(12.20 hodin)
Místopředseda vlády a ministr financí ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, omlouvám se za drobné zpoždění.
V tomto případě se jedná o smlouvu o zamezení dvojího zdanění s Ázerbájdžánem. Tato smlouva byla podepsána v listopadu loňského roku v Praze. Chtěl bych podotknout, že ve vzájemných daňových vztazích mezi Českou republikou a Ázerbájdžánskou republikou se v současné době žádná takováto komplexní daňová smlouva neuplatňuje, což by mohlo mít případně negativní dopad i na příjmy českých podniků, které v současné době za finanční podpory Exportní banky plánují realizaci společných investičních akcí právě v této kaspické oblasti. Je zde několik konkrétních projektů, které by se mohly prakticky týkat této smlouvy. Pokud jde o smluvní základnu mezi Českou republikou a Ázerbájdžánem, není příliš široká. Kromě právě dojednané mezinárodní smlouvy daňové je nyní ve stadiu jednání pouze návrh letecké dohody.
Tato smlouva je komplexní, řeší zdaňování všech druhů příjmů, také majetku. Stanovuje, jaká metoda vyloučení mezinárodního dvojího zdanění se u kterého příjmu nebo majetku uplatní ve státě, kde je skutečný vlastník tohoto příjmu nebo majetku daňovým rezidentem.
Smlouva byla dojednána na základě vzorových modelů vypracovaných v rámci OECD a OSN. Upravuje základní formy spolupráce mezi příslušnými úřady České republiky a Ázerbájdžánské republiky. Součástí této smlouvy je i protokol, jehož obsahem jsou určitá vysvětlující ustanovení, jako například počítání časových období a podobně.
Podle mého názoru tato smlouva pomůže rozvoji vzájemných česko-ázerbájdžánských vztahů zejména v oblasti ekonomické spolupráce a vzájemných investic.
Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane ministře. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení poslanec Petr Šulák.
Poslanec Petr Šulák: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové poslanci, vážená vládo, organizační výbor se záležitostí zabýval na své 111. schůzi 14. prosince 2005 a navrhuje podle § 46 odst. 4 písm. c) zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, Poslanecké sněmovně, aby přikázala k projednání vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi vládou České republiky a vládou Ázerbájdžánské republiky o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňového úniku v oboru daní z příjmu a z majetku, která byla podepsaná v Praze dne 24. listopadu 2005.
S tímto usnesením se ztotožňuji a doporučuji propustit smlouvu do dalšího čtení.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Otvírám obecnou rozpravu. Nikdo se nehlásí. Končím ji.
Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání zahraničnímu výboru. Vzhledem k tomu, že nikdo nemá jiný návrh, zahájil jsem hlasování 693. Kdo je pro, přikázat tento návrh k projednání zahraničnímu výboru? Kdo je proti?
Z 89 přítomných pro návrh 74, pro nikdo. Návrh byl přijat.
Zahajuji projednávání bodu číslo 127, kterým je
127.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky
k vyslovení souhlasu s ratifikací Evropská charta regionálních
či menšinových jazyků (ETS 148), otevřená k podpisu členským státům
Rady Evropy ve Štrasburku dne 5. listopadu 1992
/sněmovní tisk 1220/ - prvé čtení
Tento návrh uvede ministr spravedlnosti Pavel Němec.
Místopředseda vlády a ministr spravedlnosti ČR Pavel Němec: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, účelem charty, jež byla otevřena k podpisu členským státům Rady Evropy ve Štrasburku 5. listopadu 1992, je poskytnout pozitivní ochranu a podporu historickým regionálním či menšinovým jazykům a tím přispívat k zachování a rozvoji tradic evropského kulturního dědictví. Charta sleduje ryze kulturní účely a neusiluje o ochranu práv jazykových menšin prostřednictvím poskytování individuálních či kolektivních práv jejich příslušníkům. Charta rovněž nezakládá antagonismus ve vztahu k oficiálním jazykům používaným na území daného státu a neupravuje postavení jazyků migrantů.
Charta stanoví řadu specifických opatření zaměřených na podporu používání regionálních či menšinových jazyků ve veřejném životě. Tato opatření se vztahují na oblast školství, spravedlnost, správní orgány, veřejné služby, sdělovací prostředky, kulturní aktivity a společenský život a přeshraniční výměny. V důvodové zprávě k předloženému materiálu jsou podrobně vysvětleny závazky vyplývající z přistoupení k ratifikaci charty i kontrolní mechanismy.
S ohledem na stanovená kritéria vláda navrhuje zahrnout pod ochranu části dvě následující menšinové jazyky: polština na území okresů Frýdek-Místek a Karviná v Moravskoslezském kraji, němčina, romština, slovenština v rámci České republiky, a to vzhledem k počtu mluvčích. Ostatní menšinové jazyky v České republice, to je bulharština, chorvatština, maďarština, rusínština, ruština, řečtina, srbština a ukrajinština, jsou chráněny ve smyslu rámcové úmluvy o ochraně národnostních menšin. Pro zařazení pod ochranu charty však nesplňují všechna kritéria.
Pro zařazení do části tři charty, která stanoví konkrétní výčet závazků specifikace dle situace užívání menšinového jazyka v různých oblastech veřejného života, vláda navrhuje za prvé polštinu, která je mateřským jazykem cca padesáti tisíc občanů České republiky žijících zejména v oblasti těšínského Slezska na území okresů Frýdek-Místek a Karviná v Moravskoslezském kraji. Naplňování vybraných závazků je zajištěno příslušnými zákony a bude prováděno v obcích, kde je to vzhledem k počtu mluvčích vhodné. Za druhé slovenštinu, která je mateřštinou cca dvou set tisíc občanů České republiky, kteří jsou usídleni na celém území státu. Naplnění vybraných závazků není problematické díky jazykové příbuznosti slovenštiny s češtinou a legislativní úpravě umožňující užívání slovenštiny v úředním styku.
Ratifikace proto bude mít minimální dopad na státní rozpočet, neboť v převážné míře jsou přebírány závazky, jejichž úprava v souladu se zněním charty je již v stávajícím právním řádu České republiky zajišťována. Po vstupu charty v platnost pro Českou republiku lze odhadovat zvýšení finančních nároků na státní rozpočet v rámci územních rozpočtů, zejména s ohledem na plnění vybraných závazků vyplývajících z charty, ve výši pěti milionů korun.
Dámy a pánové, děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji a uděluji slovo zpravodaji pro prvé čtení panu poslanci Václavu Exnerovi.
Poslanec Václav Exner: Pane místopředsedo, členové vlády, dámy a pánové, nejdříve bych se rád ujistil, zda k tomuto tisku vedeme oficiální jednání. (Obrací se čelem k předsedajícímu.) A to z toho důvodu, že jsem se poprvé setkal s případem, že nám byl předložen jenom neoficiální překlad příslušného dokumentu Evropská charta regionálních či menšinových jazyků a také neoficiální překlad výkladové zprávy k Evropské chartě regionálních či menšinových jazyků, což je věc, kvůli které je na místě, abychom si položili otázku, jaké jednání vlastně vedeme. Já se domnívám, že před přijetím usnesení o propuštění do druhého čtení je naprosto nezbytné, aby předkladatel potvrdil, že před jednáním ve výborech budou dodány oficiální překlady, protože si myslím, že je naprosto nemožné, abychom v Parlamentu jednali o vyslovení souhlasu s ratifikací na základě neoficiálních dokumentů.
Pokud jde o sám návrh. Aplikací charty se dostane stále více právně zaručené ochrany a podpory menšinovým jazykům, které jsou pokládány za historické. Z dvanácti menšin, které jsou zastoupeny v Radě vlády pro národnostní menšiny, se toho má dostat v podrobně specifikovaném rozsahu polštině a slovenštině, všeobecně podle části římská dvě charty pak také romštině a němčině.
***