(18.50 hodin)
(pokračuje Máče)
Co se týká samotných materiálů, sami dobře víte, že byly dvoje materiály. Jedny materiály, které vypracoval Státní fond dopravní infrastruktury, druhé, které vypracovalo Ministerstvo dopravy. Státní fond dopravní infrastruktury jasně stanovil svoji představu v tom, že provozovatel a dodavatel bude jedna a tatáž osoba a bude to dodáno formou služby. Ministerstvo dopravy zaujalo jinou pozici, tu, která je v zákoně stanovena, že provozovatelem bude Ředitelství silnic a dálnic. Je špatné a kupodivu, že o těchto dvou cestách se nikdy nediskutovalo, tak jako kdyby ministerstvo mělo vždycky pravdu, a samozřejmě silou své moci prosadilo své. Dnes jsme v situaci, jak jsme. Budiž.
Co se týká technického řešení. Se systémem mikrovlnné technologie nastanou nevídané problémy. Na začátku jsme si uvědomovali, že je potřeba stanovit systém, který by stanovil zpoplatnění perspektivně na celé území, ne na nějakých 970 km, ne na 2070 km. Zadání bude časem i na větší území a nevím, jak se v městech, obcích budou rámy budovat. Každý rám samozřejmě potřebuje zdroj energie, určitou možnost komunikace. Jsou to problémy vysoce technické, a pak mi opravdu bude dost žalostné, až tyto rámy budeme za pár let likvidovat, co s tolika kovem budeme dělat a jak to asi budeme občanům zdůvodňovat, že jsme jaksi o technické stránce nediskutovali, že politická vůle byla silnější než diskutovat o této technologii.
Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji. Prosím pana poslance Karla Sehoře.
Poslanec Karel Sehoř: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, já jsem původně nechtěl vystoupit, protože si uvědomuji, že se bavíme trošku o něčem jiném než o zákoně Přesto jsem se zájmem poslouchal pana místopředsedu Filipa. Musím říci, že mnoho z obav, o kterých mluvil, tak jsou mi docela blízké. Musím ale uznat i to, že pan ministr, když řekl, že se nebavíme o zákonu, tak má také pravdu. Je jenom škoda, že jsme skutečně diskusi, třeba bod 173, neprobrali, tak jak byl původně naplánován dopředu, a tuto diskusi bychom měli za sebou a teď už bychom se jenom bavili o tom, jestli zákon pustíme, nebo nepustíme, podle toho, jak nám dopadne debata jak o výběrovém řízení, tak i o představách, jak by to mělo vypadat.
Chci informovat Sněmovnu, že hospodářský výbor přijal usnesení, ve kterém žádá pana ministra, myslím, že teď je to týden a je to do 14 dnů, čili má na to ještě týden, pokud nám vyhoví, aby nám vysvětlil a objasnil, jak vlastně proběhlo vyhodnocování výběrového řízení. Myslím si, že tam jsou některé otazníky, které je třeba si vyjasnit.
Co se týká vlastního systému, je naprostá pravda, co tady říkal pan poslanec Máče. Diskuse probíhaly jak ve fondu, tak na ministerstvu. Byla dokonce společná řídící komise, která to prodiskutovávala, ale v jednom okamžiku se ministerstvo odmlčelo a začalo si hrát na svém písečku, a teprve až po nějakých pár měsících s tím vystoupilo před Sněmovnu a snažilo se diskutovat s odbornou veřejností. Ale ten půlrok, kdy se rozhodovalo, tak o tom v podstatě nikdo nic nevěděl.
Musím říci osobně, že ze systémů, které se nabízejí v Evropě, je mi nejbližší, říkám to dnes poprvé, systém, který je zaveden ve Švýcarsku. Není nikterak zvlášť náročný, je přesný, je to přesně to, co chceme. Kdo fandí elektronickému mýtu, a já proti němu nic nemám, tak si myslím, že je nejspravedlivější. Velmi se mi líbil dopracovaný švýcarský systém, který se má zavádět ve Velké Británii a který je dnes pozdržen, protože skutečně technologie jsou velmi složité. Je to tzv. inteligentní způsob, to znamená, že kromě toho, že Britové budou mít to, co umějí Švýcaři, sledovat kamiony po celém území, a nejenom kamiony, ale později i jiná auta, po celém území svého státu, tak budou ještě umět rozlišit ta auta, která jezdí po dálnicích, to znamená, že budou moci zvýhodňovat auta, která jezdí po dálnici. Myslím si, že to je směr, který nás čeká. Nedovedu odhadnout, do jaké doby bychom něco podobného dokázali zařídit, ale jsem si vědom toho, že do té doby by bylo třeba zavést nějaký provizorní systém. Jestli to má být ten papírkový, který se mi nezdá příliš moc dobrý, nebo jiný, to je jiná věc, protože na druhé straně je pravda, že nás ministerstvo zavedlo do časové tísně a dnes cítíme, že bychom nechtěli, aby nám na D1 utíkaly peníze, každý rok několik miliard korun. Čili už i na rok 2006 měl být připraven nějaký provizorní systém, který by vychytal D1, když víme, že elektronické mýto můžeme zavést úplně nejdřív 1. 1. 2007.
Vrátím se teď zpět k zákonu a k debatě o zákonu. Myslím si, že dnes rozhodujeme skutečně jenom o tom, jestli elektronické mýto chceme, nebo nechceme. Ten, kdo ho nechce, tak by měl navrhnout zamítnutí zákona. To já ale neudělám. Ten, kdo ho chce, tak by ho měl propustit, protože tam skutečně není nic víc než to, co řekl pan ministr. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane kolego. Dále se přihlásil místopředseda Sněmovny Vojtěch Filip.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Vážená paní předsedající, budu opravdu velmi stručný.
Já samozřejmě mám připravený pozměňovací návrh, do § 22 doplnit nový odstavec 3, a odstavce 3 a 4 přečíslovat jako následující. Týká se to toho, co v podstatě navrhoval svého času bývalý člen vlády a předseda legislativní rady pan Bureš. Je to v podstatě to, že do zavedení elektronického mýtného bychom měli dočasně zavést zvláštní poplatek výkonového mýtného. Věřte mi ale, je mi to těžko jako právníkovi navrhovat, když je to potřeba vydiskutovat, zejména v hospodářském a rozpočtovém výboru.
Budu postupovat podle § 93 odst. 2 a navrhnu vrátit tento zákon výborům k novému projednání. Říkám to zcela záměrně, protože souhlasím s tím, co říkal kolega Sehoř. Já nemám nic proti elektronickému mýtnému, chci, aby bylo zavedeno, ale ten moment, který tady je, to znamená prodleva, která existuje, je mi milejší než prodleva do roku 2007, až se bude zavádět, a do té doby najdeme způsob, jak mýtné vybírat. Jestli mi rozumíte, jestli jste pochopili celý smysl mého vystoupení, tak snad je možné tento procedurální návrh podpořit. Chápu, že je to zdržení tohoto zákona, ale v každém případě, než abych dal pozměňovací návrh ve druhém čtení, který by mohl být schválen, neříkám, že je právně špatně, ale mohou se ozvat jak z výboru hospodářského, tak zejména rozpočtového, a mohou říci, měli jste to upřesnit tak a tak. Já se tomu chci vyhnout, rád bych to projednal ve výborech. Půjdu k projednávání do obou výborů, pokud to Sněmovna vrátí k novému projednání, a také to procedurálně ve druhém čtení po obecné rozpravě navrhuji.
Čili na závěr obecné rozpravy navrhuji, aby se hlasovalo o vrácení výborům k novému projednání.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane místopředsedo. Zeptám se na další přihlášku. Místopředsedu Sněmovny vystřídá místopředseda vlády, pokud jsem pochopila, že se hlásíte o slovo. Ještě není závěrečné slovo. Nemůže být, protože ještě jsem se ptala, jestli má někdo přihlášku do obecné rozpravy. - Pokud není přihláška do obecné rozpravy, tak jsem nucena ji přerušit, protože jsme si před nějakou dobou odhlasovali to, že o všech návrzích, které tady padnou, budeme hlasovat až zítra. Nezbývá nám, než abychom vyhověli požadavku místopředsedy Sněmovny přerušit nyní projednávání tohoto bodu před skončením obecné rozpravy tak, aby poté, po jejím skončení, mohlo proběhnout ono hlasování. Nevidím jinou možnost.
Je námitka proti tomuto mému postupu? Pan kolega Vymětal nám vysvětlí, jak je to přesně.
Poslanec Karel Vymětal: Děkuji za slovo. Jsem dalek toho, abych něco vysvětloval, ale považuji za normální, aby se rozprava ukončila, může zaznít závěrečné slovo pana ministra, a potom se hlasuje o všech návrzích, které padly v rozpravě a které jsou hlasovatelné. Takže potom je možno teprve přerušit podle mě.
***