(18.00 hodin)
(pokračuje Vojíř)
A já říkám proč ne. To je to nejjednodušší, co by měly ty společnosti umět udělat. Takže když se řekne, že přípojky a poplatky budou zakalkulovány do určitého vzorce, který vyhláška vydefinuje, tak já jsem bezesporu pro. Říkejme tomu klidně amortizační vzorec. Tento zákon to ovšem takto neřeší.
Dovolte mi zmínit už jenom poslední poznámku. Já nevím, jestli vystoupí pan ministr financí a sdělí nám určitý pohled na tuto věc, i když rozumím, že pro něj to může být malá, marginální záležitost z hlediska rozpočtu. Nicméně v momentě, kdy zvýšíte solidaritu, tak ji zvyšujete pro veškerý sektor, to znamená nejen pro ten soukromý, privátní, ale i ten státní. A jestliže zvýšíte poplatek za dodávku energie, nikoli energii samotnou, ale za dodávku energie - kam jinam by se to promítlo - tak dojde k tomu, že jak státní, krajské, tak obecní instituce budou platit o něco, byť by to bylo možná dokonce méně než procento, ale o něco více.
Já tady nechci vládu obhajovat, to ať si vláda obhájí sama, ale já si myslím, že právě v tomto momentě chyběly jisté, byť odhadově vypočtené náklady na státní rozpočet. Protože státní instituce, potažmo krajské a potažmo obecní, když ne státní, tak jsou minimálně veřejnými rozpočty. A bude to něco stát. Tady ten odhad může být velmi složitý, nicméně lze odvodit právě už od příkladu, který byl realizován v rámci přípojek - elektrické přípojky do 50 metrů.
Neboli závěrem lze říci, že tento zákon sice na jedné straně napravuje jakousi míru spravedlnosti, ale na druhé straně zavádí ještě vyšší míru solidarity, než tomu bylo doteďka. Zjednodušeně řečeno, že ten, kdo si objedná tu přípojku, ten ji nezaplatí, ale zaplatí ji úplně všichni, včetně jeho, nicméně se to rozloží. Já si myslím, že to není dobrý přístup především v oblasti, kdy dochází k tomu, že zavádíme trh s elektrickou energií a plynem a že by naše snažení mělo spíše směřovat k tomu, abychom nalezli i v tomto trhu určitou spravedlnost, ale právě na základě tržních mechanismů, nikoli příkazů a přelití jednoho komfortu na bedra někoho jiného.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Nyní otevírám obecnou rozpravu, do které mám dvě přihlášky, a to pana poslance Miroslava Beneše a Ladislava Urbana, viděla jsem také pana poslance Hovorku. Takže nejdříve pan poslanec Miroslav Beneš.
Poslanec Miroslav Beneš: Děkuji za slovo, paní předsedající. Páni ministři, vážené dámy, vážení pánové, hovořil o tom jak zástupce předkladatelů, tak zpravodaj, tedy o závažnosti materiálu. Dovolte, abych použil slova pana předkladatele, který řekl, že navrhovaný zákon znamená úsporu u obcí a že bude znamenat negativa u energetických společností. Já nejsem tak velký optimista jako on a spíše bych se v tomto přidal k panu zpravodajovi, tedy že o negativa vyplývající z aplikace zákona se podělí, tak jak to bývá zvykem, odběratelé. Tedy, a většinou tomu tak je, ti občané, kteří - ať už to bude v průmyslové výrobě nebo v ceně elektrické energie - to zaplatí.
Já bych chtěl upozornit, vážené dámy a pánové, že v několika posledních letech jsme přijali celou řadu norem, z nichž některé vyplývaly řeknu z vnějšího prostředí, tedy z našeho vstupu do Evropské unie. Rozhodli jsme v rámci energetického zákona o unbundlingu, tedy oddělení výroby, distribuce, obchodování. A toto mělo nějaké náklady. Rozhodli jsme - podle mého názoru o nadměrné - podpoře výroby elektrické energie v obnovitelných zdrojích, v nějaké míře. A já bych chtěl jenom upozornit na to, čím jsem se poměrně poctivě zabýval, a to dopadem liberalizačních kroků na cenu elektrické energie v sousedním Německu.
V sousedním Německu, kde všechny ty kroky probíhaly s určitým předstihem, kde vlastně na přelomu let 98 - 99 došlo k poklesu cen energie pro koncového zákazníka - protože ten nás samozřejmě zajímá - o 25 %, následně aplikací těch regulací typu obnovitelné zdroje energie, zaváděné ekologické daně došlo k vyrovnání této cenové hladiny. Čili ty pozitivní kroky se v podstatě nijak neprojevily, protože to snížení bylo nahrazeno těmi dalšími regulacemi.
A protože zde jsem přesvědčen, že také jde o nárůst, který se nakonec projeví v ceně pro toho koncového zákazníka, tak bych chtěl poprosit o jedno. Já to nezamítám, prosím vás. Já si myslím a jsem přesvědčen, že distribuční společnost má kompletně vlastnit celou síť. Jsem o tom přesvědčen. A jestliže ji kompletně vlastní, tak ji také má kompletně platit.
Druhá věc. Na minulé schůzi jsme tady projednávali promíjení dotací, respektive sankcí z užití dotací na výstavbu plynu prostě proto, že žijeme v nějakém vnějším prostředí a cena plynu díky nárůstu ceny ropy jde výrazným způsobem nahoru. Něco můžeme ovlivnit, něco nemůžeme ovlivnit. Prosím, abyste si uvědomili, že i cena elektřiny jde nahoru vlivem toho vnějšího prostředí prostě proto, že za našimi hranicemi ta cena jde nahoru a elektřina nezná hranic. Mám obavy, že v celém tom systému, ať už elektřiny, plynu nebo dálkového tepla, můžeme způsobit nárůst cen. Nárůst cen, který není v navrhovaném poslaneckém návrhu logicky rozpočítán, tak jako tomu například bylo při projednávání zákona o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. Upozorňuji, že tam ten nárůst byl vládou deklarován ve výši 7 % pro toho konečného spotřebitele, čili nejsou to prosím vás malé vlivy, a speciálně u té třetí položky, tak jak je tady předkladatelé i zpravodaj hodnotili, tedy u toho převodu věcného břemene na vlastnické vypořádání, které je také logické, ale já si myslím, že k němu musí docházet v horizontu - teď nechci říkat desítek let, ale minimálně deseti let, protože to není tak jednoduchá oblast, tak si myslím, že by nemělo být naší ambicí za každou cenu vyřešit tento návrh zákona, ať už zamítnutím, vrácením předkladatelům nebo rozhodnutím, v tomto volebním období.
A proto - a tím už končím svůj možná trošku dlouhý projev, ale snažil jsem se vás přesvědčit o tom, že v tom není nic špatného, že spíš by to pro nás bylo dobře - navrhuji prodloužené projednávání o 20 dnů. Dojde-li hospodářský výbor k rychlejšímu postupu, nechť to klidně předloží na příští schůzi. Ale to prodloužené projednávání by mělo především posloužit zřejmě zástupcům vlády nebo Energetického regulačního úřadu, aby dodali dostatečné podklady pro to, abychom rozhodovali, ať už v té první - tedy v oblasti okruhu zákazníků, nebo v té druhé - tedy oblasti aplikace stejného režimu na plyn jako na elektriku, nebo v té třetí oblasti, tedy převodu věcných břemen na zcela jednoznačně vlastnické uspořádání.
Děkuji za pozornost a za případnou podporu tohoto návrhu.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Nyní má slovo pan poslanec Ladislav Urban.
***