(16.30 hodin)
(pokračuje M. Svoboda)
To, co mě nejvíce uklidňuje, jsou dvě věci. Za prvé - této privatizaci dala dobrozdání i Evropská komise, kterou alespoň já a doufám, že ani nikdo z opozice nechce podezírat z toho, že by byla jakýmkoli způsobem podjatá. To znamená, že odborným způsobem posoudila, že tato privatizace proběhla v pořádku a že i výsledná cena odpovídá tomu, co se od této privatizace očekávalo. Druhá a pro mě snad ještě cennější věc je ta druhá, to znamená, že v daném okamžiku se expertní týmy, analytici, kteří v dané branži působí, především do médií vyjádřili víceméně s nadšením, resp. jejich očekávání o výsledné ceně byla nižší, jinými slovy - výsledná cena byla velice uspokojivá.
Děkuji vám za pozornost. (Potlesk z řad ČSSD.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Svobodovi. O slovo se přihlásil pan poslanec Martin Říman. Než dojde k řečnickému pultu - pan poslanec Zbyněk Novotný má náhradní kartu číslo 2.
Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Martin Říman: Děkuji, pane místopředsedo. Dovolil bych si několik poznámek k tomu, co zde bylo řečeno zejména panem poslancem Svobodou, resp. panem předsedou komise Hojdou a panem ministrem Škromachem.
K oponentní zprávě, že byla rozdána pozdě. My jsme nepřipravovali oponentní zprávu před 14 dny nebo třemi týdny dopředu. Za sebe mohu říci, že jsem byl na 99,9 % minulý čtvrtek 26. ledna, kdy jsem šel na zasedání komise, kde jsme toto měli řešit, přesvědčen, že komise požádá o prodloužení svého mandátu. Jak už jsem zde říkal, bylo schváleno dalších devět svědků, další materiály, vyslechnutí polských svědků atd. Asi jsem byl naivní. Přiznávám, že z dnešního pohledu po těch letech v politice jsem asi v některých směrech naivní, protože obrat, který to na jednání komise 26. ledna vzalo, jsem opravdu nečekal. Nečekal jsem, že někteří členové komise, kteří tu dnes opět nejsou a kteří na jednání komise téměř nechodili, najednou tam budou v plné zbroji bojovat za ukončení jednání komise. Začali jsme psát naši zprávu až po této studené sprše. Takže se na nás nezlobte, že byla rozdána na stůl až nyní. Zase není tak dlouhá.
Prostřednictvím pana předsedajícího panu poslanci Svobodovi. Když jste říkal, že nemáte možnost si pro reakci na konstatování oponentní zprávy přesně vyhledat příslušné listy - víte, číst příslušné materiály, na to jste měli tři měsíce. Nemohu za to, že tajné materiály zpravodajských služeb si do termínu ukončení práce vyšetřovací komise, tedy do včerejška, přečetli pouze čtyři z deseti členů vyšetřovací komise. To lze snadno dokázat. Když si chcete přečíst materiály těchto tajných služeb, musíte se s podpisem a datem, kdy jste si je četli, napsat do prezenční listiny, která je rovněž uchovávána v trezoru. K včerejšímu dni si to přečetli čtyři z deseti členů vyšetřovací komise. Většina z těch, kteří si to nepřečetli, byli ti, kteří hlasovali pro závěrečnou zprávu pana Hojdy. Na to jste měli, vážení, dost času.
Další věc. Velmi úsměvná jsou tvrzení, že o devíti dalších svědcích se hlasovalo podmíněně, že bude komise pokračovat. To snad chcete říci, vy, kdo jste takto argumentovali, že jste pro vyslechnutí těchto dalších devíti svědků hlasovali jen proto, aby bylo koho vyslýchat, kdyby náhodou Sněmovna prodloužila lhůtu? Nebo jste o nich hlasovali proto, že v té době jste byli skutečně přesvědčeni, že by tito svědci mohli vnést další informace do vyšetřování komise? Já jsem přesvědčen o tom - a nyní poukazuji asi na vaši lepší stránku - že jste v okamžiku hlasování o tom nehlasovali proto, aby bylo co dělat. Takto jste asi neuvažovali, ale hlasovali jste pro jejich přizvání proto, že jste cítili, že ještě všechno nevíme a od nich bychom se něco mohli dovědět. Tak to teď, prosím vás, neotáčejte. Není pravda, že jsme nebyli schopni vyslechnout devět společností, jak pan poslanec Svoboda uvedl. My jsme požádali písemně o zaslání písemných odpovědí na písemné otázky. Možná že někde v ústředí těchto společností v tomto okamžiku sedí nějací lidé a vypracovávají odpovědi na tyto otázky. Chudáci už netuší, že je to zbytečné.
K poznámce, kterou zde zmínili všichni tři, o kterých jsem hovořil. Pamatovat, či nepamatovat? Myslím, že všichni cítíme, že je velký rozdíl, jestli si pamatujeme, jak jsme hlasovali o 186. pozměňovacím návrhu v zákonu o provozu na pozemních komunikacích, a o tom, jestli si něco pamatujeme, nebo nepamatujeme o rozhodnutích, kterých za život neděláme hodně. Určitě si všichni pamatujeme, když jsme byli u státnic, jaké to bylo, když jsme byli poprvé zvoleni do Poslanecké sněmovny. Také bych řekl, že i členové vlády - já jsem tím členem vlády byl také, ještě se k tomu dostanu - pamatují taková ta zásadnější rozhodnutí na vládě. A kolik za toto volební období se prodávalo miliardových majetků v této vládě? Na prstech jedné ruky se to dá spočítat! Nápadná společná - opakuji s výjimkou ministra Svobody - ale částečně ztráta paměti není příliš důvěryhodná.
Pan poslanec Svoboda řekl, že za vlád ODS režim uzavřeného jednání vlády byl také. Ano byl. Znamená to snad, že když já skočím z okna, že vy skočíte z okna také? Já to nepovažuji za správné. Nicméně jsem zažil jedno nebo dvě taková jednání jako ministr Klausovy vlády. Například na jednání o uvalení nucené správy na Agrobanku, které bylo také v tajném režimu, si vzpomínám dodnes. A nejsou to dva roky, ale je to devět let!
Nelíbí se mi zpochybňování informací tajných služeb, jak jsou hodnověrné. Pakliže máme apriorně za to, že nejsou hodnověrné, dámy a pánové, vyškrtněme tyto položky příští rok ve státním rozpočtu. Stojí nás nemalé peníze. Nejsou to ani miliony, ani desetimiliony. Je to podstatně více.
Poslední, spíše jen drobnost. Pan poslanec Svoboda se o tom zmínil a já mu na to chci odpovědět. Totiž že ho udivilo, že zmatenost ve výpovědi pana Doležela považujeme za závažnější fakt než to, že existenci kódové řeči mezi panem Doleželem a panem Spyrou pan Spyra popřel. Myslím, že je logické, že to považujeme za důležitější. Nevidím v tom žádný rozpor. Všichni jsme měli pocit při výslechu pana Spyry, že - jednoduše řečeno - on pana Doležela nemusí, a proto v tomto smyslu jeho výpověď nepovažuji za úplně hodnověrnou.
***