(17.10 hodin)
(pokračuje Rath)
Každý hledáme vysvětlení někde jinde, okolo nás. Může za to špatná legislativa, špatný systém, špatné ministerstvo, špatný Parlament, špatná vláda, špatné ovzduší. Vždycky někdo okolo. To je vysvětlování a vysvětlivky paní ředitelky Musílkové za posledních pět let. Ona nemůže za nic. Všichni okolo to způsobili. Ona nic.
Prosím vás, kdyby to byla soukromá firma, tak paní ředitelku Musílkovou vyměnili už před třemi čtyřmi lety. A prostě zkusili by to s někým jiným. Poděkovali by jí, řekli by jí děkujeme, a kdyby to byla nadnárodní firma, tak ji pošlou do Jihoafrické republiky nebo do Zimbabwe, na jinou pobočku, a tam třeba bude mít větší úspěch. To se běžně děje. Kdo se pohybujete i na úrovni mezinárodního byznysu, tak víte, že toto se prostě děje. Ředitele Pfizeru, který tady byl, tak díky tomu, že neuspěl se svým produktem tady, ale neuspěl objektivně, to nebyla jeho chyba, neuspěl objektivně z důvodů vnějších, tak místo do Francie na generální ředitelství šel někam úplně jinam. To je prostě normální logika. Neuspěje-li manažer v jedné pozici, je hledán jiný manažer, a ten třeba uspěje. Zkušenost říká, že pokud ho dobře vybíráte, tak ten skutečně uspěje.
Toto tedy je to, o čem VZP rozhoduje úplně sama, do toho jí nemluví ani ministerstvo. Jak jsem říkal, ministerstvo pouze a jenom kontroluje.
Teď jsem mluvil o tom, co dělá VZP úplně sama. Teď o tom, na čem se spolupodílí. Na všech úhradách a regulacích, na všech úhradách léků, na všech úhradách výkonů. VZP je ta, která jedná o seznamu výkonů a je hlavním hráčem a aktérem v této věci.
Teď jsem mluvil o základním fondu, o tom nejdůležitějším. Ještě vám k tomu základnímu fondu řeknu další věc, protože tento základní fond nás skutečně trápí, on má ten deficit. Tedy jenom abyste věděli, jak se přistupuje na VZP k penězům ze základního fondu. Co je podle mého soudu a podle všech analýz důvodem toho deficitu? Při obratu 100 miliard, 110 miliard dvě miliardy deficitu není problém udělat. Ale podívejme se na to, co za tím je. Říkal jsem některé věci, ale budu pokračovat.
Je za tím smluvní politika, dámy a pánové. Smluvní politika, která je plně v rukou VZP. Máme okresy, kde máme jednoho dva kardiology na 100 tisíc obyvatel, a máme okresy, kde jich máme pět. Máme okresy, kde máme jednu rehabilitaci, a máme dokonce okresy, kde máme deset rehabilitací. A takhle může výčet pokračovat. Kdo to dělá? Jenom VZP. A proč to dělá? Nikdo neví.
Ale pojďme dál. To jsou řekněme malé praxe, které, jak jsem říkal, že nejsou ekonomicky zásadní. Ale pojďme na drahou zdravotnickou techniku, takže se na to podívejme. Nuselská dialýza na věčné časy. VZP nedokáže vysvětlit, proč prodloužila smlouvu neschválenému dialyzačnímu středisku. VZP v tichosti prodloužila na dobu neurčitou smlouvu s dialyzačním střediskem na poliklinice v pražských Nuslích. Původní smlouvu, která měla platit jeden rok, VZP uzavřela navzdory nesouhlasu nefrologické společnosti, Ministerstva zdravotnictví, komory a dalších, prý aby udělala úhradový experiment. Úhradový experiment nebyl nikde vyhodnocen. Tuto smlouvu dostala ta společnost samozřejmě bez ministerské komise. Znáte někoho takového? Vždyť znáte ze svých regionů, vždyť tam chodíte, vždyť tam za vámi chodí ředitelé a další a říkají: pomozte nám v přístrojové komisi na ministerstvu, nechtějí to povolit. Tady máte zařízení, které žádné takové povolení nepotřebovalo. Dostalo smlouvu, označilo se to za experiment. Je to asi experiment, jak rychle dostat peníze ze základního fondu VZP na svůj účet. Ano, já takový experiment celkem toleruji, proč ne. Také by se mi líbil takový experiment. Myslím, že řadě z nás by se takový experiment líbil. Když na to šel náměstek ministryně zdravotnictví se zeptat na správní radu, doslova cituji: "Otevřel jsem to na správní radě. A co? Dostal jsem za uši. Středisko prý funguje a tím pádem přináší efekt pro pacienty." Tečka, vysvětleno.
Další věc. Dámy a pánové, řada z vás asi ví, kdo je ředitelem v kolínské nemocnici. Nevíte? Tak pan doktor Rubáš, jeden z mých předchůdců. V této kolínské nemocnici dostala smlouvu soukromá společnost v areálu této kolínské nemocnice, Angio, a. s. Angiologie v Kolíně? Odborná společnost téměř omdlívá. Co má dělat angiologie v takové nemocnici? To je typicky centralizovaná péče. Ano, také by to nikdy neprošlo přístrojovou komisí. A ono to ani neprošlo přístrojovou komisí. Proč se s takovou maličkostí obtěžovat? Stačí mít prostě dveře otevřené na příslušných místech a mít podpis paní ředitelky Musílkové, a Angio v Kolíně je na světě.
Stenty, dámy a pánové, další velmi zajímavá věc. Výborná metoda. Česká republika je na špičce, a je to dobře, že jsme na špičce. U nás tuto metodu léčby akutního infarktu dostává zhruba 30 % pacientů s akutním infarktem. Světová jednička. A je to dobře, že jsme světová jednička. Jsme lepší než Spojené státy americké. Ale podívejme se, když to nakupujeme v takových objemech a jsme takto dobří, jak stenty nakupuje VZP. Ocituji vám dopis, není tak starý, asi tak třičtvrtě roku: "Paní ředitelko Musílková, potahované intrakoronární stenty nakupují nemocnice na území Spolkové republiky Německo za cenu tisíc eur a nepotahované do maximální ceny 500 eur." VZP u nás hradí za potahované stenty okolo 60 tisíc za kus a za nepotahované stenty 45 tisíc za kus. A to v situaci, kdy do té doby, než byl tento dopis napsán, jsme hradili ne 60 tisíc, ale 95 tisíc. Těchto 60 tisíc, tedy zhruba dvoj- až trojnásobek toho, co platí v Německu, byl "úžasným" výsledkem obchodní smlouvy pana dr. Hroboně s VZP. Odpověď paní ředitelky Musílkové? Ano, je to tak, tady ji mám. Ano, je to tak. Skutečně nejlevnější stent v České republice je k dostání za 10 tisíc. VZP musí asi aktualizovat metodiku, sděluje paní ředitelka. Sděluje to v únoru - doposud ji neaktualizovala. Takhle se přistupuje "hospodárně". My tedy nakupujeme za dvoj- až trojnásobky drahý zdravotnický materiál, kde jeden pacient nás stojí skoro 100 tisíc nebo 60 tisíc. Koho to zajímá? Nikoho. Management VZP určitě ne. Takto se chová dobrý hospodář? Samozřejmě, že se tak nechová.
A teď mohu vyprávět o dalších věcech. Víte, jak VZP proplácí některým tzv. prosperujícím nemocnicím a na čem ty nemocnice nejvíc prosperují? No je to strašně jednoduché. Tyto nemocnice, pokud mohou, zřídí si dceřinou společnost, ta dceřiná spolčenost je na dodávky zdravotnického materiálu, protože u nás VZP roky toleruje systém, kdy proplácí fakturu za určitý materiál. Je tedy přece geniální, já koupím v Německu ten stent za 30 tisíc korun a sám ze svojí dceřinky si ho prodám své nemocnici a vyfakturuji tam třeba těch 60 tisíc, a pošlu to na VZP, a VZP to zaplatí, takže na jedné věci já mám, ejhle!, hned 30 tisíc. Na tom vydělávají některé tzv. prosperující nemocnice. A VZP, bojuje s tím? Ono není jednoduché to postihnout, to já uznávám. Ale co proti tomu VZP udělala? O téhle praxi víme už několik let. Nic. Návrh na změnu zákona? Žádný. Návrh na zpřísnění kontrolního mechanismu? Žádný. Návrh na změnu metodiky toho placení? Žádný. Tak takhle se chová "dobrý hospodář". Tu deset miliard, tu sto miliard. Nezájem.
Paní ředitelce Musílkové uvnitř pojišťovny někteří její nejbližší přátelé přezdívají královna výjimek, protože ona právě proti těmto výjimkám a těmto věcem buď nic nedělala, nebo dělala proti tomu málo.
Toto je fond ten nejdůležitější, jak jsem říkal základní, z toho se platí zdravotní péče. teď pojďme ještě na další fond, ten je ještě zajímavější, ne finančně, ale tím, jak je využíván. To jsou fondy prevence.
***