(15.00 hodin)
(pokračuje Paroubek)
Pokud jde o to, že to vzbudilo znepokojení, dejte důkazy na stůl. Dejte je na stůl, řekněte kdo! S kým jsem hovořil, ať to byl kancléř Schüssel nebo kdokoliv z vás předsedů, se kterými jsem hovořil v posledních dnech, nikdo nebyl z toho znepokojen. Naopak, byli rádi, že tento názor slyší jako jedno z možných řešení. Já po uplatnění tohoto názoru nevolám. Já říkám, že je to jedno z možných řešení. Že je to řešení, které je možné, a možná že by pro osudy deseti tisíců lidí na severu Kosova bylo řešení nejpřijatelnější.
Pokud jde o srovnání této situace s Mnichovem, myslím, že to je opravdu už za hranicí vkusu.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Končím interpelaci pana poslance Nečase. Další je interpelace paní poslankyně Levé. Týká se zpětného odběru elektrického zařízení. Prosím, paní poslankyně máte slovo.
Poslankyně Ivana Levá: Vážený pane předsedo, vážený pane premiére, dámy a pánové. V lednu letošního roku vstoupila v platnost novela zákona o odpadech s účinností od srpna, která zavedla princip zpětného odběru vyřazených elektrických a elektronických zařízení. Princip spočívá v tom, že sběr, svoz a likvidaci zajišťují a platí výrobci zařízení spolu s dovozci. Zákazníci pak uhradí tyto náklady ve zvýšené ceně zboží. Podle informací, které mně poskytl Svaz měst a obcí, však obce v Plzeňském kraji dál hradí vše samy. Jiná možnost neexistuje, neboť jejich sběrné dvory mají omezenou kapacitu, a nelze tedy čekat, až dojde ke svozu obcí zdarma. Starostové tedy zaplatí, po Novém roce náklady rozpočítají mezi občany a sklidí za to kritiku. Mnohdy už i doplácejí z obecního rozpočtu, protože se dostávají nad povolený limit 500 Kč na osobu. Přitom výrobci a dovozci už od 1. září 2005 mnohde formou viditelného poplatku zdražili své výrobky o částku za zpětný odběr, např. u lednice v průměru o 420 Kč. Kdo by to neudělal, když zákon změnu umožnil. V konečném důsledku tedy zaplatí občan dvakrát, jednou při nákupu zboží a potom v obci.
Není to fér, pane premiére. Zákon měl problematiku odpadů řešit, ne jedněm přinést zisky, druhým přidělat starosti a třetím brát peníze z rodinných rozpočtů. Proto na vás apeluji, žádám vás o pomoc a o vysvětlení, jak rychle bude problematika řešena. Děkuji.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, slyšeli jsme interpelaci. Prosím pana premiéra Jiřího Paroubka. Maximálně pět minut je prostor odpovědi. Pane premiére, máte slovo.
Předseda vlády ČR Jiří Paroubek: Vážená paní poslankyně, ty podklady, které mám, vám pak dám. Nevím, jestli budu schopen uspokojit všechny vaše otázky. Pokud ne, tak samozřejmě udělám všechno pro to, aby tak učinil příslušný ministr.
Chtěl bych říci, že novela zákona o odpadech byla vydána v lednu 2005 a řada paragrafů nabyla účinnosti dnem vydání, tzn. 6. 1. Celá novela však nevstoupila tím dnem v platnost. Dne 13. srpna tohoto roku nabyla účinnosti ustanovení o seznamu výrobců elektrozařízení, o zpětném odběru elektrozařízení, o financování nakládání s elektrozařízeními pocházejícími z domácností a o financování a nakládání s elektrozařízeními nepocházejícími z domácností.
Zápis kolektivních systémů není zákonem o odpadech stanoven. Je mylná myšlenka, a tady bych mohl rozvíjet některé ty věci, ale já bych řekl, že Česká republika patří mezi ty členské země, kterým se tato problematika daří řešit. Výchozím bodem pro vznik funkčního systému je zápis výrobců elektrozařízení do seznamu, tedy podchycení maximálního počtu povinných osob zajišťujících financování a nakládání s elektrozařízeními a elektroodpadem. K dnešnímu dni bylo vydáno na Ministerstvu životního prostředí přes 2000 návrhů povinných osob na zápis do seznamu výrobců elektrozařízení. Jen tak pro zajímavost: v Maďarsku, kde byl zápis zahájen před rokem, je zapojeno asi 300 povinných osob. Takže z toho je vidět, že v celé České republice se to daří o trochu lépe, nebo o poznání lépe. Na Slovensku je to ještě méně, v Polsku začínají, v Německu, ve Francii, ve Velké Británii ještě nezačali. Ale to, že nezačali, neznamená, že bychom se neměli těmi věcmi, které tam v tom systému prostě chybějí, nebyly zapracovány, neměli zabývat. Léta jsem pracoval v komunální politice. Chápu, že to může být problém, zejména pro obce. A je to problém pro obce.
Pokud jde o vyhlášku č. 352 z tohoto roku o nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady. Vyhláška stanovuje technické, evidenční a administrativní podmínky pro zajištění funkčnosti systému pro sběr a nakládání s elektroodpadem, dále stanovuje finanční podmínky v oblasti sběru a nakládání s elektroodpadem a použitými elektrozařízeními, ale neříká, že povinné osoby mohou realizovat zpětný odběr elektrozařízení až po zápisu do seznamu. To znamená, ony by mohly vlastně i bez toho zápisu. Na rozdíl od většiny ostatních členských států Evropské unie nemají české obce stanovenu jednoznačnou povinnost zajistit a financovat zpětný odběr elektrozařízení na území obce.
Paní poslankyně, já bych doporučoval, poté co jsem se seznámil s touto problematikou, jestli byste mně mohla trošku rozvinout i tu svoji interpelaci, protože myslím, že je tam řada věcí, které se týkají ve finanční oblasti jak obcí, tak jednotlivých občanů, kde, jak jsem vycítil, je naznačována, a zřejmě k ní také dochází, přílišná tvrdost. Pokud to tak je, tak s celou věcí se obrátím na pana ministra životního prostředí a celou věc budeme řešit. Myslím, že to není jediný zákon, který byl implementován v této oblasti, ale i v jiných oblastech, kde byly implementovány směrnice Evropské unie. Je potřeba tyto věci čistit a nějakým způsobem takovým to řešit, přibližovat to více realitě života. Takže budu rád, když se takto budeme moci dohodnout.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Ještě paní poslankyně pravděpodobně doplní své vystoupení. Prosím.
Poslankyně Ivana Levá: Děkuji, pane premiére, za vstřícný postoj. Materiály mám připravené, ráda vám je předám. Děkuji.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Dobrá, můžeme ukončit tuto interpelaci paní poslankyně Levé. Další je interpelace pana poslance Miroslava Beneše. Tématem je cena energií. Připraví se pan poslanec Votava.
Poslanec Miroslav Beneš: Děkuji za slovo, pane předsedo. Pane předsedo vlády, opakovaně vás interpeluji v této věci a je velmi zajímavé sledovat, jaký je vývoj vašich slov a jaký je vývoj reality. Dovolte, abych připomněl, kterak jste tady kdysi hřímal od tohoto řečniště - a jak jsem viděl před chvílí, tak vám to skvěle jde - o tom, kterak za vlád ODS rostly ceny energií více dramaticky, více než za vlád sociální demokracie. Mám pro vás nepotěšující zprávu. Za vlád sociální demokracie rostly ceny a rostou i nadále o více než o třetinu více, než tomu bylo za vlád ODS. To je jedna věc.
A druhá věc. Dovolte, abych připomenul, co jste říkal 30. června letošního roku z tohoto místa. V roce 2006 očekává Ministerstvo průmyslu a obchodu nárůsty maximálně do úrovně 8 %. Ohlášení Energetického regulačního úřadu o cenách elektrické energie pro rok 2006 - 10 %. O 20 % více, než jste tady sliboval.
Dovolte, abych se vrátil k plynu, kdy jste tady 18. srpna 2005 uvedl, že nárůst ceny plynu nebude o 20 až 25 %, jak se uvádělo, ale bude se pohybovat mezi 16 až 18 %. Pane předsedo vlády, možná že by se ukázalo, že jste měl pravdu, protože Energetický regulační úřad opravdu ohlásil, že od října 2005 dojde ke zdražení v průměru o 18 %.
***