(16.40 hodin)
(pokračuje Gruntová)
Nutno podotknout, že se jednalo o odborně správný názor a postup, který jen tak mimochodem zajistil panu Pelcovi místo ředitele Správy chráněných krajinných oblastí. O to zajímavější je pozdější snaha pana poslance Pelce o opětovné spojení těchto organizací, přičemž již od roku 1998 jako jeden z důvodů uvádí nutnost zajišťovat odborné i správní činnosti v rámci jedné organizace. A tomuto odborně chybnému spojení odborných a správních činností v jedné organizaci, které v roce 1995 silně kritizoval, se dnes říká speciální státní správa.
K odpovědi na otázku číslo dvě, zda je v pořádku, že jsou správní rozhodnutí jednotlivých správ CHKO vydávána na hlavičkovém papíře a s razítkem Správy ochrany přírody, když Správa ochrany přírody není orgánem státní správy a nemá zákonné kompetence taková rozhodnutí vydávat, podotýkám, že možná se v tomto případě nejedná přímo o neplatnost správních rozhodnutí vydávaných správami CHKO, každopádně se někteří právníci shodují v názoru, že hlavičkový papír používaný na správách CHKO při vydávání správních rozhodnutí v pořádku není a že by na něm Správa ochrany přírody neměla být uváděna.
Odpovědi na otázku číslo tři, která zněla: Jak je možné, že jako ministr tolerujete neoprávněné čerpání prostředků státního rozpočtu ve výši několika milionů korun ročně, i když (jste) byl na tuto skutečnost v uplynulých měsících opakovaně upozorněn minimálně prostřednictvím zveřejněných dopisů, se pan ministr úplně vyhnul a reaguje na otázku, která vůbec nebyla položena. Pochopitelně, že pracovníci na jednotlivých správách CHKO mají nárok na 25procentní příplatek za výkon státní správy. Moje otázka ale směřovala k bezmála 70 pracovníkům ústředního pracoviště Správy ochrany přírody, která sama orgánem státní správy nebyla a její pracovníci na ústředním pracovišti v Praze příplatek za výkon státní správy dostávali, včetně pana ředitele Dolejského.
V odpovědi na otázku číslo čtyři, proč podporuje personální růst organizace, která ze zákona nemůže vykonávat státní správu, na úkor správ chráněných krajinných oblastí, které k výkonu státní správy zmocňuje zákon a kterým novela o ochraně přírody a krajiny přidala kompetence i práci, zdůvodnil pan ministr nárůst počtu zaměstnanců ústředního pracoviště Správy ochrany přírody velmi nekonkrétně a de facto jenom potvrdil, že k němu došlo. Vyhnul se odpovědi na otázku, proč posiluje ústřední pracoviště na úkor jednotlivých správ CHKO, kde ve skutečnosti došlo k nárůstu o jednoho až dva pracovníky, což je ve srovnání s nárůstem v počtu několika desítek lidí na ústředním pracovišti zcela nepoměrné.
Na otázku číslo pět, zda je pravdou, že se pan ministr spolu s několika dalšími spolupracovníky snaží vytvořit velkou centrálně řízenou organizaci, jejíž vznik byl Poslaneckou sněmovnou již jednou odmítnut v listopadu 2003, i když skutečností bohužel je, že tato organizace s názvem Správa ochrany přírody byla přesto interním pokynem zřízena, a že si přisvojuje pravomoci orgánu státní správy, tak na tuto otázku pan ministr neodpovídá. Ostatně, o aktuální situaci ve věci sloučení Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky a organizačního útvaru MŽP Správy ochrany přírody jsem již hovořila. V podstatě došlo k přejmenování Správy ochrany přírody na Agenturu ochrany přírody a krajiny České republiky a k převedení současných činností zajišťovaných agenturou pod kontrolu dosavadního vedení Správy ochrany přírody. Rozhodnutí pana ministra zrušit státní ochranu přírody a včlenit ji do agentury podle mého dojmu naznačuje pouze změnu způsobu, kterým chce skupinka lidí z jeho okolí ovládnout činnosti a finanční toky zajišťované v současné době agenturou. Tento přístup sice navenek vypadá, jako by se Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky nedotýkal, ale to pochopitelně není pravda a důsledky budou prakticky stejné, jako kdyby byla agentura zrušena a přičleněna ke Správě ochrany přírody.
Nutno podotknout, že se ze strany pana ministra jedná o chytrý krok, protože tím vyřeší několik, i když ne všechny, legislativních problémů, které toto nesystémové opatření přinese. Možná se také domnívá, že tak jednoduše shodí se stolu hromadu problémů s názvem Správa ochrany přírody, které mu v posledních měsících dělaly těžkou hlavu nejen na ministerstvu, ale týkala se jich také moje právě projednávaná interpelace. Pod záminkou organizačních změn se také lze z důvodu nadbytečnosti zbavovat neposlušných či nepohodlných pracovníků.
K otázkám číslo šest a sedm, z jakého důvodu MŽP postupuje směrem většího zkomplikování a znepřehlednění výkonu státní správy v ochraně přírody namísto snahy o jeho zjednodušování a proč nepodporuje maximální přenesení kompetencí v ochraně přírody na krajské a obecní úřady, když je zřejmé, že by tím došlo ke zjednodušení výkonu státní správy, se mi dostalo odpovědi, že je připraven návrh na úpravu kompetencí v ochraně přírody a krajiny. Nedověděla jsem se ovšem, jak dalece je návrh připraven, zda již proběhlo vnitroresortní připomínkové řízení a ve kterém konkrétním termínu se s ním budeme moci seznámit.
Vážené kolegyně a kolegové, je rovněž potřeba si všimnout, že se pan ministr důsledně vyhýbá diskusi o přenesení většího množství kompetencí na kraje a krajské úřady. Také ve zmínce o jednom orgánu ochrany přírody a krajiny, který bude rozhodovat v konkrétním území, není zmínka o přizpůsobení rozhodovacích kompetencí stávajícímu územně správnímu členění České republiky. Spíše to na mě působí, že namísto posílení kompetencí krajů a krajských úřadů se počítá s oslabováním jejich úlohy orgánů státní správy v ochraně přírody.
Z důvodů, které jsem vám dost podrobně vypověděla, vyplývá, že odpověď pana ministra Ambrozka vykazuje závažné nedostatky. Děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Ptám se, kdo se další hlásí do otevřené rozpravy. Ministr životního prostředí pan Libor Ambrozek. Prosím, pane ministře, máte slovo.
Ministr životního prostředí ČR Libor Ambrozek: Vážená paní předsedající, paní kolegyně, kolegové, poměrně dlouhá řeč kolegyně Gruntové je takovou snůškou polopravd a urážek, že vzhledem k jejím šedinám na to nehodlám reagovat. Nevím, co ji vede k takové zášti např. proti dr. Pelcovi, který je jedním z nejlepších pracovníků v ochraně přírody u nás a svou funkci za sedm let zastával velmi kvalitně.
Uvedu pouze několik argumentů.
***