(18.20 hodin)
(pokračuje Hovorka)
Chtěl bych také říct, že si myslím, že ten argument, že dojde k plošnému zdražení a že se jedná o asociální návrh, nebude asi zřejmě pravdivý, protože bylo nám řečeno už v případě projednávání energetického zákona, že veškeré tyto podobné iniciativy přinášejí zdražení elektrické energie pro koncového zájemce. Totéž se říkalo při projednávání podpory výroby energií z alternativních zdrojů apod., ale už nikdo neřekl, že došlo k obrovskému nárůstu cen energií ze dne na den. V roce 2005 jsme se dozvěděli, že došlo k nárůstu cen energií pro velkoodběratele až o 30 procent a tito velkoodběratelé nebyli vůbec dopředu na něco takového upozorňováni, aby mohli na to reagovat ve svých plánech. Já se domnívám, že nemůžeme neustále strašit, že se něco zdražuje, že něco přivodí zdražení, kdežto de facto k tomu ani ne plíživému, ale velkému zdražování dochází průběžně.
Domnívám se, že tento zákon je potřebný a že si zasluhuje, aby byl propuštěn do druhého čtení a aby byl schválen. Proto se přimlouvám za jeho podporu.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Jako další se do obecné rozpravy přihlásil pan poslanec Jiří Třešňák.
Poslanec Jiří Třešňák: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, já budu mluvit jenom krátce, ale chtěl bych upozornit na to, že ve své zpravodajské zprávě kolega Vojíř tady řekl, že se jedná poměrně o komplikovanou věc a že minimálně je potřeba o tom zavést poměrně rozsáhlou debatu
Jsem přesvědčen, že to, co je vyčítáno tomuto zákonu, ten návrh není samozřejmě dokonalý, je tam vyčítáno, že by případný spotřebitel nejednal racionálně, pokud by nemusel nic platit, tak samozřejmě je to možné ošetřit případnou spoluúčastí - 50 procent nebo nějaké procento. Další možnost, kterou tady načrtl nebo nastínil kolega Vojíř, je nastavení amortizačního vzorce. A potom do dalšího schvalovacího procesu je třeba zajistit například analýzu, do jaké míry by se to promítlo do ceny elektrické energie, když by to bylo, dejme tomu, ze sta procent hrazeno, z padesáti procent.
Já jen tady chci říci, že celá ta problematika je poměrně složitá, ale jsem přesvědčen, že si tento návrh zákona zaslouží, aby bylo možné vůbec zahájit o tom debatu, zaslouží si propustit do druhého čtení. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Ptám se, zda se někdo další hlásí do rozpravy. Pan poslanec Ludvík Hovorka a poté jako poslední v rozpravě vystoupí pan zpravodaj.
Poslanec Ludvík Hovorka: Vážená paní předsedající, vážené dámy a vážení pánové, já bych jen k těm analýzám chtěl uvést, že už v době, kdy jsem předkládal ten návrh do výboru, tak nám pan ministr průmyslu a obchodu Urban sliboval, že takovou analýzu předloží, ale ta analýza v průběhu schvalování zákona předložena nebyla a já se domnívám, že může být samozřejmě předložena, ale otázka je, do jaké doby, aby se ten zákon dal vůbec ještě projednat do konce volebního období. Znovu říkám, byla přislíbena, nebyla nikdy předložena.
Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. A pokud nikdo další… Ještě pan poslanec Karel Vymětal. Prosím.
Poslanec Karel Vymětal: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Bohužel se opakuje situace jako u mnoha návrhů poslaneckých, senátních, zastupitelstev krajů, jako kdybychom tu projednávali návrhy zákonů, se kterými nemá vláda vůbec nic společného. Prostě projednáváme novelu energetického zákona. Z vlády není dokonce nikdo přítomen, vůbec nikdo! Vláda dala své stanovisko. Bylo tu mnoho řečí vedeno k obsahu stanoviska vlády. Vládu to nezajímá, ona nemá ani chuť obhájit své stanovisko, prostě je to neskutečná arogance vlády k projednávání zákonů v této Poslanecké sněmovně! Nezlobte se na mě! Já si myslím, že poslanci, kteří tady budou v dalším volebním období, by si měli na tyto situace vzpomenout a přijmout v novele jednacího řádu, že u nevládních návrhů zákonů je povinen člen vlády odůvodnit stanovisko vlády, nejen aby vláda přijala stanovisko, ale odůvodnit ho a samozřejmě být přítomen, protože se to samozřejmě týká i energetiky tohoto státu, za tu zodpovídá vláda a ve vládě za to zodpovídá ministr průmyslu a obchodu. Já toto jednání, tento způsob jednání považuji za skandální!
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. A nyní tedy snad jako poslední v rozpravě pan poslanec Vojíř.
Poslanec Oldřich Vojíř: Vážená paní předsedající, navážu na svého předřečníka a musím říci, že má bezesporu pravdu, a měl by tedy také pak přemýšlet o tom, jak třeba bude ve finále hlasovat o takovýchto předlohách zákona. Nicméně k meritu věci.
Byla zde zmíněna nová vyhláška, která, alespoň podle mých informací, možná že tomu tak není, ale podle mých informací měla vstoupit v platnost k 1. únoru tohoto roku a měla v sobě sloučit dvě doposud platné vyhlášky, a to je otázka právě oněch přípojek a připojovacích poplatků. Já když jsem si ten návrh četl, tak mohu říci, že mně bylo naprosto jasné, že onen efekt přípojek v oblasti elektro a připojovacích poplatků má mezi sebou relaci a ta relace je směrem vzhůru.
Myslím, že pan ministr průmyslu, a ta výtka či připomínka je bezesporu správná, by měl v hospodářském výboru předložit minimálně, pokud tento návrh zákona projde do hospodářského výboru, a já si myslím, že ano, analýzu minimálně tohoto dopadu, neboť tento dopad už je prostě měřitelný. Myslím, že pak velmi umně umíme převést čísla v oblasti elektro do čísel v oblasti plynu. To za prvé. A přestaneme se možná přetahovat o to, jestli je, nebo není pravdou, že se celková cena, kterou platí konečný zákazník, zvýšila, či nikoliv.
A teď neberu jenom to, že se zvýšila díky tomu, že obchodní část nějakých firem zvýšila cenu. Já se bavím primárně o tom, co může být v dohledu státu, a to je ta cena regulovaná. A regulovaná cena je za některé služby a za přenos a distribuci. Prostě tady dochází zjevně k tomu, že ty firmy, ať chceme nebo nechceme, prokáží náklady s tím související, mají rozmezí, které je limitováno, proto je to cena regulovaná, nikoliv proto, že by nebyly uznané náklady, ale cena je regulována proto, že jsou to náklady, které nemůžou mít neomezený zisk, neboť na této úrovni neexistuje trh. Proto zisk je regulován, ale existuje a prostě výsledný efekt je: za přenesenou jednotku je nějaká cena. Ono se tomu říká efekt známky, poštovní známky. To znamená, jakmile vám tyto náklady stoupnou, tak stoupne cena. Myslím, že to je měřitelné a prokazatelné. A dokonce tam najdeme to, jaký podíl dělá odsouhlasení zákona o obnovitelných zdrojích energie, především elektrické, jaký podíl můžou dělat tyto přípojky, jaký podíl může dělat pohotovost atd. atd., bezpečnost dodávky, a mohli bychom se tady o tom dál a dál odborně bavit, co všechno do tohoto vzorce lze napsat a prokázat, a tudíž mu to bude zaplaceno. Takto je postaven zákon. To by totiž, jak říkal můj ctěný kolega Hovorka, musel ještě změnit zákon v jedné věci, že nejenže ty náklady mu budou uznány, ale že buď budou lustrovány, ty náklady, na straně jedné, a že když překročí ty náklady nějakou mez, tak mu zisk nebude například vůbec žádný povolen.
***