(17.40 hodin)

 

Poslanec Vladimír Říha: Vážená paní místopředsedkyně, dámy a pánové, ústavněprávní výbor se tiskem 1005 zabýval na své 74. schůzi 2. listopadu a přijal usnesení, že vládní návrh zákona o nemocenském pojištění, tisk 1005, nebude projednávat, jak máte uvedeno v tisku 1005/1.

 

Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane poslanče. Otevírám obecnou rozpravu. Mám do ní jednu písemnou přihlášku a prosím tedy o slovo pana poslance Petra Kotta.

 

Poslanec Petr Kott: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dobrý večer. Já budu navazovat na větu, kterou jsem zde zaslechl ráno. Tuším, že ji vyslovil pan kolega Karas, který mluvil o katastrofické demografické prognóze. Já se s touto větou téměř stoprocentně ztotožňuji a musím říci, že na půdě této Sněmovny řešíme problémy vážné, méně vážné, banální a někdy i absurdní. Já sám, a nejenom asi sám, například pan kolega Karas i jiní, považujeme za kardinální problém nejenom České republiky, ale domnívám se, že i většiny Evropy, právě demografický vývoj. Jednoduše řečeno, dámy a pánové, my vymíráme. Já vím, že to zní téměř jako poplašná zpráva, ale je to realita. A přestože ve statistice se dočteme, že v naší republice přibývá obyvatel, tak porodnost klesá. Samozřejmě všichni víme, že přírůstek je způsoben imigrací, a já proti imigraci nic nemám, protože si myslím, že každý stát rád uvítá pracovité a mírumilovné občany i jiných zemí. Samozřejmě že ne vždycky jsou to občané pracovití a mírumilovní, někdy jsou to občané mírumilovní, ale ne pracovití, a naopak. Nicméně já si myslím, že ani imigrace populační vývoj naší zemi nemůže zachránit, a řeknu zcela upřímně, a nejsem xenofobní, byl bych rád, aby moje děti a jejich děti nebyly v České republice minoritou, aby skutečně zde byly majoritou.

Tato řeč v tomto bodě není samoúčelná. Já jsem přesvědčen, že i všechny kauzální sociální problémy v naší zemi je možno řešit pouze tím, že se budou rodit děti. Pokud se rodit nebudou, nevyřešíme ani penzijní reformou nic, nevyřešíme nemocnost, nevyřešíme zdravotnictví, protože i když budeme mít jakýkoliv penzijní systém, tak budeme mít naspořeno například hodně peněz, ale pokud nebudeme mít lidi, kteří budou za tyto peníze schopni poskytnout výrobky a služby, tak nám ty peníze nebudou na nic.

Já budu mluvit stručně, přestože jsem chtěl mluvit déle, abych se dobral k meritu věci, proč vystupuji v tomto bodě o tomto. Víte sami dobře, že - a bylo to tu řečeno už mnohokrát - společnost se individualizovala a v současné době mně připadá, že rodiny, které mají malé děti, jsou ve společnosti ne snad dehonestovány, ale brány jako zvláštní. Spíš je normální, že mladí lidé jsou sami, děti nemají, a já si myslím, že je naší povinností připravovat legislativu, která výrazně zvýší prestiž rodin s dětmi, a když to přeženu, tak kdysi se říkalo: já jsem horník, kdo je víc? Tak my bychom měli vytvořit podmínky, aby se říkalo: já jsem matka, kdo je víc? Bohatě se nám to v budoucnosti vyplatí.

Nicméně blížím se k závěru vystoupení v obecné rozpravě. Já jsem se přihlásil i do podrobné rozpravy, kde chci načíst, resp. po zkušenostech z podrobné rozpravy předtím to nebudu načítat, jenom si ho osvojím, pozměňovací návrh, který by měl být na rozdíl od krůčku, který jsme slyšeli včera, a to bylo zvýšení porodného, skutečným krokem k tomu, abychom alespoň ekonomicky skutečně pomohli mladým rodinám, které mají malé děti a kterým se malé děti narodí, a to je radikální prodloužení vyplácení peněžní dávky v mateřství z půl roku na téměř tři roky - 1092, resp. 1050 dní. Myslím si, že to je skutečně jenom krok, že to nevyřeší vše a že nemůžeme čekat, že se nějak skokově zvedne porodnost. Ale já si skutečně myslím, že když se podíváme okolo sebe, tak už to není jenom statistika, ale vidíme, že skutečně mnoho malých dětí okolo sebe nevidíme, a mně osobně, já nevím, jak vám, je z toho poměrně smutno.

Tímto se zároveň hlásím do podrobné debaty a děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane poslanče. Nemám další přihlášku do obecné rozpravy. Zeptám se, zda se do ní někdo hlásí. Nehlásí, končím obecnou rozpravu.

Přistupujeme tedy k rozpravě podrobné. Do této podrobné rozpravy mám tři písemné přihlášky. Prosím tedy jako prvního opět pana poslance Petra Kotta, dále následují přihlášky kolegů Viléma Holáně a Taťány Fischerové.

 

Poslanec Petr Kott: Ještě jednou děkuji za slovo. Já jsem v podstatě odůvodnění zde už přednesl. Chci jenom říci, že si samozřejmě jsem vědom, že někdo tento návrh bude označovat jako populistický. Já samozřejmě můžu jenom říci, že tento návrh je pro lidi, takže se dá i takto označit. Někdo bude tvrdit, že to je sociální inženýrství, a já musím přiznat, že je to svým způsobem i sociální inženýrství, ale vedeno snahou opravdu o bohulibé cíle.

Jsem si samozřejmě vědom, že bude mít, pokud bude tento návrh přijat, i dopad na rozpočet, a to ne malý. Vycházím z toho, že tento zákon, pokud bude přijat, bude platný od prvního ledna roku 2007, a podle propočtů, které jsme udělali na klubu Unie svobody, tak jenom ve stručnosti: Pokud by se rodilo stejně dětí jako dnes, to znamená necelých sto tisíc, což, doufám, se nestane a tento zákon bude mít trošku jiný účinek, tak v roce 2007 by byl nárok na státní rozpočet 2 mld. korun, o rok později 7 mld., o další rok později 11,5 mld. Pokud by se rodilo o třetinu víc dětí, bylo by to 2,5, resp. 9,5, resp. 18,5 mld. korun, což jsou velké prostředky. Já se však domnívám, že to je investice, která skutečně se vyplatí celé společnosti, a domnívám se, že ve státním rozpočtu se dají omezit jiné položky, a na úkor těchto vyplácet tuto dávku. Děkuji za pozornost.

Jinak samozřejmě osvojuji si svůj pozměňovací návrh, který poznáte jednoduše - je mnou podepsán.

 

Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Váš návrh byl bezpochyby nám všem rozdán, čili podmínka je splněna a můžu nyní požádat o slovo pana kolegu Viléma Holáně.

 

Poslanec Vilém Holáň: Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně a kolegové, podám jeden pozměňovací návrh.

Zní: V paragrafu 29 se na konec paragrafu doplňují věty, včetně poznámek pod čarou, které zní: "Za každé vyživované dítě žijící s pojištěncem v domácnosti, odkaz 22a, se výše nemocenského za kalendářní den zvyšuje o 5 procent denního vyměřovacího základu, nejvýše však do 99 procent denního vyměřovacího základu. Za vyživované dítě pojištěnce se pro účely tohoto zákona považuje dítě vlastní, osvojené, dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů, a dítě druhého z manželů, pokud je

a) nezletilým dítětem,

b) zletilým dítětem až do dovršení věku 26 let, jestliže nepobírá plný invalidní důchod, a

1. soustavně se připravuje na budoucí povolání. Příprava na budoucí povolání se posuzuje podle zákona o státní sociální podpoře, odkaz 22b);

***




Přihlásit/registrovat se do ISP