(17.20 hodin)
(pokračuje Rath)
Dámy a pánové, zde máme zajímavý projekt, několik zajímavých projektů hrazených z fondu prevence. Až do letošního roku byl z fondu prevence hrazen projekt společnosti IZIP. Tato společnost doposud od VZP z fondu prevence vyinkasovala 146 milionů, skoro 147 milionů. Příští rok už jim to přišlo málo, tak to dali do provozního fondu a v návrhu zdravotně pojistného plánu na rok 2006 je kolonka, kde je napsáno: IZIP 150 milionů - už z provozního fondu.
Z fondu prevence tedy dostali 147 milionů. Podívejme se, jak. V roce 2001 byla založena společnosti IZIP, s. r. o., která má zakládající kapitál 100 tisíc. Už v roce 2001 dostala 20 milionů z VZP. Kdo ji vlastní a založil? Pan poslanec Cabrnoch, pan poslanec Ouzký, oba v té době poslanci výboru pro sociální politiku a zdravotnictví. Pan poslanec Cabrnoch v té době člen správní rady VZP. On sice odstoupil, záhy. Ale tu zakázku už dostali v době, kdy tam ještě byl. Tam začala zakázka. Tady to je, pánové, ne že to není pravda. (Ministr ukazuje poslancům písemné materiály.) Tak se na to podívejte.
(Poslanci ODS připomínají, že se na ně řečník má obracet prostřednictvím předsedajícího.)
Místopředseda PSP Jan Kasal: Já bych prosil, dámy a pánové, o klid.
Ministr zdravotnictví ČR David Rath: Když se na ten problém podíváme, tak nechci jít do detailů, nebo můžeme jít i do detailů, jestli má nějaký význam, jaký má význam, jaká je tam ochrana dat, jestli peníze vynaložené mají vůbec nějaký efekt. Ale vezměme si skutečně doložitelné věci, které tady můžeme diskutovat. Někomu to může přijít jako báječný projekt. Mně to svého času připadalo jako dobrý nápad. Když jsem zjistil, kolik to stojí, tak jsem zjistil, že tu cenu to nemá. Ale to je jiná věc. Někdo skutečně v tom může spatřovat budoucnost. I když opět říkám, nikde na světě to takto nefunguje. A já vám garantuji a vzpomenete si na mne za pět, deset let, že to nikde na světě takto fungovat nebude. A vím také proč. Má to jasné odborné důvody.
Ale dobře, podívejme se na to z ekonomického pohledu. Tady mám dvě věci (ukazuje písemné materiály). Za prvé IZIP, který v roce 2001 nakoupil technologii, proto dostal těch 20 milionů, a píše, že dodávky informační technologie představují 8,3 milionu. Dodali tam i přesný výčet té specifikace. Nechal jsem si udělat znalecký posudek, s cenami roku 2001, samozřejmě. Zatímco VZP za to zaplatila projektu IZIP 8,3 milionu, tak ten znalec mi to vyčíslil na 2,6 milionu, skoro třikrát méně. Dobře se takto podniká, šikovné, kdo by to neuměl. Kdo by to neuměl? Když to není přímo věc, která i někým by mohla být hodnocena jako dobrá, jako dobrý nápad a dobrý projekt, tak se ptám: je morální, že poslanec gesčního výboru, který rozhoduje o volbě a odvolání ředitele pojišťovny, který rozhoduje o zdravotně pojistném plánu, dokonce jeden, který zasedá ve správní radě řadu let a ředitelku zná velmi dlouho, zná ostatní lidi ze správní rady, kteří o tom rozhodují, kteří pro to hlasovali, dostane tuto zakázku? Myslím si, že učebnicovější případ klientelismu a prorůstání těchto struktur není. Myslím si, že lepší příklad nemáme. To je do učebnic. (Znovu ukazuje písemné materiály.)
Ale pojďme na další věc - Mořský koník, další zajímavost z fondu prevence. Dámy a pánové, něco vám ocituji ze zprávy: "Špína, hlad, barák plný plísně a prachu." Takové jsou dojmy účastníků pobytu, dětí z dětských domovů, které prošly programem Mořský koník zorganizovaným v roce 2004. VZP vyvezla 337 dětí z dětských domovů, tedy dětí, které se prostě nemohou bránit, protože nemají rodiče, za ně se málokdo postaví a málokdo si bude stěžovat. Takže na jedno dítě pojišťovna doplácela nebo platila nějakých zhruba 30 tisíc. A výsledek? Učitelka, která s nimi jela, zažila velké rozčarování. Poté, co si v hotelových pokojích vybalila kufry, popsala ředitelka jednoho z dětských domovů: "Takovou špínu a binec jsem nikdy nezažila. Hned mne napadlo, že sem vozit alergiky, to je naprosté šílenství." Dále - děti nedostávaly pořádně najíst, prakticky všechny měly hlad, pitná voda tekla pouze v recepci. Tak to je výsledek vyvezení dětí na Mořského koníka do ozdravovny.
Ale pojďme se na Mořského koníka podívat jinou optikou, optikou ekonomiky. Takže za loňský rok - a budu brát jen loňský rok, mohl bych brát rok po roku, ale to bychom tady byli týden - tak za loňský rok Mořský koník stál bezmála 200 milionů. První otázka je: je Všeobecná zdravotní pojišťovna cestovní kanceláří? Druhá otázka: co má co společného výlet někam, třeba i k moři nebo na hory, s prevencí? Na lékařské fakultě, kde já učím, se v místě, kde se probírá, co je prevence, toto neučí. To mi dá každý lékař za pravdu. Každý doktor, který projde lékařskou fakultou, tak ví, co je prevence. Ale výlety, pobyty u moře nebo na horách, tak to prevence určitě není. Zde je flagrantní porušování zákona, protože zákon jednoznačně říká, že z fondu prevence jde platit jen to, co je skutečně uznáno lékařskou prevencí. Až někdo přinese lékařskou učebnici, kde bude napsáno, že prevencí je pobyt u moře, tak změním svůj názor. Taková učebnice na světě nebyla, dámy a pánové. Takže tady se vyhazuje z fondu prevence 200 milionů. Dvě stě milionů, které scházejí na skutečnou prevenci, na prevenci rakoviny děložního čípku, na prevenci karcinomu prsu. Máme málo mammografů, které to mohou dělat. Ženy se tam těžko dostávají, mají problém, jsou tam čekací doby. To je skutečná prevence, která zachraňuje životy. To je prevence. Mně je z toho stydno, mně je z toho stydno za pojišťovnu, že 200 milionů posílá na takovéto věci, a pak scházejí peníze na prevenci skutečných onemocnění, která zabíjejí lidi nebo mrzačí lidi. To je skutečná prevence.
Dále se podívejme na další zajímavou věc. Dobře, někdo může mít pocit, že je to pro ty děti fajn. Podívejme se, jak pojišťovna platí za děti, které se vůbec nezúčastnily, za mrtvé duše. To je jak z Gogola - mrtvé duše. Za nezúčastněné osoby uhradila VZP v roce 2004 částku 6,5 milionu pouze za pobyt v Černé Hoře a za pobyt v Řecku dokonce 9,8 milionu. Takže za mrtvé duše VZP platí nějakých 10 milionů. Pěkné!
A teď se podívejme ještě na techniku. Všichni víme, jak se u nás předhánějí cestovní kanceláře - last minute, ceny a další věci. Těmto cestovním kancelářím je téměř placeno s půlročním předstihem, alespoň podstatná část těch financí, samozřejmě s odůvodněním, že tito chudáci podnikatelé musí přece mít jistotu. Kdo bychom nechtěli takovou jistotu, že nám přijede takovýto zájezd a dostaneme peníze na půl roku dopředu? Přece oni musí objednat pro ně řízky a také obsluhu, která tam v těch restauracích bude. Každý, kdo znáte tyto země, tak víte, jak se tam najímají pracovní síly, že se dají najmout ze dne na den. Jestli tam plánují půl roku, tak asi každý jezdíme do jiného Řecka a do jiného Chorvatska.
Ale tím to nekončí. Cestovní kancelář, fond prevence. Mám tady další věc: "Vážený pane ministře, byla jsem v Chorvatsku s onkologickým sdružením Arcus pod vedením paní xy. Byla to velmi pěkná a levná dovolená. Hloupý, kdo by tu šanci nevyužil. Jelo nás asi 160 pacientů za asistence několika lékařů a sester, psychologů, cvičitelek a příbuzných paní majitelky. Poslední den pobytu paní majitelka pověřila jednoho z pacientů sepsáním děkovného dopisu pro VZP, jak jsme odpočatí a skoro vyléčení. V dalším roce jsem se zúčastnila obdobného ozdravného pobytu ve Švýcarsku, opět pod vedením stejné paní majitelky. Po tomto pobytu jsem se ale cítila velmi špatně po fyzické stránce, ale hlavně i po stránce psychické.
***