(16.00 hodin)
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Prosím paní ministryni.
Ministryně informatiky ČR Dana Bérová: Tak za prvé. My, co pracujeme léta v oblasti informačních technologií, víme, že aplikace je možné vyrobit ve velmi krátké době. Nicméně, pane poslanče, vy vycházíte ze špatné úvahy, že snad ta aplikace stála sedm a půl milionu korun. To zdaleka není pravda. Já nemám přesné informace, kolik ta aplikace stála, ale částka sedm a půl milionu korun byla částka, která byla převedena z rezervního fondu příspěvkové organizace Testcom ke zřízení společnosti Testcom servis, s.r.o., a většina této částky, ještě zhodnocená, kdybychom to vzali jako majetek, o hodnotu aplikace se vrátila do hodnoty příspěvkové organizace Testcom po likvidaci společnosti Testcom servis. Takže rozhodně nebylo nikomu vyplaceno žádných sedm a půl milionu korun a už vůbec ne za žádnou aplikaci, která byla vytvořena během dvou měsíců.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano. Prosím. To znamená, že můžeme jednu interpelaci ukončit a začít další. Jednu ukončíme a vy máte prostor vzápětí pro druhou, kterou jste si také vylosoval. Prosím, máte slovo.
Poslanec Zbyněk Novotný: Děkuji opět za slovo. Vážený pane předsedo, dámy a pánové, v červenci roku 2005 byl v Testcomu zpracován investiční záměr na výstavbu dohledového centra komunikační infrastruktury veřejné správy, kde výběrové řízení vyhrála firma Fragment, a.s. Rozpočet dle původní smlouvy o dílo byl vystaven na necelých 16 milionů korun bez DPH. Následně byl uzavřen dodatek v září 2005 a původní částka navýšena o půl milionu korun. Ministerstvo podle mých informací přislíbilo a dotovalo stavební část dohledového centra na základě předloženého a jím schváleného investičního záměru částkou ve výši deset milionů korun.
Dohledové centrum je situováno ve druhém patře budovy B2 Testcom, kde v rámci investičního záměru byla plánována také výměna stávajících nevyhovujících oken za plastová. Jelikož se již dříve uvažovalo o výměně oken v celé budově B2, nejvyšší vedení se v souvislosti s výše zmíněnou veřejnou zakázkou rozhodlo do zakázky a rozpočtu na dohledové centrum zahrnout výměnu oken v celé budově B2. Počet dodaných a instalovaných oken tak činí cirka 120 kusů namísto potřebných a ministerstvem schválených cirka 20. Přitom neexistuje žádná smlouva na demontáž stávajících oken a na dodávku a instalaci oken nových do ostatních pater budovy. Ministerstvo tak bylo Testcomem oklamáno, neboť hradilo Testcomu část investice, kterou v souvislosti s výstavbou dohledového centra vůbec nemělo v úmyslu hradit. Dalším příkladem podivného hospodaření Testcomu je výměna topných těles v jejich sídle.
Rád bych se vás, vážená paní ministryně, zeptal, jak je možné, že Testcom provádí investice v rozporu se záměry Ministerstva informatiky, a kdo je na vašem ministerstvu za schvalování takto svévolných a nehospodárných kroků společnosti Testcom odpovědný. Nezvažujete, že se obrátíte na kolegy z Ministerstva financí s prosbou o pomoc při interní kontrole hospodaření společnosti Testcom? Opět vám děkuji.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Prosím, paní ministryně.
Ministryně informatiky ČR Dana Bérová: Děkuji, pane předsedající. Pane poslanče, já si nemyslím, že by v Testcomu probíhaly nějaké aktivity, které jsou nehospodárné. Pro vaši informaci, v minulých letech právě v souvislosti s vyšetřováním kauzy Testcom servis a na základě celé řady udání z různých stran prošla příspěvková organizace Testcom kontrolami jak Ministerstva financí, finančního úřadu místně příslušného, tak Nejvyššího kontrolního úřadu a žádná zjištění týkající se množství oken nebyla dodána. Přiznám se, že nevím, kolik má budova Testcom - ani B, ani A, ani žádná jiná - oken, takže nemohu odpovědět na vaši otázku, kolik oken bylo vyměněno, ale jistě tuto informaci opatřím.
A samozřejmě Ministerstvo informatiky provádí běžnou kontrolní činnost v příspěvkových organizacích a i hospodaření a veškeré plnění investičních záměrů za loňský rok bude podrobeno standardním kontrolním mechanismům. Například v tuto chvíli probíhá ve společnosti Testcom audit prováděný kontrolními pracovníky Ministerstva informatiky, takže jsou-li tam nějaká okna navíc, jistě na to přijdeme.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Prosím, pane poslanče.
Poslanec Zbyněk Novotný: Děkuji za slovo. Já nepoložím doplňující otázku, ale ještě zde zmíním několik informací. Je trošku podivné, že zakázku za necelé dva miliony korun získala společnost ELEK, kterou vlastní švagr ředitele společnosti Testcom. To za prvé.
A dovolím si ještě jednu informaci. Na mnou zmiňovaných masivních investicích do stavebních zakázek je zajímavé, že Testcom využívá ke své činnosti rozsáhlý komplex budov na Praze 4-Chodově o celkové podlažní ploše 17 404 metry čtvereční, z toho 55 % činí plocha kanceláří využívaná zaměstnanci Testcomu, a tak na jednoho zaměstnance Testcomu připadá naprosto neuvěřitelných cirka 70 metrů čtverečních plochy kanceláře. Opravdu to vnímáte jako efektivní? Jenom musím podotknout, že do plochy kanceláře Hermanna Göringa už zbývá pouze 10 metrů čtverečních.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Prosím.
Ministryně informatiky ČR Dana Bérová: Já myslím, že by pracovníky Testcomu jistě nepotěšilo toto srovnání, ale já vás uklidním. Většina prostor ve společnosti Testcom jsou laboratoře, a přestože jsou někdy vedeny jako kancelářská plocha, spousta těchto kancelářských ploch obsahuje přístrojové zařízení, protože Testcom, pro ty, kteří nevědí, co to je, je zkušební ústav telekomunikací a většinu své činnosti věnuje expertní činnosti, vyhodnocování telekomunikačních zařízení, jejich posuzování.
Takže i my jsme si všimli této původní disproporce, všimla si jí i kontrolní zpráva NKÚ. A například NKÚ akceptoval naše vysvětlení, jak to s tou podlahovou plochou je. Není to tak, že by tam seděli zaměstnanci v kancelářích o 70 metrech čtverečních, ale vykonávají se tam činnosti, které potřebují velkou podlahovou plochu pro umístění přístrojů a počítačů.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Takže to je pravděpodobně konec obou interpelací a my můžeme opustit téma informatiky a přejít k interpelaci pana poslance Pavla Hrnčíře, který bude interpelovat Bohuslava Sobotku ve věci výjimky DPH na sociální bydlení. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Pavel Hrnčíř: Děkuji. Vážený pane ministře financí, byl jste v čele delegace, která za asistence nebo vlivu předsedy vlády, jak nám sdělil na mé předchozí interpelaci, vyjednávala výjimky z daně z přidané hodnoty na příští období pro Českou republiku v rámci Evropské unie. Ten výsledek byl citován a řada lidí se k němu vyjadřovala. Řada ekonomických odborníků stojících mimo politickou sféru považuje však výsledky vyjednávání za nerovnoprávné, pokud je porovnáme s výjimkami ostatních zemí, zejména pak tzv. starých členů Evropské unie. Ti mají řadu výjimek dočasných, mnohem větší počet než my, a řadu výjimek trvalých, o kterých se samozřejmě nejedná.
Vážený pane ministře, vy jste vyjednal dvě tyto výjimky. Zejména pak výjimka na výstavbu tzv. sociálních bytů je však na pováženou, neboť zavádí dvojí režim pro jeden a tentýž druh staveb. Vážený pane ministře, jste opravdu spokojen se sjednanými výjimkami, které řada jiných lidí a odborníků považuje za potvrzení nerovnoprávného postavení mezi starými a novými členy Evropské unie? Nepovažujete dvojí sazby DPH na stejný druh objektů za prostor pro možnou korupci ve státní správě?
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Čas, pane poslanče. - Nyní prosím pana ministra a místopředsedu vlády Bohuslava Sobotku, aby reagoval. Prosím.
Místopředseda vlády a ministr financí ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane poslanče, vážené poslankyně, vážení poslanci, aby nedošlo k omylu, předmětem jednání ECOFIN nebylo prodloužení dočasných výjimek pro nové členské země. Předmětem jednání ECOFIN bylo prodloužení výjimek pro devět starých členských zemí. Česká republika podobně jako Polsko a Kypr této příležitosti využily právě proto, aby položily na stůl otázku nerovnosti mezi starými a novými zeměmi. A aby si toho staré země více všimly, tak jsme toto jednání zavetovali a zablokovali. Právě proto, aby byl vytvořen prostor pro diskusi o této věci. V uplynulých letech se o tom totiž nemluvilo. V uplynulých letech se o tom taktně mlčelo a Česká republika neměla mnoho příležitostí, aby toto téma zmínila.
Já jsem na jednání ECOFIN jasně vyjádřil své výhrady k tomu systému, který dnes v Evropě existuje, navrhl jsem, aby byly k určitému datu zrušeny všechny výjimky v rámci Evropské unie v oblasti DPH.
***