(18.30 hodin)
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Promiňte, pane poslanče. Pánové, prosím, abyste rozpustili tento diskusní kroužek a věnovali se tématu, který řešíme. Prosím, pane kolego.
Poslanec Milan Bičík: - s vysoce rozvinutým stupněm individuálního vzdělávání. Pan Pleva si možná teď vzpomene, že jsme navštívili také ministerstvo vzdělávání Dánska a že o této problematice jsme hovořili přímo s úředníky dánského ministerstva. Věřím, že si vzpomíná také na to, že dochází k určitému přehodnocení, a to na základě dlouholetých zkušeností, které právě s touto formou vzdělávání mají, že po nástupu pana Rasmussena ve vládě je tam navrhována, v současné době již zahajována realizace určité reformy školské soustavy a že s tím souvisí i dílčí přehodnocení přístupu k domácímu vzdělávání.
Také já se připojuji k návrhu na zamítnutí návrhu zákona.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: To byl pan poslanec Milan Bičík. Kdo se dále hlásí do rozpravy? Nikdo. Končím tedy obecnou rozpravu.
Jsou před námi závěrečná slova. Ptám se, zda chtějí, buď pan navrhovatel, nebo paní zpravodajka využít této možnosti. Pan poslanec Jiří Karas má slovo.
Poslanec Jiří Karas: Vážená paní místopředsedkyně, z velice průhledných důvodů se vzdávám možnosti pronést závěrečné slovo.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Zeptám se ještě paní zpravodajky, paní poslankyně Šojdrové. Prosím o klid!
Poslankyně Michaela Šojdrová: Děkuji. Já se tedy nevzdám závěrečného slova, protože tady padla řada argumentů, na které si myslím, že mohu v závěrečném slovu reagovat.
Byla jsem vyzvána k tomu, abych přehodnotila své stanovisko, protože schválený školský zákon je krokem zpět. To přece není pravda. Po několika letech uskutečňovaného experimentu jsme schválili zákon, který experiment legalizoval jako - a cituji ze školského zákona - jiný způsob plnění povinné školní docházky. To nebyl krok zpět, ale naopak. Legislativní zakotvení individuálního vzdělávání neboli domácí školy není podle mého názoru krokem zpět, ale je to naopak posílení a legalizace tohoto druhu vzdělávání, který byl do té doby uskutečňován pouze jako experiment.
Pan kolega Sehoř kroutí hlavou, ale já musím říci, že je mi líto, ale realita je taková. Do ledna 2005 domácí škola neexistovala jako legální způsob vzdělávání, pouze jako experiment. Žádný z rodičů se ho nemohl na základě zákona dožadovat. Teprve od ledna 2005 existuje tato forma plnění povinné školní docházky jako jiný způsob naprosto v souladu se zákonem. Má pouze určité podmínky, za jakých je možné ho plnit.
To, že já jako poslankyně bych nepodporovala rodinu a její pozici v rozhodování o tom, jaký druh vzdělávání si má pro své dítě vybrat, myslím si, že to je tak nehorázný nesmysl, se kterým nebudu ani polemizovat. Nestojí za to. Stejně tak jako nařčení z úst kolegy Plachého, které mě velmi mrzí a je hluboce demagogické.
Kolegyně a kolegové, nechci dále rozvíjet debatu a reagovat na všechny argumenty, které zde padly. Chci jenom zdůraznit to, že si jako zpravodaj, který podpoří zamítnutí tohoto návrhu, velmi vážím rodičů, kteří zvládnou domácí školu, kteří jí dělají čest a umožňují to, že budou moci přijít další rodiče a dostanou důvěru ředitele takové školy a budou moci dítě vzdělávat doma, budou ho vzdělávat úspěšně. Jsem přesvědčena, že současná legislativa toto umožňuje.
Když dovolíte, sdělím zde ještě to, co jsem řekla těmto rodičům. Pokud po nějaké době zjistí jejich následovníci, že zákon skutečně nevyhovuje, že se zde objevují případy, kdy z nějakých subjektivních důvodů není umožněno domácí vzdělávání jenom proto, že se řediteli někdo nějak nelíbí, můžeme se bavit o tom, že bychom legislativu přizpůsobili nějaké nové situaci. Ale současná situace mně rozhodně nedává žádné důvody k tomu, abych zpochybňovala současný legislativní stav.
Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: To bylo závěrečné slovo paní zpravodajky a nyní je před námi hlasování o návrzích, v podstatě o prvním návrhu, kterým je návrh na zamítnutí předloženého návrhu zákona. Těch, kteří se hlásí k tomuto návrhu, bylo několik. Rozhodneme - ale registruji vaši žádost o odhlášení. Proto prosím, abyste se znovu zaregistrovali. Já ještě oznámím gongem těm, kteří jsou v přilehlých prostorách, že se hlasování blíží, aby mohli přijít a hlasování se také zúčastnit. (Chvíle čekání na další poslance, kteří ovšem nepřicházejí.)
Domnívám se, že jediným možným řešením za této situace bude přerušit projednávání tohoto bodu a hlasovat o návrzích, které jsou před námi, až zítra po bodech, které jsou zařazeny, nebo podle rozhodnutí Sněmovny ráno v první půlhodině. Zároveň přemýšlím, zda je možné ještě projednávat další bod. Nevidím důvod k tomu, abychom ještě nejednali. Je 18.37 hodin.
Pokud je nějaký důvod, o kterém nevím, který brání projednávání, prosím, abyste mi ho sdělili. Samozřejmě, že jej budu respektovat.
Zahajuji projednávání bodu č. 85, kterým je Návrh poslanců Josefa Janečka, Viléma Holáně, Miroslava Kalouska, Jana Kasala, Jaromíra Talíře a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 255/1946 Sb., o příslušnících československé armády v zahraničí a o některých jiných účastnících národního boje za osvobození, ve znění zákona č. 101/1964 Sb., sněmovní tisk 1027, prvé čtení.
O slovo se hlásí předseda poslaneckého klubu KSČM pan poslanec Pavel Kováčik.
***