(18.30 hodin)
(pokračuje Vojíř)
Jedině tak se to dá promítnout do zisku, jinak nikoliv. Jinak si ta daná soukromoprávní společnost svůj zisk zajistí a zaplatí to všichni občané. Na konci jsou totiž jenom občané, ani společnosti, ale jenom občané a ti to zaplatí. Takže já vždycky říkám: buďme rozvážní v této věci.
Co se týče další námitky. Já myslím, že vy všichni víte, že existuje dvousložková cena ve finále. Taky docela zajímavý, možná můžeme nazvat, nešvar. Možná že kdybychom hledali právě ten kalkulační amortizační vzorec, tak by totiž pak existovala jenom ta jedna cena a to je ta, která říká, že když odeberu, tak platím. To znamená, platím pouze za odebrané množství příslušné energie.
Nechci tady opravdu rozvádět další a další podněty. Mě také samozřejmě mrzí, že se vláda nevyjádří a nesdělí, jaké by vláda v takovémto případě hledala řešení či jak by v takovémto případě postupovala nebo jak by si poradila.
Je to zákon, a to si trošku přiznejme, napsaný subjekty, které působí na jednom lokálním území, na jižní Moravě. Nic proti tomu. Já si nejsem pak jist, jestli opravdu některé ty věci platí plošně.
A nicméně nemohu souhlasit s myšlenkou zkrácení projednávání tohoto zákona, protože pokud si máme nechat předložit seriózní analýzy a máme hledat řešení, tak vám odpovědně říkám, že to není práce na jeden dva týdny, že to je práce spíše na jeden dva měsíce. Já také ale rozumím, a to víme tady všichni v této Sněmovně, že bohužel pak se ten zákon dostává na hranici přijetí, ne-li spíše nepřijetí. Ne proto, že by nebyl přijat, ale on proklouzne, a protože tady existuje pravidlo, že co Sněmovna, ta řádná Sněmovna, která když ukončí, neprojedná a neschválí, tak bohužel možná neplatí. Já také vnímám to a předpokládám, že do této Sněmovny se minimálně 50 % stávajících poslanců a poslankyň dostane, klidně takovouto předlohu případně předložme nebo předložte znova.
Pojďme o tom diskutovat, ale buďme opravdu v té oblasti energetiky velmi, velmi opatrní, abychom jistým hledáním rovnováhy a spravedlnosti nevytvořili spíše nerovnováhu a nespravedlnost.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Ptám se, zda je ještě někdo, kdo by se hlásil do obecné rozpravy. Nikoho nevidím. Obecnou rozpravu končím.
Budeme se zabývat návrhem na přikázání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání hospodářskému výboru. Předpokládám, že nikdo nemá žádný jiný návrh.
Zahájila jsem hlasování. Kdo souhlasí s tím, aby tento návrh projednal hospodářský výbor? Kdo je proti?
V hlasování pořadové číslo 393 z přítomných 117 pro hlasovalo 69, proti 1. Návrh byl přijat.
Nyní budeme hlasovat nejdříve o návrhu pana poslance Miroslava Beneše, který navrhuje prodloužit lhůtu k projednání o 20 dnů. - Ano, já vás odhlašuji a prosím, abyste se znovu všichni zaregistrovali svými kartami.
Budeme hlasovat o návrhu na prodloužení o 20 dnů.
Zahájila jsem hlasování. Kdo souhlasí, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti?
V hlasování pořadové číslo 394 z přítomných 79 pro bylo 16, proti 46. Návrh nebyl přijat.
A nyní budeme hlasovat o návrhu pana poslance Ladislava Urbana zkrátit o 30 dnů.
Zahájila jsem hlasování. Kdo souhlasí, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti?
V hlasování pořadové číslo 393 z přítomných 80 poslanců pro hlasovalo 39, proti 29. Návrh nebyl přijat.
Konstatuji, že jsme tento návrh zákona přikázali k projednání hospodářskému výboru. Končím projednávání tohoto bodu.
A kolegyně a kolegové, zahájím projednávání ještě jednoho bodu, zřejmě dnes posledního, a to bodu 78., kterým je
78.
Návrh poslanců Stanislava Grospiče, Antonína Zralého a dalších
na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb.,
o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 985/ - prvé čtení
Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 985/1. Prosím, aby předložený návrh uvedl zástupce navrhovatelů pan poslanec Stanislav Grospič.
Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, paní předsedající. Vážené kolegyně a kolegové, dovolte, abych na úvod řekl, že jsem rád, že návrh zákona, který předkládáme společně s ostatními kolegy, se dostává konečně na pořad projednávání zde v Poslanecké sněmovně. Chtěl bych jen pro osvěžení paměti říci, že byl předložen 18. května loňského roku a rozdán jako tisk 19. května. Vláda k němu své stanovisko předložila 16. června loňského roku a následující den jsme je obdrželi tady v Poslanecké sněmovně.
Chtěl bych dále úvodem říci, že předložený návrh se týká valorizace starobních důchodů. Při lednové výplatě penzí, starobních důchodů, důchodci obdrželi v průměru o 380 Kč více než v prosinci loňského roku, což je zhruba 1,8% navýšení nad rámec zákonné povinnosti vlády, která penze valorizovala. Nechci zde spekulovat o důvodech tohoto významného rozhodnutí, které je určitě starobními důchodci vítáno, ale v uplynulých dvou letech vláda valorizovala vždy pouze tolik, kolik ze zákona musela, a výsledkem bylo každoroční zhoršování sociálního postavení dvou milionů obyvatel naší republiky.
Spotřebitelské ceny v tomto kontextu mají v letošním roce vzrůst o tři celé desetiny (3,0 ?) procentního bodu dle České národní banky, respektive o 2,5 procentního bodu podle Ministerstva financí, a růst mezd potom je prognózován na úrovni 6 až 6,5 procentního bodu. Podle současného nastavení spotřebních košů a po inflaci spotřebitelských cen a pro životní náklady důchodců bude 2,5procentní inflace znamenat 3,4procentní nárůst životních nákladů důchodců a tříprocentní inflace dokonce téměř 3,9procentní růst životních nákladů. A konečně, celý výkon českého národního hospodářství má meziročně tento rok vzrůst údajně o 4,5 procentních bodů.
Tato data vypovídají o tom, že český mechanismus valorizace penzí není ve své podstatě spravedlivý k starobním důchodcům, a to sice proto, že za prvé mzdy mají vzrůst o 6 až 6,5 % a starobní důchody pouze o 4,9 %. Za druhé proto, že životní náklady důchodců vzrostou v letošním roce podle prognóz renomovaných institucí o 3,4 až 3,9 procentního bodu, a přestože došlo k navýšení o v průměru 4,9 procentního bodu, u penzí nižších než průměrných to stačit nebude. Při penzi například kolem pěti tisíc korun činilo lednové navýšení totiž jen 246 korun a při penzích kolem šesti tisíc korun jen 295 korun. A při penzi například sedm tisíc korun činilo lednové navýšení 344 korun, tedy od 134 korun až k 85 korunám a v poslední variantě o 36 korun méně než u penze průměrné. Řečeno obecně, čím menší penze, tím nižší kompenzace růstu životních nákladů, a to určitě spravedlivé není.
***