(16.10 hodin)
(pokračuje Sobotka)
Tento návrh nebyl přijat. A když nebyl přijat, tak jsem alespoň navrhl, aby byla prodloužena přechodná období pro nové členské státy. Ani tento návrh nebyl přijat, zejména díky negativnímu postoji Německa na tomto jednání a nevůli některých jiných starých členských států. Proto jsme to jednání zablokovali a myslím si, že to bylo užitečné, protože i v tisku ve starých zemích Evropské unie se toto téma objevilo. Na toto téma jsme upozornili široce a také jsme jasně deklarovali, že i když se v zájmu unie a v zájmu našich občanů dohodneme na této konkrétní sporné otázce, že od nás nemají pokoj, že to téma budeme nastolovat, a dojednali jsme si také, že v polovině roku 2007 Evropská unie a Evropská komise předloží analýzu, která se bude zabývat všemi těmito výjimkami, a při té příležitosti znovu Česká republika toto téma chce nastolit. A nejenom Česká republika, ale také další nové členské země.
K tomu, co jsme dohodli. Já si myslím, že je to výrazný pokrok proti návrhu, který Rakousko předložilo na jednací stůl a který jsme museli odmítnout. Ten návrh neobsahoval prodloužení možnosti mít dodávky tepla ve snížené sazbě. Díky tomu, co jsme dohodli, tak více než milion českých domácností může mít i po 1. lednu 2008 dodávky tepla ve snížené pětiprocentní sazbě. Díky tomu, co jsme dohodli, tak i po 1. lednu 2008 až do roku 2010, do konce roku 2010, bude možné veškeré rekonstrukce ve stavebnictví, které se týkají bytů a domů, provádět ve snížené sazbě. Současně jsme si také ověřili možnost a prostor pro Českou republiku, a to není výjimka, to není žádné obcházení, to není žádné chytráctví, je to naplnění možnosti, kterou má Česká republika, definovat vládní politiku, vládní sociální politiku v oblasti bydlení a zohlednit to tím, že k tomuto typu bydlení přiřadíme sníženou sazbu daně z přidané hodnoty.
Já se domnívám, že je v zájmu občanů České republiky, aby zde nedošlo ke skokovému zdražení nové výstavby, aby zde nedošlo k bublině nové výstavby příští dva roky, která by neúměrně zdražila dostupnost nového bydlení. Cílem je rozložit ty dopady do dlouhého časového období, a proto si myslím, že tak široce pojatá možnost sociálního bydlení vytváří určitý ventil pro to, aby zde bublina v oblasti bytové výstavby a zdražování nových bytů a domů v příštích dvou letech nevznikla. Jsem také rád, že jsme ten problém vyřešili dva roky před tím, než nastane. My totiž ještě dva roky problém nemáme. Tu výjimku máme až do konce roku 2007. S dvouletým předstihem řešíme problém, který bychom klidně mohli nechat na příští vládě, ale myslím si, že příští vláda to uvítá, jestliže bude mít ze strany naší vlády vyjednány podmínky pro to, aby se v roce 2007 lidé nemuseli bát zdražení tepla, nemuseli se bát zdražení většiny výstavby nových bytů a nových domů.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji za odpověď a prosím pana poslance Hrnčíře, aby projevil spokojenosti či nespokojenost.
Poslanec Pavel Hrnčíř: Děkuji. Vážený pane ministře, zcela určitě bude zapotřebí překonat řadu problémů. O parametrech sociálního bydlení už zde hovořil váš kolega z vlády pan ministr Martínek. Ale přece jenom je tady pořád jakási nejistota z toho, co učiní administrativa Evropské unie, neboť není definováno sociální bydlení. Dá se také předpokládat, že v důsledku toho, že bude existovat určitá sleva na výstavbu objektů v tom případě, že budeme mít zlevněnou daň z přidané hodnoty, zvýší se poptávka po této výstavbě, a bude-li podmínka to, že to musí být výstavba s účastí státu, o které jste vy na tiskové konferenci mluvil, zvýší se také poptávka po dotacích, které bude muset státní rozpočet sanovat.
Má Ministerstvo financí dostatek zdrojů, aby tuto zvýšenou poptávku pokrylo? Byli jste také dostatečně připraveni na jednání v tom smyslu, že jste jednali o definici toho sociálního bydlení, jak jsem o něm mluvil? Neboť polská delegace si tuto definici vyžádala a má ji, na rozdíl od české delegace. Je zde zaručeno to, že naši žadatelé nebudou vracet dotace státu nebo doplácet daň z přidané hodnoty jenom proto, že výklad Evropské unie bude jiný, než je výklad naší české strany?
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, ještě je čas na odpověď. Prosím pana ministra Sobotku.
Místopředseda vlády a ministr financí ČR Bohuslav Sobotka: Vážené poslankyně, vážení poslanci, my jsme přirozeně jednali o té otázce národního přístupu v oblasti vládní politiky sociálního bydlení v souvislosti s DPH. Právě proto jsme požádali o to, a byl to návrh České republiky, aby se jednání přerušilo a abychom dostali čas do konce týdne, a tento můj návrh byl během jednání akceptován. My jsme si v diskusích právě ověřovali ty možnosti a mantinely, se kterými česká vláda může počítat při definici. Já bych si nikdy nedovolil bez této konzultace s takovým řešením veřejně přijít. To znamená - ano, proběhly konzultace, a musím říci, že písemné stanovisko nemá v tuto chvíli valného významu, neboť Evropská komise nemá žádnou evropskou normu, podle které by mohla hodnotit dodržování či nedodržování limitů a parametrů v oblasti vládní politiky sociálního bydlení. Čili tady si myslím, že Evropská komise nemá žádný jednotící argument, na základě kterého by případně mohla rozhodnutí vlády České republiky posuzovat kritickým způsobem.
To, co je myslím určitý rozdíl mezi naší a polskou vládou, bylo v tom, že polská vláda byla z přirozeného důvodu v trošku nevýhodnější pozici, neboť paní ministryně v době, kdy ta jednání se uskutečnila, nebyla na místě, zastupoval ji tam náměstek. Paní ministryně sama byla ve funkci 14 dnů a polská vláda je ve funkci velmi krátkou dobu, došlo k velmi výrazným personálním změnám i na polském ministerstvu financí. Čili podle mého názoru Polsko potřebovalo z pochopitelných důvodů i o něco více času, aby se zorientovalo v té situaci, která vznikla zablokováním dohody v ono úterý.
Já si myslím, že pokud budeme postupovat sebevědomě jako Česká republika, využijeme našich práv, která nám dává šestá směrnice v oblasti DPH, tak se naši občané nemusí bát jistoty (nejistoty?) v té oblasti vládou definovaného rozsahu sociálního bydlení. Vláda chce také v předstihu tuto definici provést. Myslíme si, že by ještě letos měl být přijat zákon o DPH, který bude ale platit až od 1. ledna 2008, poté, kdy skončí tyto výjimky, aby občané, firmy a všichni ostatní měli určitou jistotu toho, co bude po 1. lednu 2008. Ta jistota dnes chybí a myslím si, že to není dobře.
Děkuji.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji, pane ministře. Teď můžeme skončit pravděpodobně vše, interpelace i na ministry vlády, protože vypršel náš čas. Takže končím interpelace a předám řízení paní místopředsedkyni Kupčové, se kterou jsme se dohodli, že rovnou přejdeme na interpelace písemné. Prosím.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Kolegyně a kolegové, zahajuji bod
215.
Odpovědi členů vlády na písemné interpelace
a hned v počátku upozorňuji, že jsme si dnes schválili, že po tomto bodu budeme pokračovat v našem jednání a budeme projednávat bod 49 a 50, druhá čtení. První je vládní návrh zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců a druhý je zákon související.
Na pořad jednání 53. schůze Poslanecké sněmovny bylo předáno 11 odpovědí na interpelace, s nimiž poslanci nejsou spokojeni, a z toho důvodu požádali o zařazení na pořad schůze Poslanecké sněmovny. S většinou z nich jsme se již vyrovnali, a proto nám zbývají na dnešní den pouze dvě odpovědi na interpelace, se kterými poslanci nebyli spokojeni. Upozorňuji všechny poslance na ustanovení § 112 odst. 6 jednacího řádu Poslanecké sněmovny, které zní: Není-li interpelující poslanec na schůzi Sněmovny přítomen, nekoná se o odpovědi na jeho interpelaci rozprava a Sněmovna k ní nezaujme stanovisko ani o ní dále nejedná.
A nyní tedy přistoupíme k projednávání těchto odpovědí na písemné interpelace.
Ministr životního prostředí pan Libor Ambrozek odpověděl na interpelaci poslankyně Jitky Gruntové ve věci vzniku a působení Správy ochrany přírody. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako tisk 1204. Otevírám rozpravu, do které se zřejmě přihlásí jako první paní poslankyně Jitka Gruntová, a já jí tímto uděluji slovo.
***