Neautorizováno !

(16.20 hodin)
(pokračuje Vrbík)

Přitom podle odborné literatury i doporučení mezinárodních institucí je zajištění práv poškozeného, jeho možnost mít dostatek informací o výsledcích trestního řízení a možnost toto řízení ovlivnit, jednou ze zásadních potřeb oběti. Potřeba oběti dosáhnout satisfakce a spravedlnosti je možná ještě důležitější než potřeba uplatnit náhradu způsobené škody.

Podle mezinárodních dokumentů právo oběti na informace a braní zřetele na názory oběti patří mezi základní standardy pro zacházení s oběťmi. Například deklarace OSN o základních principech spravedlnosti pro oběti trestných činů a zneužití moci uvádí, že je důležité nejen informování oběti o jejím postavení, o možnostech, ale také zabezpečení, aby stanoviska a požadavky obětí byly předneseny a posouzeny v příslušném stadiu řízení. Podle doporučení Rady Evropy, přijatého Výborem ministrů Rady Evropy, z roku 1985 by měly členské státy přezkoumat svou legislativu a praxi a zlepšit postavení obětí trestné činnosti v rámci trestního řízení. V minulosti již došlo cestou dílčích novelizací trestního řádu k určitému rozšíření práv poškozeného v trestním řízení, ale stále ještě postavení poškozeného není zdaleka rovnoprávné s postavením obviněného, a to zejména v přípravném řízení. Proto je na místě i v této fázi umožnit poškozenému a jeho zmocněnci uplatňovat taková opatření, která trestní řád přiznává obviněnému.

Mělo by se proto do trestního řádu zakotvit právo poškozeného, resp. jeho zmocněnce, účastnit se vyšetřovacích úkonů a právo klást otázky obviněnému a vyslýchaným svědkům, přičemž toto právo má obhájce obviněného v přípravném řízení a hlavním líčení, zatímco poškozený a jeho zmocněnec má toto právo pouze v hlavním líčení před soudem. Zakotvení tohoto práva podstatně zlepší postavení poškozeného a umožní mu mít nejen dostatek informací o probíhajícím trestním řízení, ale také mu umožní lépe uplatňovat svá práva ve fázi trestního řízení, která je rozhodující pro to, zda bude obviněný postaven před soud. Zároveň by tato změna zvýšila kontrolu a dozor nad trestním řízením i ve fázi přípravného řízení, které je neveřejné. Toto by mohlo přispět ke zkvalitnění práce orgánů činných v trestním řízení. Navíc poškozený bude moci uplatnit své právo i v řízení, které nakonec skončí ve fázi přípravného řízení zastavením trestního stíhání.

Navrhovaná změna jde stejným směrem, kterým jsou vedeny legislativní úpravy provedené v předcházejících letech a které doporučuje jak odborná literatura včetně významných odborníků v oblasti trestního práva, tak mezinárodní dokumenty, přičemž navrhované dílčí změny trestního řádu si nevyžádají podstatnější zásah do koncepce trestního řízení a mohou být uskutečněny novelizací trestního řádu.

Děkuji.

Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji panu poslanci Vrbíkovi. Ptám se, kdo dál po něm do podrobné rozpravy k tomuto návrhu zákona. Ještě jednou - kdo se hlásí do podrobné rozpravy k tomuto návrhu? Pokud se nikdo nehlásí, nezbývá, než podrobnou rozpravu ukončit a pravděpodobně i celé projednávání tohoto bodu ukončíme. Ukončíme bod číslo 8 a jeho druhé čtení. Ne, bod číslo 7. Teprve nyní tady mám bod číslo 8 a to je

Takže toto je nyní bod 8. Prosím, pane ministře, abyste se i nyní ujal slova.

Místopředseda vlády a ministr spravedlnosti ČR Pavel Němec: Vážený pane předsedo, vážené paní kolegyně, vážení páni kolegové, návrh je předkládán k implementaci směrnice Rady 2004/80/ES z 29. dubna 2004 o odškodnění obětí trestných činů. Obsahuje především změnu a doplnění některých ustanovení, u nichž tato potřeba vyplývá z nutnosti transponovat citovanou směrnici, popř. úpravu některých dalších ustanovení, která jsou odezvou na dosavadní praktické zkušenosti.

Uvedená směrnice Rady upravuje otázku přístupu obětí trestných činů k odškodnění v přeshraničních případech a je založena na zásadě, že pokud se osoba trvale žijící nebo obvykle se zdržující na území členského státu Evropské unie stane obětí úmyslného násilného trestného činu na území jiného členského státu unie, je povinen poskytnout odškodnění takový stát, na jehož území byl trestný čin spáchán.

Při úvaze o finančních dopadech připravované novelizace zákona o peněžité pomoci je třeba zohlednit skutečnost, že lze jen stěží předvídat počet osob, kterým v důsledku trestného činu vznikne škoda na zdraví. Přesto lze orientačně vycházet z předpokladu, že navrhovaná právní úprava vyvolá určitou potřebu rozpočtových prostředků.

Předkládaný návrh je plně slučitelný s právem Evropských společenství a týká se členství České republiky v Evropské unii.

Tento návrh projednal ústavněprávní výbor, kterému děkuji za projednání tohoto sněmovního tisku, a doporučil, aby Poslanecká sněmovna tento návrh schválila.

Dámy a pánové, děkuji vám za pozornost.

Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji panu ministrovi. My jsme ten návrh v prvém čtení přikázali ústavněprávnímu výboru. Máme usnesení 1159/1. Prosím nyní zpravodajku výboru paní poslankyni Vlastu Parkanovou. Máte slovo.

Poslankyně Vlasta Parkanová: Děkuji za slovo. Kolegyně a kolegové, ústavněprávní výbor projednal vládní návrh novely zákona o poskytnutí peněžité pomoci obětem trestné činnosti na svém jednání 19. ledna letošního roku a přijal k němu usnesení, kterým Poslanecké sněmovně doporučuje, aby návrh schválila ve znění přijatých pozměňovacích návrhů.

Po dohodě s legislativním odborem Poslanecké sněmovny bych ještě ráda v rozpravě přečetla některé doplňující pozměňující návrhy.

Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji, paní poslankyně. Otevírám obecnou rozpravu a ptám se, kdo se do ní hlásí. Kdo se tedy hlásí do obecné rozpravy? Nehlásí se nikdo. Pak nezbývá než obecnou rozpravu ukončit. Můžeme se pustit do rozpravy podrobné. Zahajuji podrobnou rozpravu. Do ní se hlásí paní poslankyně Parkanová. Prosím, máte slovo.

Poslankyně Vlasta Parkanová: Navrhuji za prvé - v čl. I se za bod 5 vkládá nový novelizační bod, který zní: "x) Poznámka pod čarou č. 2 zní: "2) Vyhláška č. 440/2001 Sb., o odškodnění bolesti a snížení společenského uplatnění, ve znění vyhlášky č. 50/2003 Sb.".". Následující novelizační body se přečíslují.

Odůvodnění tohoto návrhu. V dosavadním textu poznámky pod čarou č. 2 se odkazuje na vyhlášku č. 32/1965 Sb., o odškodňování bolesti a snížení společenského uplatnění, která byla zrušena a nahrazena vyhláškou č. 440/2001 Sb.

Za druhé. V čl. I v bodě 13 v § 14c odst. 2 písm. a) se slova "telefonní nebo videokonference" nahrazují slovy "videotelefonu nebo telefonu".

Odůvodnění tohoto návrhu. Navrhuje se zde sjednotit terminologii s terminologií užitou v § 444 trestního řádu.

Konečně třetí návrh. V čl. I v bodě 13 v § 14f písm. d) se slova "žádosti o poskytnutí pomoci a jejich přílohy dle § 14c odst. 1 písm. f" nahrazují slovy "žádosti o poskytnutí pomoci a jejich přílohy podle § 14c odst. 1 písm. g)".

Zde se jedná o opravu nepřesného vnitřního odkazu.

To je vše, děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji paní poslankyni Vlastě Parkanové. Kdo se dále hlásí do podrobné rozpravy? Pokud nikdo, podrobnou rozpravu končím. Není-li co k hlasování, končí také druhé čtení tohoto návrhu zákona.

Dámy a pánové, nyní bychom se měli věnovat bodu číslo 9 (bod 42. schváleného pořadu), což je Návrh zastupitelstva Moravskoslezského kraje na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 910, druhé čtení. Pověřen odůvodněním je náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pan Jiří Veverka. Z pochopitelných důvodů, které nejsou na straně zástupce Moravskoslezského kraje, nemůžeme zřejmě tento bod projednávat, a tudíž v souladu s našimi zvyklostmi propadá tento bod na závěr druhých čtení.

***