Neautorizováno !
(17.00 hodin)
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Sýkorovi. Otevírám obecnou rozpravu. Nikdo se nehlásí, takže obecnou rozpravu končím.
Otevírám rozpravu podrobnou. Ani do ní se nikdo nehlásí, takže končím i podrobnou rozpravu. Pokud nechce vystoupit pan poslanec František Beneš coby navrhovatel, či pan zpravodaj, tak končím druhé čtení této předlohy.
Dalším bodem, kterému se budeme věnovat, je bod
47.
Návrh poslanců Lubomíra Zaorálka, Václava Exnera, Vojtěcha Filipa,
Michala Haška, Jana Kasala, Jitky Kupčové, Ivana Langera, Miroslavy Němcové,
Vlastimila Ostrého a Jana Vidíma na vydání zákona, kterým se mění zákon
č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 1046/ - druhé čtení
Návrh odůvodní předseda Sněmovny pan Lubomír Zaorálek.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji, pane místopředsedo. Vážení kolegové, dovolte mi, abych vás informoval o dosavadním průběhu projednávání sněmovního tisku 1046, což je návrh zákona, kterým se mění zákon č. 90, o jednacím řádu Poslanecké sněmovny.
Myslím, že důvody, které vedly členy podvýboru pro přípravu novely jednacího řádu k předložení této úpravy, jsou jasné. V tisku 1046 jsou řešeny dva okruhy problematiky týkající se jednacího řádu. První jsou otázky související s ústavním zákonem o bezpečnosti republiky. Druhá oblast jsou legislativně technická upřesnění volebního řádu Poslanecké sněmovny. Přijetí navržené právní úpravy je nutné v prvním případě vzhledem ke znění ústavního zákona o bezpečnosti republiky, tedy zákona č. 110, o bezpečnosti České republiky, což je něco, co je nezbytné promítnout do jednacího řádu. Ve druhém případě to jsou pouze legislativně technické úpravy, které vyplynuly z praxe Poslanecké sněmovny našeho jednání.
Chtěl bych se zaměřit na projednávání tohoto návrhu na půdě ústavněprávního výboru, který tento návrh podrobně projednal a v rámci projednávání se zabýval předloženým pozměňovacím návrhem, který se týká zřízení kontrolního výboru. Bylo navrhováno zřídit ho přímo ze zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny.
Pokud jde tedy o samotné projednávání návrhu v ústavněprávním výboru, tak tam zazněla námitka týkající se navrženého omezení počtu vystoupení poslanců v rozpravě a možnosti zkrácení řečnické doby v případech zákonodárného procesu za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu, to znamená zkrácení řečnické doby u poslanců v případě ohrožení státu nebo válečného stavu. Chtěl bych vás ujistit, že úprava byla navržena proto, aby bylo možné splnit lhůtu danou ústavním zákonem, která činí v takových situacích 72 hodin, které jsou k dispozici na projednání. To znamená, že pokud jsme navrhovali omezit řečnická vystoupení, tak jsem přesvědčen, že to není omezení práv poslanců, ale je to dáno mimořádností situace, protože na projednání v takových chvílích je oněch 72 hodin. Úprava vychází z platného jednacího řádu, konkrétně se využívá v § 59, který umožňuje, aby takovéto omezení řečnické doby bylo přijato. Situace, o kterou se tady jedná, je naprosto mimořádná.
Rád bych poděkoval ústavněprávnímu výboru, který se novelou zabýval a přijal usnesení, ve kterém doporučil přijetí předložené právní úpravy obsažené v tisku 1046 beze změn.
Možná ještě jednu věc bych rád zmínil, a to je návrh na zřízení kontrolního výboru přímo ze zákona. To je nový návrh. Tím se podvýbor dosud nezabýval. Já bych tady tento návrh zřizovat kontrolní výbor přímo ze zákona nepodpořil, pokud by se o něm mělo jednat, pokud bude zájem dále diskutovat. To uvidím.
Děkuji za pozornost. To je asi z mé strany vše.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji vám, pane předsedo. Tento návrh jsme v prvním čtení přikázali k projednání ústavněprávnímu výboru. Usnesení výboru máme rozdáno jako sněmovní tisk 1046/2. Zpravodajem tohoto výboru, jak jsem informován, se stal pan poslanec Křeček.
Poslanec Stanislav Křeček: Vážený pane předsedo, kolegyně a kolegové, jak již řekl pan předkladatel, ústavněprávní výbor projednal tento návrh novely zákona a doporučuje ho Poslanecké sněmovně k projednání. Doporučuji proto, aby návrh byl postoupen do třetího čtení. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Křečkovi. Otevírám obecnou rozpravu. Hlásí se pan poslanec Ježek.
Poslanec Libor Ježek: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, i přestože návrh rozpočtového výboru zřídit kontrolní výbor přímo ze zákona nebyl schválen v ústavněprávním výboru, rozpočtový výbor je o této myšlence přesvědčen, a proto jsem opět pověřen přednést nové usnesení rozpočtového výboru v podrobné rozpravě. Je to návrh na změnu výčtu výborů zřizovaných na základě zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny.
Krátké zdůvodnění. Především to je to, že jedním z úkolů Poslanecké sněmovny v oblasti státního rozpočtu a nakládání s finančními prostředky je kontrola činnosti vlády a státních institucí. Tuto kontrolní činnost v této oblasti vykonává pro potřeby Poslanecké sněmovny instituce nezávislá, zřízená na základě ústavy, a je její Nejvyšší kontrolní úřad. Nejvyšší kontrolní úřad výsledky své činnosti předkládá Poslanecké sněmovně v závěrech z kontrolních akcí.
Činnost Poslanecké sněmovny je na základě zvyklostí součástí práce rozpočtového výboru, který pro tuto agendu zřizuje podvýbor pro kontrolu. Vzhledem k velmi intenzivní legislativní činnosti tohoto výboru i činnosti na přípravě a průběhu státního rozpočtu rozpočtový výbor došel k závěru, že není nadále v jeho možnostech tuto kontrolní činnost vykonávat důkladně, odpovědně, a proto navrhuje Poslanecké sněmovně, aby od příštího volebního období povinně zřizovala vedle rozpočtového výboru i samostatný výbor kontrolní, který by byl odpovídajícím kontrolním orgánem Poslanecké sněmovny, který by byl odpovídajícím partnerem pro Nejvyšší kontrolní úřad nejenom při projednávání kontrolních závěrů, ale především v rámci aplikací těchto závěrů zpět do legislativní činnosti, zpět do přípravy státního rozpočtu.
Na podzim minulého roku poslanecké kluby na dopis tehdejšího předsedy rozpočtového výboru se vyjádřily, že souhlasí se zřizováním takovéhoto samostatného kontrolního výboru, takže diskuse v tuto chvíli zřejmě bude probíhat na úrovni, zda zřídit usnesením Poslanecké sněmovny, anebo vzhledem k tomu, že státní rozpočet je předmětem i některých paragrafů zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny a činnost kontrolního výboru se týká rozpočtu, tak zdali ho uvést do výčtu zřizovaných výborů přímo ze zákona o jednacím řádu.
Rozpočtový výbor se domnívá, že pokud chce Poslanecká sněmovna důstojně vykonávat svoji kontrolní činnost, tak by to mělo být deklarováno nejenom vůči veřejnosti, nejenom vůči Nejvyššímu kontrolnímu úřadu, ale i vůči mezinárodním institucím, které se zabývají touto problematikou, a to výborem ze zákona, stejně tak jako to ukládáme ostatním zastupitelským sborům - v zákoně o obcích v § 56/1 zřizujeme finanční komise a zároveň k tomu kontrolní komise a v zákoně o krajích nařizujeme krajům, aby vedle sebe povinně zřizovaly finanční výbor a kontrolní výbor; takže se rozpočtový výbor domnívá, že stejný mechanismus by měl být i v rámci Poslanecké sněmovny.
***