(14.50 hodin)
(pokračuje Hojda)
Někteří členové komise se pokoušeli prokázat, že pan Zdeněk Doležel na pokyn premiéra se pokusil ovlivnit privatizaci Unipetrolu. Domnívám se ale, že s největší pravděpodobností svolal schůzky za účasti pana Jacka Spyry a Roberta Piksy, aby získal informace pro jednání u předsedy polské vlády Marka Belky v srpnu 2005. Možnost ovlivnění již prakticky dokončené privatizace ale v tomto případě není podložena žádným důkazem a je pouze spekulativní. Je ale zřejmé, že o schůzkách mezi Doleželem, Spyrou a Piksou se dozvěděl redaktor televize Nova pan Kroupa Jan zcela jistě od jednoho z účastníků těchto schůzek. Je ale možné také vyloučit jako informátora pana Zdeňka Doležela a s vysokou pravděpodobností i pana Roberta Piksu.
Schůzek a svého poslání v Polsku využil pan Zdeněk Doležel, aby si - a nyní to sdělím v uvozovkách - v "kódové řeči" řekl o úplatek. Shodou okolností si řekl o úplatek ve stejné výši, jako si dle tvrzení pana Spyry řekl pan Doležel za zprostředkování tajné schůzky v garážích Ministerstva vnitra v roce 2004. Schůzka dle pana Spyry měla být mezi Stanislavem Grossem a Tomášem Pitrem. Schůzka se ale nikdy neuskutečnila a tuto skutečnost uvedl pan Spyra i do policejního protokolu.
Komisi se nepodařilo zjistit, že by v uvedených kauzách měl nějakou roli pan Radovan Krejčíř.
K roli médií při monitoringu a zveřejnění aktivit Jacka Spyry a spol. Byla velmi výrazná a je možné říci, že zejména skryté záznamy z inkriminovaných schůzek rozpoutaly následné kroky, včetně ustavení vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny. Je zapotřebí ale konstatovat, že pořizování skrytých záznamů ze schůzek, kde se jedná neformálně a takzvaně mimo protokol, je velmi výbušná směs a že mnoho obyčejných lidí, natož představitelů vládních institucí, by nejednalo a nehovořilo v narážkách, polopravdách anebo dokonce lživě, jak jsme byli svědky právě u skrytého záznamu ze schůzky tří. Je velmi nebezpečné, když se médii šíří polopravdy nebo pomluvy a lži, které jsou vůči osobám, o kterých se ve skrytých záznamech hovoří, pokořující a které je na veřejnosti neoprávněně znevažují. Možná že v dnešní době jsou lidé, kteří snesou vše a nevadí jim, když se o nich šíří pomluvy. Ostatně ten, kdo se pohybuje v politice, s tím zřejmě musí počítat. Ale pořád je naprostá většina lidí, kteří nesou pomluvy, lži a ostatní velice těžce a nedokážou se s takovýmto nařčením psychicky a mnohdy i společensky vyrovnat.
Komise nehodnotila, ani nemohla hodnotit, roli tajných služeb Polska při privatizaci Unipetrolu. Role českých bezpečnostních služeb lze těžko hodnotit. Lze však konstatovat, že informace, které byly podávány pro vládu, neměly zásadní vliv na rozhodování vlády při privatizaci Unipetrolu.
Jak jsem již konstatoval, byl velkým zklamáním pro komisi přístup všech oslovených subjektů a institucí na polské straně. Pokud budeme hodnotit výstupy a ovlivnění výsledků voleb v Polsku právě i v souvislosti s problémy při privatizaci Unipetrolu ve vedení PKN Orlen ve vztahu k ochotě poskytnutí potřebných informací pro komisi, pak nezbývá než konstatovat: Volby v Polsku skončily, dopadly, jak bylo potřeba, a zapomeňte.
Role Fondu národního majetku a České konsolidační agentury odpovídala jejich postavení a podřízení usnesení vlády České republiky. Jistý problém se jeví v ohodnocení aktiv České konsolidační agentury a výsledná cena, za kterou aktiva České konsolidační agentury byla prodána v privatizaci Unipetrolu. Nesoulad mezi cenou aktiv a výslednou realizací v privatizaci může být pro nezasvěcené výrazný. Ale problematika realizace a prodeje aktiv České konsolidační agentury všeobecně není a nebyla předmětem šetření komise, je na samotné jednání například v bankovní komisi Parlamentu nebo rozpočtového výboru.
Komise rovněž konstatovala, že nezjistila pochybení při stanovení ceny a nabídky zákonného odkupu akcií od minoritních akcionářů. Spekulace o poškození minoritních akcionářů, o ovlivnění rozhodnutí Komise pro cenné papíry zůstaly rovněž pouze spekulací a komise nezjistila pochybení v postupu Komise pro cenné papíry.
Komise byla a je připravena pokračovat, ale většinově dala přednost ukončení činnosti a zprávě pro Sněmovnu. Domnívám se, že další zjištění by byla pouze dopřesňováním a bohužel i příležitostí pro vnášení dalších problematických zjištění nepřímo souvisejících s privatizací, byla hledáním problémových vztahů a soubojů soukromých firem. Protože nebyl zjištěn ani náznak ovlivnění orgánů rozhodujících na české straně pro privatizaci, rozhodla se komise navrhnout usnesení ke zprávě tak, aby Sněmovna ukončila činnost komise k 31. 1. 2006.
Já bych jenom chtěl podotknout právě k těm problémům týkajícím se otevírání různých kauz a vnášení některých rádoby nevyjasněných otázek, že je zájmem možná některých členů komise, možná některé strany, aby doopravdy činnost komise pokračovala doneurčita, nebyly přijaty závěry, ale aby se komise a její činnost využívala víceméně pro politické výpady a pro politické útoky. Proto se domnívám, že doporučení komise, jak bylo většinově přijato, je dobrým návrhem pro Poslaneckou sněmovnu.
Ještě jednou děkuji všem členům komise a pracovníkům, kteří se zúčastnili na jednání, za odvedenou práci a všem přítomným za pozornost. Děkuji. (Potlesk ve větší části sálu.)
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: To bylo úvodní slovo předsedy vyšetřovací komise pana poslance Pavla Hojdy. Děkuji vám, pane předsedo.
Zahajuji všeobecnou rozpravu. Do všeobecné rozpravy mám dvě písemné přihlášky. První z nich je přihláška pana poslance Martina Římana, kterého prosím o slovo. Po něm bude hovořit pan kolega Pavel Kováčik. Prosím. Nyní má slovo pan poslanec Martin Říman.
Poslanec Martin Říman: Děkuji, paní místopředsedkyně, za udělení slova. Dámy a pánové, já bych vás, poté co jste vyslechli politickou zprávu předsedy vyšetřovací komise pana Hojdy, rád seznámil s fakty, která vyšetřovací komise zjistila po dobu svého působení, která bohužel nebyla zahrnuta do zprávy vyšetřovací komise, části členů vyšetřovací komise, tedy sedmi. Seznámil bych vás s minoritní zprávou tří poslanců Poslanecké sněmovny - v abecedním pořadí pana Ludvíka Hovorky, Martina Římana a Vlastimila Tlustého.
Nebudu opakovat ty technické záležitosti, kolikrát se komise sešla, atd., ty samozřejmě nejsou v žádném rozporu, ale dovolím si vás informovat, tak jak bylo v logice zprávy, kterou jste slyšeli, tedy s odpověďmi na otázky, které před třemi měsíci položila Poslanecká sněmovna, co vyšetřovací komise za ony tři měsíce zjistila, co nezjistila, proč to nezjistila a proč by měla či neměla ve své práci pokračovat i nadále.
***