(18.50 hodin)
(pokračuje Langer)
V každém případě se ptám zpravodaje kolegy Tomáše Hasila, zda chce vystoupit. (Nikoli.) Ptám se pana senátora Eyberta, zda nás chce ve stručnosti seznámit s postojem Senátu.
Senátor Pavel Eybert: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážená Poslanecká sněmovno, byl jsem pověřen Senátem Parlamentu České republiky předložit vám důvody, proč vám Senát vrací zákon, který v podstatě schválil v podobě, kterou jste mu předložili. Skutečně k vlastnímu zákonu o vidimaci a legalizaci v podobě, kterou jste nám předložili, nebyly výhrady, neboť byl shledán zákonem, který vady nemá. Přesto se vrací k projednání do Sněmovny, neboť k němu Senát připojil dvě novely jiných zákonů. Tou první je novela zákona č. 186/1992 Sb., takzvaný služební zákon, tou druhou je pak novela zákona č. 328/1998 Sb., obojí ve znění pozdějších předpisů. To, co Senát často kritizoval u činnosti Poslanecké sněmovny, učinil tentokrát sám, a to dokonce dvakrát v jednom jinak zcela bezproblémovém zákoně. Snad vás důvody, které uvedu, přesvědčí, že to bylo zapotřebí.
Novela služebního zákona je o tom, že kdo z policistů porušil služební přísahu tím, že se dopustil zavrženíhodného jednání, které má znaky trestného činu, nemá mít vypláceno odchodné, platový příspěvek a příspěvek za službu. Skončí-li policistovi služební poměr v době, kdy je proti němu vedeno trestní řízení, nebude pobírat požitky až do skončení trestního řízení; bude-li odsouzen pro úmyslný trestný čin spáchaný v době, kdy byl příslušníkem policie, nebudou mu přiznány, bude-li zproštěn obvinění, budou mu přiznány i zpětně. Dokonce již přiznané výplaty budou zastaveny i v případě, že dodatečně se zjistí, že v době, kdy byl policistou v činné službě, spáchal úmyslný trestný čin, za který byl pravomocně odsouzen k nepodmíněnému trestu. Vedení trestního řízení je důvodem pro policistu povinnosti oznámit do tří dnů služebnímu funkcionáři tuto skutečnost. Bylo-li vyplaceno odchodné, platové vyrovnání nebo příspěvek za službu, bude policista povinen je vrátit.
Věřím, že ani Poslanecká sněmovna nechce už nadále přihlížet k dosavadní praxi, kdy obviněný policista před vynesením pravomocného rozsudku podá výpověď a výplaty mu zůstanou zachovány.
Druhá novela připojená k zákonu o vidimaci a legalizaci řeší situaci, kdy v zákoně o občanských průkazech od 1. 1. 2006 je dána správním úřadům, tzv. trojkám, povinnost přijímat elektronické žádosti o vydání občanských průkazů. Je nutné vzít v úvahu, že v současné době nejsou tyto úřady vybaveny ani personálně, ani materiálně technicky. V zákoně by tedy bylo něco, co nejsou správní úřady schopny zabezpečit. Také upozorňuji na nemalé náklady s tímto spojené a na neefektivnost takových nákladů.
Věřím, že Poslanecká sněmovna při vědomí problémů, které by vznikly, podpoří i tuto připojenou novelu celkovým schválením vráceného zákona. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane senátore. Do rozpravy se hlásí pan kolega Jičínský. Prosím.
Poslanec Zdeněk Jičínský: Vážený pane předsedající, stává se, že někdy, řekl bych bez většího vzrušení, přijímáme určité procedury nebo určité postupy, které se jeví jako samozřejmé, ačkoli jako samozřejmé nejsou. Pan senátor sám řekl, že k návrhu zákona, který Poslanecká sněmovna přijala a poslala k projednání do Senátu, Senát připojil dvě novely zákonů, které s tím vůbec nesouvisejí. Já chci říci, že to považuji za protiústavní. A je to vážný problém. Myslím si, že bychom se nad tím měli zamyslet.
Podle článku 46 ústavy Senát svým usnesením návrh zákona schválí nebo zamítne nebo vrátí Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy nebo vyjádří vůli nezabývat se jím. Článek 47 - jestliže Senát návrh zákona vrátí Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, hlasuje o něm Poslanecká sněmovna ve znění schváleném Senátem. Ale dvě novely zákonů, které nebyly součástí návrhu, který Poslanecká sněmovna projednala, to nejsou pozměňovací návrhy. Prostě nemůžeme toto takto volně vykládat.
Smysl dvou komor byl v tom, a takto je to ve všech kompendiích, která se zabývají dvoukomorovou soustavou v České republice, že Senát má dejme tomu - já nejsem stoupenec, jak známo, dvoukomorového uspořádání, respektuji ústavní systém, a v rámci odůvodnění, proč je Senát potřeba, se argumentovalo, že v Poslanecké sněmovně příliš občas dominují stranické zájmy a stranická hlediska mohou převážit nad hledisky dejme tomu ústavními nebo obecně společenskými a že Senát je má korigovat. A proto tedy má právo projednávat návrhy zákonů, které Sněmovna projednala, schválila, a má k nim právo vedle toho, že je může zamítnout nebo neprojednat apod., dát také pozměňovací návrhy. Ale nic se tam neříká o tom, že Senát má právo v rámci projednávání určitého návrhu zákona k tomu připojit nějaké své další návrhy zákonů jako pozměňovací.
Senát má podle ústavy zákonodárnou iniciativu, tu já mu samozřejmě uznávám, a také už jsme nejednou projednávali návrh zákona, který předložil Senát, ale to je zvláštní řízení. Tady prostě Senát uplatní svou zákonodárnou iniciativu, protože jinak to nemohu nazvat. My jsme tyto dva návrhy součástí našeho návrhu neudělali, čili z hlediska ústavního je to zákonodárná iniciativa Senátu, ale s tou my nemůžeme naložit tak jako normálně, protože zákonodárná iniciativa Senátu má povahu návrhu zákona, který je projednáván, je přikázán výborům, pak ho projednáváme, a pak ho případně Senát, jestliže jej akceptujeme, může znovu projednat, zda naše pozměňovací návrhy konvenují jeho původní představě.
Já na to upozorňuji. Není to jenom tento případ, těchto případů je několik, je to i tisk 837, je to i tisk 991, je to i tisk 1000. Ten jsme sice nezařadili a tím se zřejmě stane bezpředmětným. Ale je tu protiústavní praxe, ve které bychom pokračovat neměli. (Potlesk v části sálu.)
Místopředseda PSP Ivan Langer: Hlásil se mi pan kolega Koudelka. Ne? Ne. Potom tedy nikdo. Pak kolega Pospíšil? Je to na vaší odpovědnosti, pánové - za dvě minuty sedm. Nikoli. Končím rozpravu.
Pan ministr - bude mlčet. (Ministr Bublan přikyvuje.)
Přistoupíme k hlasování podle § 97 odstavec 4 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. K přijetí usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců. Přednesu návrh usnesení a považuji fakt, že jsem zahájil hlasování před devatenáctou hodinou, za naplnění jednacího řádu, to znamená, i kdybychom přetáhli o minutu, je to zcela v pořádku:
"Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem zákona o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu a o změně některých zákonů (zákon o ověřování) podle sněmovního tisku 876/3, ve znění schváleném Senátem, podle sněmovního tisku 876/4."
Zahájil jsem hlasování s pořadovým číslem 1181. Kdo je pro? Kdo je proti?
Z přítomných 170 pro návrh 132, proti 7. Konstatuji, že jsme návrh zákona ve znění schváleném Senátem přijali.
***