(16.30 hodin)
(pokračuje Páralová)
Přednesla jsem pozměňovací návrh a ještě ve druhém čtení vystoupila paní ministryně Buzková, která řekla: Snad bych ještě řekla, že jsem pozorně poslouchala pozměňovací návrh paní poslankyně Páralové, a chtěla bych upozornit na to, že tento návrh není tak jednostranně pozitivní, jak zde byl prezentován, protože on zde byl prezentován pouze tak, že osobám s těžkým postižením není umožňováno, aby základní školní docházku vykonávaly po dvacátém roce života. Ale na druhou stranu je zde samozřejmě problém, že pakliže tyto osoby by vykonávaly povinnou školní docházku až do dvacátého šestého roku života, hrozilo by zde, předesílám ad absurdum, například to, že pětadvacetiletý dospělý muž bude chodit do třídy s desetiletými dětmi. A já si nemyslím, že toto je správné a že toto je dobré pro celou tu třídu. Ujišťuji paní poslankyni, že ještě do třetího čtení se pokusím získat některá stanoviska odborníků působících v práci s postiženými, a konečné stanovisko k tomuto návrhu řeknu tedy až ve třetím čtení.
Ve třetím čtení paní ministryně Buzková své stanovisko nepřednesla a bez zdůvodnění doporučila návrh zamítnout. Naproti tomu zpravodaj sněmovny Walter Bartoš doporučil tento návrh schválit, takže pro návrh hlasovala Občanská demokratická strana, KDU-ČSL, menší část komunistů, menší část Unie svobody a proti hlasovala sociální demokracie.
V září roku 2005 hendikepované děti, které dosáhly věku dvaceti let, opustily školu. Pro ně i pro jejich rodiny to byl traumatický zážitek. V některých případech se řešení našlo. Děti chodí do denního stacionáře a paní učitelka za nimi na pár hodin týdně dochází, není za to placena. Ty děti dělaly do té doby pokroky a pokroky dělat přestaly. V některých případech se řešení nenašlo a děti zůstávají s maminkami doma. Tato Sněmovna měla šanci napravit problém, který rodinám s postiženými dětmi způsobil vládní návrh školského zákona, včas.
Panu poslanci Zemanovi sděluji, že se nejedná o otázku sociální. Ty děti chodí do normální speciální školy, dělají pokroky a je to něco jiného, než když jsou ve stacionáři.
Tady se ukazuje, jak je sociální demokracie asociální. A já vás prosím, abyste konečně přestali své sociální cítění a svá krásná slova o sociálním státě pouze říkat, ale abyste začali konat. To, zda schválíte tento návrh zákona, či neschválíte, prokáže, zda jste, nebo nejste sociální. Doposud jste, milí sociální demokraté, byli velmi asociální.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já děkuji paní poslankyni Aleně Páralové. Ptám se, jestli má někdo další zájem vystoupit v obecné rozpravě. Ano. Pan kolega Walter Bartoš. Předseda výboru pro školství, mládež a tělovýchovu Walter Bartoš. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Walter Bartoš: Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, já nechci dlouze mluvit. Kolegové už zdůvodnili návrh zákona. Jenom bych si dovolil navrhnout, abychom zkrátili projednávání tohoto návrhu zákona, neboť se jedná v podstatě o velice jednoduchou právní normu, a to o 20 dnů. Toť vše.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane kolego, samozřejmě to vnímám jako váš návrh, který měl být předložen v podrobné rozpravě, nikoli v rozpravě obecné, ale budu ho evidovat. Věřím, že ta rozprava bude docela racionální.
Má někdo další zájem? Ano. Pan kolega Schwippel. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jan Schwippel: Děkuji, pane předsedající. Dovolte mi, abych sdělil, že v souvislosti s tímto návrhem zákona se na mne obrátila nevládní nezisková organizace se sídlem v Berouně, což je organizace, která se věnuje speciálně rodinám s postiženými dětmi, zprostředkuje jim pomoc a má v této oblasti dlouholeté zkušenosti. A obrátila se na mne s tím, že doporučuje podpořit tento zákon. Ty důvody, které mi v tomto stanovisku sdělila, zde víceméně byly již diskutovány. Mezi jinými uvádějí, že delší doba studia umožňuje individuálně lépe rozložit jednotlivé úseky postiženým osobám tak, aby to bylo v souladu s jejich léčebným nebo rehabilitačním režimem. Podle jejich sdělení by také ředitelé škol uvítali tuto možnost, a to v neposlední řadě i s ohledem na to, že v regionu se vyskytuje jenom velmi málo škol, kde by případně tyto osoby mohly dále studovat. Čili říkám, tato organizace s velkými zkušenostmi v oblasti pomoci rodinám s postiženými dětmi tento návrh zákona vřele doporučuje.
Děkuji vám.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Schwippelovi. Kdo další v obecné rozpravě? Nikoho nevidím, obecnou rozpravu končím. Věřím, že podle průběhu obecné rozpravy nebude mít ani pan navrhovatel, ani pan zpravodaj zájem o závěrečné slovo. Nepadl žádný návrh na vrácení ani na zamítnutí. Můžeme pokračovat rozpravou podrobnou. Vím, že jsme v prvním čtení, ale přece jen rozlišuji ty postupy.
Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu. Má někdo jiný návrh? Není tomu tak. Eviduji v rozpravě návrh na zkrácení lhůty k projednání o 30 dnů, tak aby k tomu nemusel být souhlas navrhovatele. Pan kolega Walter Bartoš má jiný názor. Protože samozřejmě může to být tak, že se souhlasem navrhovatele je to zkrácení na 20. Prosím, kolega Walter Bartoš.
Poslanec Walter Bartoš: Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, já jsem navrhoval pouze o 20 dnů, ale protože předsedající má vždycky pravdu, opravím svůj návrh podle vás na 30 dnů. Bude to lepší se souhlasem předkladatele.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Tak já jsem se jenom držel jednacího řádu a myslím si, že i bez souhlasu navrhovatele na oněch 30 dnů je to možné. Takže jsme si upřesnili návrh, který je k hlasování.
Nepadl návrh na přikázání jinému výboru. Já vás všechny odhlásím a požádám vás o novou registraci. Prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami. Myslím, že naše rozhodování je poměrně jednoduché. To znamená přikázat předložený návrh k projednání výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu a rozhodnout o zkrácení lhůty k projednání o 30dnů podle zákona o jednacím řádu. Už jsme dosáhli potřebného kvora.
Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 889 a ptám se, kdo je pro přikázání návrhu k projednání výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu. Kdo je proti? Děkuji vám.
V hlasování pořadové číslo 889 z přítomných 90 poslanců pro 89, proti nikdo. Návrh byl přijat.
V hlasování pořadové číslo 890, které jsem právě zahájil, se ptám, kdo je pro zkrácení lhůty k projednání o 30 dnů, tedy na 30 dnů pro jednotlivé výbory. Děkuji vám. Kdo je proti? Děkuji vám.
V hlasování pořadové číslo 890 z přítomných 91 poslanců pro 65, proti 2. Návrh byl přijat.
Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu a jeho lhůta k projednání byla zkrácena na 30 dnů. Děkuji navrhovateli, děkuji zpravodaji a končím bod číslo 77, sedmý pevně zařazený bod dnešního odpoledního jednání.
***