(17.00 hodin)
(pokračuje Fischerová)
Znovu zdůrazňuji, že je v našem vlastním zájmu nabídnout veřejnosti náš transparentní obraz. Kdo má s tímto omezením potíže, nemusí přece veřejnou funkci přijímat. Naopak bychom se vyloučením našich blízkých mohli vystavit podezření, že máme co skrývat. Nejde tady o to, zveřejňovat výše příjmů našich blízkých, ale o výčet jejich činností a nabytého majetku a o logické rozšíření definice osobního zájmu i o zájem nejbližších osob, tak jak to bylo obsaženo v původním zákonu.
Jedním z nejdůležitějších parametrů nového zákona by mělo být rozšíření působnosti zákona i na všechny členy zastupitelstev. Smyslem je přece ukázat veřejnosti, že jimi volení zástupci, kteří mají nemalé kompetence a pravomoci, je vykonávají poctivě a v jejich zájmu. To se tedy samozřejmě vztahuje i na tzv. neuvolněné zastupitele. Námitku, že zastupitelstva zejména malých obcí z tohoto důvodu nebudou obsazena, nepokládám za skutečný argument, protože nevěřím tomu, že v naší společnosti není dost občanů, kteří veřejnou funkci přijímají se vší vážností a svůj mandát považují za čest a projevenou důvěru. Nemyslím si rovněž, že zveřejnění majetkových poměrů představuje pobídku k okradení. Pokud chce někdo někomu způsobit škodu, má již dnes dost možností zjistit si potřebné údaje.
Domnívám se také, že by nebylo dobré zvyšovat současně platnou hranici pro přiznávání vedlejších příjmů. Vládní novelou navržené navýšení na 300 tisíc je neodůvodnitelné ve srovnání s průměrným ročním platem v České republice, který je okolo 200 tisíc korun. Stejně tak návrh ústavněprávního výboru na částku 100 tisíc korun pokládám ještě za vysoký. Navíc pevně stanovená částka neumožňuje operativně reagovat na změny, jako jsou například inflační vlivy a podobně. Vhodnější by bylo vázat uvedenou povinnost veřejného funkcionáře na pravidelně valorizovaný plat poslance. Navržená výše daru, který se nezahrnuje do souhrnu příjmů, je vysoká a umožní obcházení zákona. Myslím si tedy, že hranice platná v současném znění zákona je správná a není dobré ji měnit.
Návrh ústavněprávního výboru mění původní vládní návrh také v oblasti veřejné kontroly tím, že vypouští povinnost zveřejnit registr oznámení způsobem umožňujícím dálkový přístup a je zaváděna povinnost písemně žádat o uplatnění práva do registru nahlížet. Přimlouvám se v tomto bodu za návrat k původnímu vládnímu návrhu.
Hlásím se tímto do podrobné rozpravy a děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Miloš Kužvart, potom místopředseda Poslanecké sněmovny Ivan Langer.
Poslanec Miloš Kužvart: Děkuji. Vážená paní předsedající, milé kolegyně, vážení kolegové, chtěl bych zdůraznit, že návrh zákona o střetu zájmů, tak jak jste před chvilkou byli svědky, by mohl být předmětem nekonečných procedurálních dohadů, vracení do výborů a podobně. Myslím si, že právě díky určité disproporci v čase projednávání ve výborech, to znamená ústavněprávním, tam máme jeho výsledek ze 7. prosince, a ve výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí z 1. prosince, kde došlo k určité diskrepanci, která je řešitelná tím, že to, co bylo přijato k původní vládní předloze, bude v rámci třetího čtení nehlasovatelné, že se nyní vztahujeme k verzi z ústavněprávního výboru. A tak jak nám byl všem rozdán na naše stolky před několika hodinami celý soubor pozměňovacích návrhů předložený kolegyní Táňou Fischerovou, tak musím zdůraznit, že se s těmito pozměňovacími návrhy ztotožňuji, že jsou vztaženy k ústavněprávnímu výboru a že jsou ve smyslu toho, co v obecné rovině nebylo na jednání výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí přijato ve smyslu rozšíření okruhu osob a podobně.
Myslím si, že naše jednání může být velmi věcné, poměrně i krátké, nikoliv že by tady došlo k onomu ping-pongu zpátky do výborů a podobně. Jsme schopni tento zákon přijmout ve velmi kvalifikované podobě a nebude to nějaká bezzubá právní úprava, která bude přijata jen proto, aby se ten či onen politik mohl chlubit, že cosi vyšlo ve Sbírce zákonů.
Ztotožňuji se s tím, co bylo předloženo kolegyní Fischerovou, podporuji verzi ústavněprávního výboru. A to, že jsme o týden dříve ve své vrozené píli výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí přijali původní verzi, verzi vládní, bude konstatováno, že je nehlasovatelné. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Nyní vystoupí místopředseda Poslanecké sněmovny pan Ivan Langer, připraví se poslanec Radim Chytka a potom paní předsedkyně ústavněprávního výboru Vlasta Parkanová. Ještě vidím další přihlášky.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Vážená paní místopředsedkyně, páni ministři, kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych se vyjádřil k předloženému návrhu zákona. Vystupuji zde jménem Občanské demokratické strany, která považuje problém korupce za skutečně jeden z nejvážnějších problémů současné české společnosti a v rámci svého projektu protikorupčního balíčku přistupuje k tomuto zákonu jako k jednomu z dílčích, nicméně důležitých součástí tohoto balíčku, avšak ne nejdůležitější, resp. jediné součásti.
Myslím si, že je důležité v rámci boje proti korupci zvolit správnou metodu boje proti korupci. Zde mohu říci, že náš postoj vychází důsledně z odhalování, popisu a definice příčin vzniku a podstaty korupce a jejích průvodních jevů. Myslíme si, že pouze přesná definice příčin korupce může vést skutečně k efektivnímu boji proti korupci, protože jen tak mohou být použity takové nástroje, které budou korupci trvale komplexně omezovat a minimalizovat.
Domníváme se stejně jako organizace Trasparency International, že hlavní příčinou vzniku a existence korupce je za prvé mocenský monopol, za druhé nekontrolovatelný rozsah možností mocenského "správního uvážení" a za třetí neexistence veřejné kontroly.
Z našeho pohledu jsou hlavní principy boje proti korupci tři následující P: Je to prevence, průhlednost a postih.
Prevence znamená jednoduchou tezi, tedy čím méně rozhoduje stát o životech občanů, tím menší je potřeba někoho korumpovat. Je to velmi logický princip, neboť v okamžiku, kdy já si mohu vše, co potřebuji pro svůj život, rozhodnout a dohodnout na základě své svobodné vůle a na základě svobodné vůle druhé strany, v okamžiku, kdy nepotřebuji pro toto své rozhodnutí, pro arbitrážní rozhodnutí někoho třetího s kulatým razítkem, nemám žádnou motivaci druhou stranu tohoto vztahu jakýmkoliv způsobem korumpovat. Tedy prevence: čím méně zásahů státu do života občanů, tím menší prostor pro korupci.
Druhé P je průhlednost. Je to průhlednost při zadávání veřejných zakázek, při čerpání prostředků z veřejných rozpočtů a při rozhodování o právech a povinnostech občanů. Právě průhlednost rozhodovacích procesů je jedním z klíčových předpokladů toho, aby se skutečně minimalizoval prostor pro možné korupční jednání.
Třetím P je postih. Je to zpřísnění trestů, resp. přísné tresty jak v trestním zákonu, tak i postih v podobě dobře fungujícího, dobře definovaného, dobré sankce, odpovídající sankce obsahujícího zákona o střetu zájmů. Součást tzv. protikorupčního balíčku je tedy antibyrokratický zákon. Je to zákon o elektronizaci státní správy, je to projekt CZECHPOINT, který budete mít možnost posuzovat v Senátem vráceném návrhu zákona v příštím týdnu. Je to zde zmíněný zákon o střetu zájmů. Je to zákon o zadávání veřejných zakázek, zákon o univerzálním správním řízení a zákon o veřejné státní službě.
Jak jsem již zmínil, právě zákon o střetu zájmů je jedním z klíčových prvků, nicméně pouhá součást tohoto balíčku. Zde bych chtěl poděkovat členům ústavněprávního výboru za to, že z velké míry akceptovali naše podněty, které zazněly na jednání ústavněprávního výboru, neboť jsme přesvědčeni, že celá řada z nich nebyla motivována nějakým ryze úzce stranickým úmyslem, ale skutečně nalezením optimálního znění zákona o střetu zájmů.
***