(16.00 hodin)
(pokračuje Kochan)
Nikdo nemůže být zbaven svého majetku s výjimkou veřejného zájmu a za podmínek, které stanoví zákon a obecné zásady mezinárodního práva. K velkému množství státem prohraných sporů bude nutno připočíst další, přičemž škody mohou dosahovat značných částek v řádech miliard korun. Tyto škody budou hrazeny z peněz daňových poplatníků.
Nelze opomenout ani nebezpečí vyplývající z dohod o vzájemné podpoře a ochraně investic, které Česká republika uzavřela např. s USA, Německem, s Velkou Británií, Austrálií, s Dánskem atd. Tyto dohody zaručují každému zahraničnímu investorovi, tedy každé fyzické i právnické osobě, která investuje svůj majetek na území České republiky, ochranu jejích investic. Investicí se rozumí mimo jiné akcie, různé druhy účasti na společnosti. Dohody obsahují ujednání o zákazu vyvlastnění investic s výjimkou případů provedených ve veřejném zájmu a zaručujících odškodnění, které musí odpovídat hodnotě vyvlastněné investice. Investoři se při sporech mohou obracet na rozhodčí řízení, na arbitráž. V souvislosti s navrženou změnou je porušeno ujednání o zákazu vyvlastnění zcela zřejmé a povede k nárůstu arbitrážních řízení proti České republice. Není nutné připomínat, že úspěšnost České republiky v dosud uskutečněných arbitrážních řízeních je žalostná.
Zákon stanoví osvobození od daně z příjmů. Dochází k daňovému zvýhodnění těchto subjektů.
Článek 31 Listiny základních práv a svobod stanoví právo na poskytnutí bezplatné zdravotní péče na základě veřejného zdravotního pojištění. Pokud bude poskytnuta ústavní péče jinde než ve veřejném neziskovém ústavním zdravotním zařízení, nebude od roku 2008 hrazena z veřejného zdravotního pojištění, přestože půjde o účastníka pojištění. Lékařské zákroky tak nebudou, pokud jde o úhradu zdravotními pojišťovnami, rozlišovány podle jejich nezbytnosti pro pacienta, ale podle toho, jakou právní formu má subjekt, jenž je poskytuje. Tím dojde k porušení obecně uznávaného práva na svobodnou volbu lékaře a k omezení pacientů, kteří ačkoliv platí poplatky na veřejné zdravotní pojištění, nejsou oprávněni na základě svých plateb využívat celou škálu léčebných zařízení, když zákon přímo vyjadřuje, jaká zdravotnická zařízení mohou navštěvovat. Jiné subjekty poskytující zdravotní péči tak budou odsouzeny k roli zařízení, jež budou muset vybírat úhradu za poskytnuté lékařské výkony přímo, a nikoliv formou plateb od pojišťovny. Zákon, bude-li přijat, zničí hospodářskou soutěž v oblasti provozování zdravotnických zařízení, což je v právním státě nepřípustné.
Obecně lze shrnout, že tento zákon směřuje ke zrušení stávajícího systému zdravotnického zařízení, tak jak jsou provozována územními samosprávnými celky. Na rozdíl od dříve předložených návrhů totiž nesměřuje pouze k tomu, aby obchodní společnosti poskytující zdravotní péči neměly přístup k platbám z veřejného zdravotního pojištění, ale ustanovení § 40 odst. 1 přímo tyto obchodní společnosti transformuje na veřejná zdravotnická nezisková zařízení. Návrh zákona nerespektuje řadu zásad zaručených v právním státě a zcela v rozporu s těmito zásadami dochází k vyvlastnění majetku bez náhrady.
Rovněž vláda ve svém stanovisku z 1. 12. 2004 vyjádřila značné pochybnosti nad smyslem navrhované úpravy a vytýkala jí zejména, že je nedostatečně upraveno hospodaření veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízení a tento nedostatek by mohl vést k další eskalaci nehospodárnosti systému a neefektivnímu čerpání veřejných prostředků. Dále považuje vláda za velmi problematické ustanovení § 19 předloženého návrhu zákona, v němž je navržena transformace zdravotnických zařízení, jejichž zřizovatelem jsou kraje a obce, na veřejnoprávní zdravotnická zařízení přímo ze zákona, což lze považovat za zásah státu do samostatné působnosti krajů a obcí a což není v souladu s ústavním pořádkem. Předložený návrh zákona dle názoru vlády zakládá nerovnost i v tom směru, že je navrženo daňové osvobození všech příjmů veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízení, a to i z jejich komerčních aktivit a doplňkové činnosti, a dále i založením povinnosti zdravotních pojišťoven uzavřít s nimi smlouvu o poskytování úhrady zdravotní péče.
Předkládaný návrh zákona obsahuje řadu prvků, kterými podstatně znevýhodňuje ostatní poskytovatele zdravotní péče oproti veřejným neziskovým ústavním zdravotním zařízením, a naplňuje tak znaky veřejné podpory. Dle čl. 87 odst. 1 Smlouvy o založení Evropských společenství je za veřejnou podporu považována taková podpora, která je poskytována z veřejných prostředků, narušuje nebo hrozí narušením hospodářské soutěže, zvýhodňuje určité podniky nebo určitá odvětví podnikání a ovlivňuje obchod mezi členskými státy. Vzhledem k tomu, že v tomto návrhu zákona lze najít některé znaky veřejné podpory, lze se obrátit s podnětem na Evropskou komisi, popř. na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.
Návrh zákona se může dostat do značného rozporu s připravovanou legislativou Evropské unie. Evropský parlament projednal Bílou knihu o službách v obecném zájmu a Evropská komise připravuje směrnici o službách na vnitřním trhu, na základě které by mělo dojít k otevření trhu pro poskytování veřejných služeb podnikatelským subjektům. Návrh zákona je v rozporu s touto ideou, neboť mění oblast, ve které podnikatelské subjekty dosud působí, na oblast, do které by neměly přístup.
Z výše uvedených důvodů navrhuji opětovně zamítnutí tohoto návrhu zákona. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane kolego.
S faktickou poznámkou se přihlásil pan kolega Filip.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, členové vlády, paní a pánové, já jsem vyslechl pana kolegu Kochana a chtěl bych konstatovat ve své krátké poznámce jednu věc.
Je vždycky dobré, aby k věcem, které člověk dělá, mluvil s odborníkem. Já samozřejmě vím, jak bych dopadl, kdybych někoho léčil - asi jako pan kolega Kochan, když bude někoho právně zastupovat. Já si netroufnu říci, že něco je v rozporu s ústavním pořádkem. Mohu říci, že něco bude předloženo Ústavnímu soudu a že Ústavní soud se k tomu vyjádří. Já si nedovolím vyjádřit se, že to nebo ono je v rozporu s evropskou směrnicí, když je tomu právě naopak, protože to vím. Vím, prosím, na rozdíl od těch, kteří to pravděpodobně panu kolegovi psali.
A pokud někdo říká z této tribuny, že se vyvlastňuje bez náhrady, pak poslední vyvlastnění bez náhrady byl zákon o vyvlastnění majetku KSČ a SSM. Od té doby v České a Slovenské Federativní Republice, potom v České republice žádný takový zákon nebyl. A tento návrh zákona to určitě není.
Jestliže jde o změnu právní formy, pak samozřejmě je důležité, jestli je, nebo není zachováno ovládání toho vlastnictví. Jestli někdo vyvedl to hmotné vlastnictví budov a zařízení oněch nemocnic do jiné formy vlastnictví, pak to byli ti, kteří přeměnili příspěvkové organizace ve vlastnictví kraje na akciové společnosti a tak přeměnili to hmotné vlastnictví na akcie. To byla přeměna vlastnické formy při zachování vlastnictví, nikoli toho majetku, ale těch akcií. A my se snažíme vrátit ono hmotné vlastnictví tomu zřizovateli, tj. kraji a obci, popřípadě fyzické nebo právnické osobě.
Děkuji vám. (Potlesk klubu poslanců KSČM.)
Místopředseda PSP Ivan Langer: Dalším přihlášeným do rozpravy je pan kolega Miroslav Krajíček, poté já.
***