(18.00 hodin)
Místopředseda PSP Ivan Langer: Nyní pan kolega Vojtěch Filip, poté opět přihláška pana ministra Ratha. Paní kolegyně Šojdrová je stále v pořadí.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Vážený pane předsedající, páni ministři, paní a pánové, ještě než odpovím na otázky, které tady byly kladeny na mě jako na jednoho z předkladatelů, musím učinit jednu poznámku. Mě zaujalo to, co říkal pan kolega Kalousek. Škoda, že také sám sobě neklade tyto otázky, protože ono nejde jenom o svobodu víry, jde také o svobodu politického názoru, o to, jestli ho můžeme dehonestovat, nebo ne, a jestli všechno, co říkáme, vztahujeme také vždycky k sobě. Zametejme si hlavně před vlastním prahem.
Nyní k otázkám, zda odpovídá předložený zákon zákonu o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. - Ano, vážený pane předsedající, odpovídá. Když jsme zařazovali tisk 810 před rokem a půl do pořadu schůze Poslanecké sněmovny, myslím, že i vy osobně jste hlasoval pro zařazení do této schůze a všechny podmínky jednacího řádu jsou splněny.
Nyní o tom, co je a co není nemravné. Pokud jsme tady slyšeli otázky, já samozřejmě mohu na ty otázky odpovědět. Odpovím na ně podle svého přesvědčení, podle toho, co je pro mě důležité, tak jako může být pro někoho jiného důležité něco úplně jiného. Já tedy říkám zcela jednoznačně, že pro mě není péče o zdraví kšeft, pro mě je péče o zdraví ústavně zajištěné právo, bezplatné pro občana na základě všeobecného zdravotního pojištění. Tady vidím ústavní právo, tady vidím jasný limit. A pokud jde o to, co je a co není nemravné, tak považuji za zásadně nemravné nechat někoho zemřít jenom kvůli tomu, že nemá peníze. Připomínám, že ve studii akademie věd Velké Británie, která se zabývala ziskovými a neziskovými zdravotními systémy, bylo jednoznačně prokázáno, že v ziskovém sektoru ve Spojených státech amerických a v Kanadě je o 20 % více spotřebovaných nákladů a o 19 % více úmrtí než v sektoru neziskovém. Není to moje tvrzení, je to tvrzení této výzkumné instituce Velké Británie, která tento systém zkoumala. Říkal jsem to nakonec i s citací konkrétního článku v konkrétních novinách v prvním čtení před opakováním druhého čtení v této Sněmovně.
A nyní mi dovolte sdělit něco o příspěvkových organizacích. Pan zpravodaj se tady zmínil, že jsme předali krajům příspěvkové organizace, že nebyly vybaveny správně. Ano, stát předal jednotlivým krajům nemocnice jako příspěvkové organizace, stát je jako příspěvkové organizace provozoval a také věděl, že přispívá ze státního rozpočtu na jejich provoz a zároveň tyto příspěvkové organizace mají svůj hlavní zdroj příjmů ze smluv se zdravotními pojišťovnami. Zdravotních pojišťoven při liberalizaci zdravotního pojištění vzniklo 27, funguje jich 9, tedy jedna třetina. Ne všechny fungují tak, jak by měly. Největší zdravotní pojišťovna měla problémy v roce 1998, 2000, 2002, 2003, 2005. Jestli se na to chcete dále dívat a neustále sanovat tento systém, protože je špatně nastaven a protože tady pan zpravodaj říká, že už deset let má tuto myšlenku, tak se ptám, kdy se ta myšlenka přerodí v čin.
A nyní o tom, co říkal pan kolega místopředseda Langer. Vážení kolegové, vážené kolegyně, rád bych, abychom opravdu té demagogie nechali. Věřím tomu, že pan kolega Langer zná nejméně tak dobře jako já právní řád České republiky, a pokud tvrdí, že taková smlouva už nebude existovat, nechť si přečte § 17 zákona o veřejném zdravotním pojištění, tedy zákona 48/1997 Sb., včetně toho návrhu, který je předložen tomuto zasedání Poslanecké sněmovny, tedy tomu, co bude platit de lege ferenda, čili do příštího období. Nic se neruší, jenom je jasné, že někteří kolegové, kteří nemají právní vzdělání, nevědí, co to je nárok a co to je právo, že něco jiného je to, že tady existuje samozřejmě právní nárok na uzavření smlouvy, a potom je tady právo ucházet se o tu smlouvu např. ve výběrovém řízení, které podle zákona 48/1997 Sb. bude probíhat i nadále.
Děkuji vám. (Potlesk poslanců KSČM.)
(Předsedající Ivan Langer odchází k řečnickému pultu.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Prosím, pane ministře.
Ministr zdravotnictví ČR David Rath: Děkuji, pane předsedající. Já myslím, že mě pan předseda Kalousek špatně pochopil. Legraci z víry, to bych si nikdy nedovolil, ovšem dělal jsem si legraci z jeho kolegy Janečka, z toho, že byl veřejně usvědčen z nepravdy a ještě navíc touto nepravdou, kterou sdělil této Poslanecké sněmovně, se mě snažil veřejně dehonestovat. Takže to byla pointa toho vtipu.
Druhá věc je, prosím vás, znova. Samozřejmě že není rozpor, když cituji to, co je napsáno v návrhu zákona o veřejných neziskových nemocnicích, na kterém se podíleli i naši právníci, na kterém jsem se podílel i já vedle celé řady dalších lidí. Ale to neznamená, že každé slovo, každá věc v tom textu musí znamenat, že za každým slovem Rath stojí ze sto procent. To přece je normální, že takový zákon, taková předloha vzniká i jako určitý konsensus názorů, jako určitý průnik názorů. To není tak, že by někdo rozkázal a tak to bylo. Autorů a právníků je celá řada. Já jsem zde jen sdělil v jednom vystoupení to, co říká dikce návrhu, ale současně říkám, že mým cílem a mojí představou je koexistence zhruba těch 70 % veřejných neziskových nemocnic, které zajistí tu základní akutní lůžkovou péči pro většinu občanů, doplněnou nějakým procentem soukromých nemocnic nebo jakýchkoli nemocnic. A dovedu si představit, že i tyto nemocnice mohou soutěžit o smlouvu se zdravotní pojišťovnou. Přece mám právo na svůj názor.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan místopředseda Langer, další faktické poznámky pan kolega Tluchoř, potom pan kolega Kalousek.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Je mi to velmi líto. Faktická poznámka, která je reakcí na vystoupení pana kolegy Vojtěcha Filipa a která bezprostředně souvisí i s vystoupením pana ministra Ratha.
Pan kolega Vojtěch Filip se velmi mýlí, když říká, že těm poskytovatelům, kteří nebudou mít charakter veřejného neziskového ústavního zdravotnického zařízení, vzniká, nebo mají právo uzavřít ty smlouvy. Pan ministr zdravotnictví to teď řekl úplně jasně - žádné právo neexistuje. A tento návrh zákona, dikce § 43, to říká naprosto jasně. S účinností od 1. ledna 2008 může být ústavní zdravotní péče hrazena z veřejného zdravotního pojištění, pouze je-li poskytována veřejným neziskovým ústavním zdravotnickým zařízením. Žádné právo. Neexistuje žádné právo, žádná taková péče takto hrazená existovat nebude.
***