(17.50 hodin)
(pokračuje Rath)
Zástupců je tam jen deset. Nikdo neví, podle jakého klíče je kdo vybíral. Zákon říká, že tam je deset zástupců zaměstnavatelů. Otázka je, jsou tam ti lidé a za koho tam jsou? Koho reprezentují, komu se zodpovídají, jsou tam vůbec legálně? Kdo je vybral z těch sto organizací. Čili je vůbec otázka, zda tato třetina správní rady je vůbec z pohledu zákona nějakým způsobem konzumovatelná.
Dámy a pánové, blížím se ke konci.
Ministerstvo zdravotnictví je ze zákona povinno kontrolovat VZP. Všichni ministři v minulosti, kteří se o to pokusili, tak jim bylo vysvětleno, že všechny jejich výhrady jsou vlastně nesmysly. Paní ředitelka omluví všechno. Mimochodem, to je jeden z největších hendikepů, proč z mého pohledu nemá tuto pozici dělat. My potřebujeme manažera s reflexí. Ano, chybovat může každý. Chyby bezesporu dělám já a budu dělat, chyby bude dělat každý z nás. Jde ale o to, když vám ty chyby někdo ukáže, prezentuje, probere je s vámi, tak aby vy, když jste rozumný manažer a lucidní člověk, řekl: dobře, asi jsem to podcenil, asi jsem to přehnal, asi jsem to nedocenil, to mě nenapadlo. A snažíte se zjednat nápravu. Ale celou dobu kariéry paní ředitelky Musílkové se jako červená nit vleče - žádná chyba. Mořský koník, děti si ho chválí, jsou nadšené, mají o dvě rýmy méně nebo mají o jeden astmatický záchvat méně, místo deseti mají jenom jeden, nevím, jak se to měří. Na to nebyly žádné objektivní vědecké studie. Na to poslalo pár lékařů nějaké subjektivní názory. Mohu vám říci, že podle pohledu vědecké medicíny evidence baits (?) nulová, skutečně nulová průkaznost. O zaměstnancích jsem mluvil. O IZIPu se řekne, že to je úžasná věc, kterou nám celý svět závidí, takže proč bychom to bez výběrového řízení nepřiklepli prvnímu, kterého to napadlo, jednomu poslanci shodou okolností, to byla jen náhoda, mohl přijít přece každý za paní ředitelkou. Ano, za mnou přišly takové firmy a říkaly, my jsme se chtěly dostat k paní ředitelce, měly jsme ve stejnou dobu stejné projekty nebo podobné. Často se stává, že v určitém stadiu vývoje poznání několik lidí napadne něco velmi podobného. Ti se vůbec k paní ředitelce nedostali. Ale mohl přece přijít každý, ona by ho s otevřenou náručí přijala, a mohli jsme mít dvacet IZIPů. Asi. Čili naprosto neuvěřitelné.
Ano, já bych i bral, že to je manažer, který má problémy, který je z velké části odpovědný za dluhy. Nechci říci za všechno, ale z velké části odpovědný za dluhy. I to bych vzal a dalo by se to snad i tolerovat nebo pomoci, ale v situaci, kdy je vám říkáno - žádná chyba, všechno děláme správně, v Kolíně angiolinka bezvadná, tady to byl experiment, tam to bylo zase něco jiného. Ano, vysvětlíme všechno. Vysvětlit se dá i vražda vlastní tchyně a myslím, že to leckdo pochopí. Ovšem je otázka, jestli je to správné, morální a vhodné pro správce veřejných finančních prostředků.
Dámy a pánové, shrnu hlavní body. Proč byla uvalena nucená správa na VZP. Protože Ministerstvu zdravotnictví nic jiného nezbylo. Nám totiž zákon moc jiných možností nedává. V podstatě jen tuto. Zjistí-li ministerstvo nedodržování zákona a z něho plynoucích vyhlášek, nemá jinou možnost než uvalit nucenou správu. Já jsem připraven v okamžiku, kdy paní ředitelka Musílková rezignuje nebo bude odvolána, začít proces vyhledávání manažera, který bude pro občany této země zárukou, že jejich sto miliard bude v dobrých rukou, že bude na jejich sto deset miliard dohlížet člověk, který za sebou bude mít dobrou manažerskou historii, nebude se bát, bude rázný a bude problematice rozumět. Mně je jedno, jestli ten člověk bude z levé nebo z pravé strany politického spektra. Důležité je, aby měl dobré curriculum schopného manažera, který uřídí sto deset miliard a nejednoduchou instituci VZP. To není jednoduchá pozice. Není hanbou paní ředitelky Musílkové, že neuspěla. Není to její hanbou. Tam by leckdo neuspěl. Je její hanbou, že ale nemá tuto sebereflexi. To je její hanbou.
Mám-li tedy rekapitulovat skutečné důvody správního rozhodnutí, říkám, že to bylo správní rozhodnutí, které udělal úřad, nikoliv ministr.
Za prvé deficit Všeobecné zdravotní pojišťovny a jeho akcelerace. My tam přece nedáme tři miliardy z Konsolidační agentury, aby tam zmizely, jako když kápnete vodu na rozpálenou plotnu. Vždyť kolikrát jsme to udělali v minulosti. Vždyť to je never ending story, každý rok totéž. Prostě deficit, dají se tam peníze. Mohu vám vyhledat v materiálech, že v roce 1997 - ocituji - byl deficit ve VZP dvanáct miliard. Never ending story. Vždycky tam stát přilije peníze a ty utečou. A nikdo se neptá proč. Když já se ptám dnes, proč v letošním roce akceleruje nárůst dluhů, tak mně nikdo nedovede odpovědět. Říkají, asi nám rostou náklady na léky, rostou dvanáct, třináct procent, asi nám rostou náklady na zdravotnický materiál, rostou čtrnáct procent. Pak tam máme komplementy, nové kapacity, různé dialýzy, NMR, CT a další různé smlouvy, které přibývají leckde jako houby po dešti nebo se rozšiřují, protože paní ředitelka Musílková je logicky dnes i pod tlakem krajů. Kraje převedly - to je mimochodem další porušení zákona, protože Všeobecná zdravotní pojišťovna nesmí uzavřít smlouvu, a to mám písemně od paní ředitelky Musílkové, bez předchozího výběrového řízení. Tuto praxi paní ředitelka Musílková držela i v případě, že se měnila právní forma. Já vám mohu zdokladovat desítky příkladů lékařů, kteří z fyzicky podnikající osoby měnili svoji živnost třeba na s. r. o. Bylo jim odpovězeno, že musí projít výběrovým řízením podle zákona 48, teprve pak mohou dostat smlouvu. Co se stalo na krajích? Jeden den příspěvková organizace, se kterou má pojišťovna smlouvu, druhý den akciovka nebo s. r. o. Divte se - smlouva navázána, výběrové řízení nikde. Opět dvojí metr. Jak příznačné, jak typické pro vedení VZP! Jednomu měří metr centimetr, jednomu měří metr deset kilometrů. To je další porušení zákona.
Ale vracím se. Deficit hospodaření, který je neoddiskutovatelný. Máme-li být, nebo nemáme-li být výsměchem pro občany naší republiky, tak přece nemůžeme v této praxi pokračovat dál. Zase tam dát tři miliardy korun, nechat management, ministry měnit jako na orloji a vždycky říkat, tak ti mohou za všechno, a paní ředitelka tam může být donekonečna a vždycky ty peníze někam uplynou. To možná mohl dělat jiný ministr, já ne.
Druhá věc, úhradové vyhlášky. Ano, tady dobře poslouchejte, dámy a pánové. Nedodržování úhradových vyhlášek byl také důvod k vypsání nucené správy. Ne dodržování, ale nedodržování. Ne že dodržování vyhlášek dělá deficit, ale jejich nedodržování, protože vyhlášky měly sjednotit smluvní praxi. Tam každá nemocnice měla dostat tři procenta. To by ovšem ale některé nemocnice nedostávaly třeba deset procent nebo sedm procent navíc.
Rámcová smlouva, další vyhláška. Ta jenom říká něco o lhůtách splatnosti. Cár papíru.
Fond prevence, o tom jsem hovořil. Hradí se z něho z 80 % - odhaduji - věci, které s prevencí nemají nic společného. Přitom zákon přesně říká, co se smí hradit z fondu prevence. Managementu VZP je to jedno. Mají jiný názor na prevenci. Paní ředitelka Musílková je odbornice na prevenci a má svůj výklad specifický a správní rada asi také.
Provozní fond. Opět hrazení z provozního fondu věcí, které tam nepatří. Třeba antikoncepce a další. Rezervní fond není naplňován, tam je to problematické. On nemůže být naplňován, když je v deficitu. Já se spíš ptám, proč peníze putují do VZP, a. s., 140 (?) milionů, proč z VZP putuje každý rok do fondu prevence 300 milionů. To už máme 450. Proč se platí antikoncepce 150 milionů z provozního fondu? Čili to už jsme na 600 milionech. Proč se platí IZIP? To máme dalších 100 milionů. Tak to můžeme nasčítat a jsme na nějakých 700 milionech.
***