(16.50 hodin)
(pokračuje Rath)
Když se podíváte na dikci zákona 551 a dikci zákona 48, zjistíte, že samozřejmě management Všeobecné zdravotní pojišťovny je nadán značnými kompetencemi. Proto také řediteli Všeobecné zdravotní pojišťovny náleží nadprůměrný plat, díky odměnám srovnatelný nebo i převyšující příjem premiéra vlády. Jistě tyto finanční prostředky a další požitky ředitele VZP, jako je fond reprezentace, služební vůz atd., nejsou přece poskytovány někomu, kdo jen rozbaluje obálky posílané z Ministerstva zdravotnictví.
Ale podívejme se na tu věc skutečně racionálně, co všechno management zdravotní pojišťovny dělá ve své vlastní působnosti.
Předně asi pro řadu z vás neřeknu novinku, že Všeobecná zdravotní pojišťovna je hodně centralizovanou institucí. Zeptejte se na svých okresech a svých krajích ředitelů tamních poboček, o čem smějí rozhodnout sami a na co vše se musí chodit ptát do Prahy a koho se chodí ptát do Prahy. Chodí se ptát paní ředitelky Musílkové. Všeobecná zdravotní pojišťovna ve své vlastní působnosti rozhoduje - za a) s kým uzavře smlouvu o poskytování zdravotní péče, čili ona rozhoduje, kdo bude v síti a kdo nebude v síti, kdo bude dostávat peníze a nebude dostávat peníze. Rozhoduje jak o ambulancích, tak o nemocnicích, v samostatné působnosti, jedině ona. Za druhé rozhoduje, jaké výkony to zdravotnické zařízení smí dělat. Ona říká: vy smíte operovat kardiochirurgické výkony, vy smíte provádět neurologické výkony, vy smíte mít NMR, vy smíte mít dialýzu. Nikdo jiný, jen tato pojišťovna.
Pojišťovna rozhoduje, kdy a jaké regulace na poskytnutou péči uplatní. Opět zásadní věc, protože náš systém zdravotnictví logicky, přestože spotřebovává něco kolem 165 mld. z veřejných zdrojů, z pojištění, tak je striktně regulován. Víte to, chodí za vámi lékaři, chodí za vámi pacienti, píše a říká se to v médiích. Prostě ten systém je regulován, na každém stupni je regulován. Uplatňování těch regulací má na starosti pouze a jenom Všeobecná zdravotní pojišťovna, nikdo jiný, její revizní systém a její zaměstnanci. Ti chodí kontrolovat dodržování všech stanovených limitů.
Dále víte, že se hodně hovoří o úhradových vyhláškách. Velmi zajímavá věc, takové úhradové vyhlášky Ministerstva zdravotnictví. Ovšem zapomíná se za prvé, proč jsou vydávány, a zapomíná se, jak jsou aplikovány a kdo je aplikuje a jak je aplikuje. Úhradové vyhlášky vydává ministerstvo pouze tehdy, když se Všeobecná zdravotní pojišťovna nedohodne se svými smluvními partnery, resp. s jejich reprezentací. Pojďme do historie. Proč se pojišťovna nedohodne? Vždyť takto je nastaven náš zákon č. 48, vždyť je to přece normální, to jsou dospělí lidé, kteří se na tom hřišti zdravotnictví pohybují dnes už patnáct, šestnáct let. Proč se nedohodnou? Odpověď je opět jednoduchá. Jedná se po jednotlivých segmentech. Vezměte si, s jakými návrhy na ty segmenty pojišťovna, VZP, chodí. Vytáhněte si návrhy za posledních osm let. VZP tam vždycky třeba na segment nemocnic dojde s nulovým meziročním nárůstem, pokaždé. A nemá to jako vyjednávací pozici charakteru "jdu s nulou a potkám se třeba na dvou, třech nebo čtyřech procentech". Samozřejmě zástupci zdravotnických zařízení, nemocnic, argumentují: prosím vás, do VZP každý rok plyne o 6 až 7 % víc, meziročně. Proč my máme dostat nulu stejně jako v loňském roce, předloňském roce? Probůh, vždyť je nějaká inflace, vždyť jsou nějaké rozvojové programy! My chceme aspoň pokrýt inflaci. Toto jsou každoročně návrhy ze strany nemocnic. Nárůst 2, 3, 4 % v maximu, tedy zhruba půlku toho, co VZP vybere navíc. A stanovisko VZP? Trvá na své nule. Trvá na nule. Zdravotnická zařízení logicky trvají na nárůstu 2 až 3 %. Vždycky nedohoda. Nemocnice se nikdy nedohodly. Poté rozhoduje ministerstvo. Pro paní ředitelku Musílkovou úžasná situace.
Když byly vydány vyhlášky v minulosti prof. Fišerem, ministrem zdravotnictví, tak paní ředitelka Musílková říkala: výborně, za veškerý deficit mohou ty vyhlášky, za všechny problémy zdravotnictví, za to, že mně narůstá dluh, za to, že to nefunguje, mohou úhradové vyhlášky.
Ministryně Součková řekla: já na tu logiku nepůjdu, nenechám se kritizovat, a vyhlášky nevydala. Co se dělo? Paní ředitelka Musílková si zvala zástupce a chodili k ní zástupci zdravotnických zařízení a ona říkala: těžko vám přidávat, ministerstvo nevydalo úhradové vyhlášky, platíme stejně jako v loňském, předloňském roce, máte smůlu, máte smůlu, že my vybereme víc a vy dostáváte stále stejně. Takže noviny byly zase plné kritiky ministerstva zase ze strany nemocnic a ambulancí, které říkaly: jak je možné, že pojišťovna vybere víc peněz a nám dává nulu, z čeho máme pokrýt my zvýšené náklady, z čeho máme pokrýt inflaci? Koho to zajímá? Nikoho to nezajímalo. Takže zase byl špatný ministr.
Paní ministryně Emmerová po vyhodnocení toho, že ať udělá to či ono, opět rozhodla letos na jaře, a rozhodla tak, že nemocnicím řekla, že se mají přidat 3 %. Nemocnice tvoří zhruba 46 % všech nákladů na zdravotnictví. Nárůst 3 % u nemocnic z této logiky tvoří pouze 1,5% nárůst, protože je to necelá polovina. Taktéž paní ministryně rozhodla o ambulantních specialistech, také tříprocentní nárůst, ale ti tvoří jenom asi 6 % nákladů, čili s nemocnicemi dělají 51 %. Čili úhradové vyhlášky vydané letos v lednu pokryly pouze 50 % nákladů Všeobecné zdravotní pojišťovny, a to ještě nárůstem 3 % při proponovaném nárůstu výběru pojistného 6 %. Když si vezmete tužku a papír, dopočítáte se jednoduchou matematikou, že nárůst nákladů způsobený vyhláškou je 1,5 mld. Při tom, že nárůst výběru pojistného je přes 6 mld. u VZP.
Ale podívejme se, jak ty vyhlášky byly aplikovány. Já myslím, že paní ředitelka Musílková hledá inspiraci skutečně v nesmrtelném díle o dobrém vojákovi Švejkovi, protože znáte to, velitelství vydalo rozkaz, Švejk ho měl plnit. Rozkaz byl jasný, Švejk ho plnil tak, že výsledkem byl pravý opak zamýšleného. To je prostě styl řízení Všeobecné zdravotní pojišťovny. Ne tedy poštovní úřad, který rozlepí obálku a plní rozkazy, ale dobrý voják Švejk. Prostě přijde úhradová vyhláška, a najednou jí tři měsíce v pojišťovně nikdo nerozumí. Poté, když jí začne rozumět, vydá metodiku, která je od té vyhlášky úplně rozdílná. Následně zdravotnickým zařízením - a já vám to mohu dokladovat - rozesílá smlouvy, které jsou úplně jiné, které s vyhláškou nemají cokoli společného a jednotlivým soukromým lékařům říkají: tohle musíte podepsat, to je ta smlouva, kterou my vám dáme. Tam byl ne tříprocentní nárůst, ale asi procentní nárůst. To bylo u soukromých ambulantních lékařů. Žádná vyhláška tam nebyla aplikována. U nemocnic? Ještě v dubnu dvě třetiny nemocnic neměly podepsané smlouvy, protože jim byly vnucovány úplně jiné, které s vyhláškou neměly nic společného.
Tak jak to je? Jsme v ústavu pro choromyslné, nebo v normální společnosti? Jsme tam, kde platí zákony a podzákonné normy a jsou respektovány, anebo si každý dělá, co chce? Je VZP instituce placená vlastně z našich daní, protože zdravotní pojištění je daň, a do jisté míry odpovědná exekutivě a hlavně Poslanecké sněmovně, anebo si VZP může dělat sama, co chce a nerespektovat zákony, vyhlášky a všichni jí to tolerujeme?
***