(18.20 hodin)
(pokračuje Filip)
Toto doporučení je dáno proto, že systém má být skutečně jednotný, a v tomto ohledu jsem měl nejvážnější výhrady proti postupu Ministerstva dopravy. Výhrada tedy není to, že bych si myslel, že snad pan ministr se domluvil s firmou KAPSCH a řekl - já chci 7 miliard, zaplatím vám ze státu navíc a pak to někde rozdělím. Takovou úvahu jsem neměl. Ale mě vedlo k návrhu toho bodu jenom to, že jsem chtěl jasně vyjádřit, jestli máme utratit 22 miliard korun za to, že za tři roky budeme zavádět systém zcela jiný, a jestli je možné 22 miliard daňovým poplatníkům vůbec vysvětlit, že na tři roky utratím 22 miliard a budu muset daňové poplatníky v podstatě znovu připravit o další významné finanční prostředky, když budu systém rušit a nahrazovat jiným.
To je asi legitimní otázka na ministra. Myslím, že pan ministr se s tím může vypořádat, protože to je jeho odpovědnost. On je v současné době hlavou Ministerstva dopravy. On je také odpovědný za to řešení, které není otázkou řekl bych tohoto volebního období, ale je to otázkou toho, jestli bychom neměli jít určitému doporučení Evropské komise vstříc.
Poslední zásadní otázkou je to, jestli máme v systému, který je poměrně finančně náročný na investiční náklady, to znamená na stavbu monitorovací sítě mikrovlnného snímání, vůbec jasno, kudy síť má vést. Tady se musím zase vážně zeptat pana ministra - a už jsem to učinil jednou neformálně a teď to tedy učiním zcela formálním způsobem, aby se tím Sněmovna zabývala. Pan ministr prohlásil zcela vážně, že uvažuje o rozšíření dálnice D1 o třetí pruh v obou směrech, to znamená ze čtyřproudé dálnice udělat šestiproudou dálnici. Jestliže v době, kdy takovou dálnici nemáme dobudovanou, zahájíme investici, ve které budeme budovat rampy, které povedou přes dálnici, a zároveň začneme budovat třetí pruh v obou směrech, jestli betonové patky budou gumové a budou se natahovat o třetí pruh, nebo jestli patky začneme dělat rovnou o vzdálenost dál, jestli máme jasno ve výkupech pozemků na patky, to je vážná záležitost, protože to samozřejmě prodražuje stavbu, když náklady, které by v tomto směru měly být vydány ze státních prostředků, by mohly být zcela jiné.
Já velmi dobře chápu rozdíl, možná že se tomu divíte, protože obyčejný venkovský advokát jako já se tahá do technických řešení, ale já si myslím, že přece jen jsem se dostal s tolika stavebními zakázkami ve své advokátní praxi do kontaktu, že malinko vím o tom, co jsou to fixní náklady stavby a co jsou to náklady, které se týkají technického zařízení. Pokud je snímací jednotka u mikrovlnného systému poměrně laciná a u toho satelitního systému je dražší, tak fixní náklady stavebních prací u systému satelitního jsou vysloveně dražší a v podstatě nemohou kompenzovat to, že snímací jednotka na kamionu, která je přijímána satelitem, by to měla vyrovnat. To samozřejmě vzbuzuje vážnou pochybnost. Ve dvou nabídkách italských autorů a těch rakouských, řekl bych kopírujících systém, je vážný rozdíl právě ve snímací jednotce. To je otázka, kterou bych chtěl také zodpovědět.
Myslím si, že pan ministr, když jsem navrhoval ten bod, přesně věděl, že to budou věci, které mě budou zajímat. Budou mě zajímat právě proto, aby se to dozvěděla celá Česká republika, všichni občané, kteří mají co dočinění s ježděním po dálnici, aby se to dozvěděli všichni ti, kteří mají takové výkonové mýtné začít platit. Protože je pravda, že bychom mohli říci - dobře, když nebude výkonové mýtné, tak se dostaneme do situace, kdy bychom měli zdražit dálniční známku. Odpoví mi pan ministr jistě zcela věcně, protože je informován o tom, že dálniční známku v tuto chvíli nemůžeme zvýšit, protože podle evropských předpisů, ke kterým jsme přistoupili, a v Asociační dohodě je určitý limit, který je za obecnou dálniční známku, a výkonové mýtné lze zdražit jenom jiným způsobem. To je pravda. Já jsem si vědom takové odpovědi, ale zároveň říkám, že podle doporučující směrnice je možné dát k dálniční známce pro kamiony nad 12 tun ještě doplatkovou známku za výkonové. To je možné. Ověřil jsem si to.
Pan ministr mi sice pravděpodobně nevěří, ale já v tuto chvíli musím říci, že mám větší důvěru k bývalému ministru dopravy panu docentu Peltrámovi, kterým jsem se nechal v této věci poučit. Větší důvěru v něj mám proto, že on i po skončení práce na Ministerstvu dopravy se přece jen ještě dva roky zabýval naším dopravním systémem a evropskými směrnicemi v této oblasti.
Podotýkám, že to pro mě byla nejsložitější část, kterou jsem se měl právně prokousat, protože tam jsem já byl možná trochu naivního názoru, že bychom mohli jít přímo na dálniční známku. Bylo mi vysvětleno a doloženo jednotlivým evropskými směrnicemi, že můžeme k dálniční známce potom výkonové mýtné pro určité typy silnic začít uplatňovat, což je přechodné období, o kterém tady asi bude řeč. To znamená v podstatě zákonná norma nebo předpis, který by umožňoval v podstatě papírovým dokladem zajistit výkonové mýtné do té doby, než místo mýtného, které navrhuje zavést pro Českou republiku Ministerstvo dopravy, zavedeme mýtné, které by fungovalo na bázi doporučení evropské směrnice, to znamená na bázi satelitního přijímání signálu.
Jsou to otázky, které jsem chtěl, aby zazněly na mikrofon. Také zároveň žádám pana ministra, aby na ně řádně odpověděl, protože jsem přesvědčen o tom, že ony zadávací podmínky výběrového řízení, které Ministerstvo dopravy vypsalo, byly špatné. Je to můj názor. Nijak se s ním neskrývám. Veřejně ho prezentuji. Chtěl bych, aby mi buď pan ministr můj názor vyvrátil, nebo aby přesvědčil Poslaneckou sněmovnu o tom, že nemám pravdu a pravdu má on, protože jestliže výběrové řízení podle zákona o veřejných zakázkách bylo vypsáno, tak jistě pan ministr nezapomněl napsat do výběrového řízení, že ho lze zrušit.
Otázka poslední a závěrečná zní, zda nebylo skutečně výběrové řízení účelově vypsáno právě proto, abychom se mohli zabývat pouze mýtným systémem podle výběru mikrovlnného, a tím pádem vlastně zakázku opakovali dvakrát, to znamená v příštím roce a za tři roky znovu, až systém, který se stane nefunkčním, nepoužitelným v Evropské unii, abychom ho nemuseli předělávat. Je to podle mého soudu hazard s veřejnými prostředky a takový hazard by si Česká republika dovolit neměla.
Děkuji vám. (Potlesk poslanců KSČM.)
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane místopředsedo. Nyní chce reagovat na vaše slova místopředseda vlády pan ministr Milan Šimonovský.
Místopředseda vlády a ministr dopravy ČR Milan Šimonovský: Já bych, paní místopředsedkyně, s vaším dovolením se věnoval zákonu, protože pravděpodobně pan místopředseda Filip se domnívá, že projednáváme zprávu vlády k postupu Ministerstva dopravy při výběru elektronického mýtného.
Myslím si, že kdo se podíval na předlohu zákona, tak je mu zřejmé, že se o žádné technologii v tomto zákoně nejedná. Je to prostě pouze definování povinností účastníků provozu na vybraných komunikacích, které jsou definovány. Je tam definován způsob elektronického výběru mýtného, což je způsob, který se používá zhruba ve 14 zemích Evropské unie. My chceme, aby tento systém se používal na vybrané síti dlouhé asi 2070 km, což není tak úplně běžné v jiných zemích Evropské unie. Zatím je to běžné v Evropě pouze v Německu a v Rakousku. Švýcarský systém je zase o něco jiný a o tom by se dalo hovořit, proč není možné ho v současné době přijmout. To znamená, tomu bych dal přednost, kdybychom debatovali o zákonu. A tento zákon samozřejmě umožňuje v budoucnu jakoukoli technologii.
***