(12.20 hodin)
(pokračuje Doktor)
Nepodařilo se nalézt zcela jednoznačnou odpověď, zda budeme i nadále preferovat odškodnění ve smyslu občanského zákoníku, resp. nakládání s penězi klientů v bankách jako s pohledávkou. Objevují se zde vedle sebe souběžně názory, že bychom tak měli zacházet s těmito penězi, a onen citovaný názor jednoho z členů sociální demokracie, který já sám bych si rád osvojil, a to pohlížet na peníze klientů v bankách ve chvíli, kdy banka zkrachuje, výhradně jako na pohledávky, bych uměl reflektovat. Tady ovšem narážíme na zřetelnou bariéru, a nechci říci, že vysloveně předsudků, ale určitých politických názorů, které nechtějí uvolnit to spekulativní prostředí, které bohužel provází zcela logicky volné nakládání s jakoukoliv pohledávkou, tudíž i s pohledávkou za fondem pojištění, respektive za bankou, která zkrachovala.
To, co je zřejmé, přednesu v pozměňovacích návrzích, které představím, které přednesu, a dovolte, abych se vyjádřil k jedné zásadní věci. Rozprava na půdě rozpočtového výboru dala zcela jednoznačnou odpověď, která zde byla už dvakrát v Poslanecké sněmovně nabídnuta jako řešení. Jedinou čistou metodou řešící ten střetový stav s minulostí a s tím historickým plněním současnosti, ale také budoucnosti, je navrhnout navýšit garantované pojištění klientů bank až do výše 4 milionů korun, nejvýše 90 %. Je to názor, který zde zazněl už mnohokrát, zazněl také v průběhu jednání rozpočtového výboru, a ta dostatečná shoda, která byla jednoznačně, nebo která byla zřetelná z jednání rozpočtového výboru, je reflektována v písemném pozměňovacím návrhu, který zde přečtu.
Rozpočtový výbor také projednával onen střetový moment, nebo jeden z námětů, který byl součástí toho původního sněmovního tisku, a vypustil jednu z velmi diskutabilních částí, nebo z těch částí, které se věnovala široká rozprava ve veřejnosti. Ponechal však plnění za instrumenty anonymních vkladů. Přestože to bylo hlasování velmi těsné, ten výsledek je nutno respektovat. Já však myslím, že i tuto hranu teoretického sporu možné kontroverze a zbytečného nedorozumění je třeba obrousit. Proto přistupuji s konceptem takovým, aby bylo možné poskytnout z fondu pojištění pouze plnění za těmi anonymními vklady, které byly přihlášeny v režimu konkursu a vyrovnání. Přijetím tohoto pozměňujícího návrhu totiž padá jedna zásadní výtka - možnost spekulativního nakládání, širokého pohybu těch anonymních vkladů ještě v tuto chvíli a v několika dalších momentech, dnech a měsících až do dne, kdy by bylo to plnění poskytnuto. Chci vám navrhnout, abychom přijali pouze takové opatření, takový instrument zákona, který by umožnil plnění, pokud že vůbec, za anonymními vklady, které jsou přihlášeny ke konkursu a vyrovnání. Nejsou tedy anonymní, je to plnění za naprosto legitimním držitelem a není s nimi možno nakládat v čase, to je statická neměnící se pohledávka, uplatněný nárok, jehož správcem je naprosto legitimní správce v režimu konkursu a vyrovnání těch bank, a to je dohledatelný příjemce, tam už není možný jakýkoliv pohyb, jakékoliv spekulativní nakládání.
Je mi líto jedné věci. V diskusi, respektive v té části diskuse, která je proti přijetí tohoto sněmovního tisku, tohoto návrhu na odškodnění klientů bank, se objevují někdy velmi zavádějící informace, zejména zavádějící informace týkající se odhadu kvantifikace nároků, které bude předkládat k plnění z fondu pojištění. Zatím nikdo nedokázal překonat ten kvalifikovaný odhad na úrovni 3,7 miliardy a já myslím, že kolegové členové rozpočtového výboru by mi dali za pravdu, že se velmi často objevoval i v obsahu vystoupení přizvaných hostů, že na jedné straně zazněla čísla sedmi, osmi, dokonce dvanácti i čtrnácti miliard, a ve chvíli, kdy jsme požádali o jejich kvalifikovaný rozklad, nedočkali jsem se kvalifikované odpovědi. Zazněla odpověď typu, že je to pouze odhad, že detailní informace nejsou, a bohužel jsme se také shledali se situací, kdy byl-li započten kvalifikovaný odhad výnosu z konkursu a vyrovnání, pak jsme se velmi blížili tomu původnímu odhadu 3,7 miliardy.
Samozřejmě že musím reflektovat také avizované pozměňující návrhy, které by ten původní záběr výplaty z fondu pojištění klientů bank rozšířily na pojistné plnění, respektive na náhradu z fondu pojištění spolumajitelů družstevních záložen. Nechci předjímat výsledek hlasování. Jsem si vědom toho, že tento pozměňující návrh tady zazní. Myslím si, že rozpočtový výbor už několikrát absolvoval tu rozpravu, jdoucí po hraně rozlišení mezi klientem banky a členem družstevní záložny, tedy spoluvlastníkem své vlastní firmy. I tady jsem si ovšem vědom toho, že existuje výrazný rozpor mezi tím, jaký byl vztah mezi situací de iure a de facto. Vím, že řada členů družstevních záložen - a podtrhuji znovu, spoluvlastníků své vlastní firmy - se nacházela v reálné situaci, kdy mnohdy ani nevěděli, co podepisovali. Ale to je prosím situace, se kterou se vyrovnáme hlasováním, a já nechci předjímat, jak se při tom hlasování budu rozhodovat.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji zástupci předkladatelů, panu poslanci Michalu Doktorovi, a konstatuji, že tento návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání rozpočtovému výboru a usnesení výboru byla rozdána jako sněmovní tisky 965/2 a 3. Prosím, aby se za pana zpravodaje Petra Rataje ujal jiný zpravodaj výboru rozpočtového, pan poslanec Antonín Macháček. Prosím, pane zpravodaji.
Poslanec Antonín Macháček: Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi,abych jako náhradní zpravodaj k tomuto sněmovnímu tisku poděkoval kolegovi Doktorovi, protože ve své zprávě, ve svém vystoupení velice přesně popsal opravdu průběh jednání v rozpočtovém výboru, který nebyl jednoduchý. Za sebe říkám, že teprve na půdě rozpočtového výboru zazněla některá čísla, a jsem rád, že kolega Doktor, který na začátku hovořil, že diskuse byla vedena z hlediska historického, z hlediska politického, tak vlastně ve svém vystoupení podtrhl i tu otázku ekonomickou. A je to velice dobře, protože to tak bylo.
Takže já se mohu v podstatě soustředit jenom na usnesení rozpočtového výboru, které, jak už bylo řečeno, je obsaženo ve sněmovním tisku 965/2. Rozpočtový výbor tuto předlohu projednával na své schůzi 9. listopadu s usnesením, že doporučuje vyslovit souhlas s touto předlohou novely zákona, s tím, že byl přijat pozměňovací návrh, kde v bodě 2 se nově zařazený odstavec 3 zrušuje.
Já si myslím, že v tuto chvíli, po zprávě předkladatele, by to asi mohlo stačit.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji Antonínu Macháčkovi a otevírám obecnou rozpravu. Prvním přihlášením je pan místopředseda vlády a ministr financí Bohuslav Sobotka. Prosím, pane místopředsedo, máte slovo.
Místopředseda vlády a ministr financí ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci. Já bych zde chtěl vystoupit, abych jasně sdělil, že Ministerstvo financí zásadně nesouhlasí s tímto návrhem novely. Musím říci, že přirozeně vítám, že rozpočtový výbor přijal některé změny, zejména tedy že vypustil v bodu 2 nově zařazený odstavec 3., což jsem pokládal za nejvíce ostudnou část tohoto návrhu a za největší důkaz toho, že tento návrh vznikl na základě lobbismu tady v Poslanecké sněmovně a že ti poslanci, kteří ho předložili, tak byli zřejmě velmi intenzivně lobbováni různými zájmovými skupinami, včetně té, které se týká tento odstavec. Čili tady skutečně vítám, že rozpočtový výbor začal tuto novelu čistit a začal touto částí, kterou já pokládám za ostudnou, že vůbec mohla být předložena této Poslanecké sněmovně a že o ní bylo na půdě Poslanecké sněmovny jednáno. A byl bych rád, kdyby se konečně našel také autor tohoto návrhu a jasně se k němu přihlásil, protože ta kolektivní odpovědnost pod touto normou zcela zřetelně neříká, který konkrétní poslanec tam něco takového napsal, aby přinesl pro klid jedné soukromé společnosti v České republice v rozsahu ne milionů, ne desítek milionů, ne stovek milionů, ale v rozsahu miliard korun. S tím jsem se za několik let svého působení v Poslanecké sněmovně skutečně ještě nesetkal. Děkuji ještě jednou rozpočtovému výboru, že ten návrh vypustil.
***