(16.00 hodin)
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji panu poslanci Svobodovi. Další je pan poslanec Ostrý, připraví se pan poslanec Doležal.
Poslanec Vlastimil Ostrý: Děkuji. Vážený pane předsedo, vážená vládo, kolegyně a kolegové, dámy a pánové, chtěl bych přednést pozměňovací návrh k tisku číslo 1040 vládního návrhu zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu, ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony.
V části první článku jedna bod 18 nově zní: V § 15 odstavec 1 větě první a v § 20 odstavec 8 větě první se slova "na rehabilitační a protetické pomůcky" nahrazují slovy: anebo jsou nezletilými dětmi dlouhodobě těžce zdravotně postiženými, vyžadujícími mimořádnou péči podle zvláštních právních předpisů, odkaz na zákon 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, na zdravotnické prostředky, odkaz na zákon č. 123/2000 Sb., o zdravotnických prostředcích, nejvýše do částky nehrazené zdravotními pojišťovnami nebo na kompenzační a rehabilitační pomůcky uvedené ve zvláštním právním předpisu, odkaz na § 33 vyhlášky číslo 182/1991 Sb., nejvýše do částky nehrazené příspěvkem ze státního rozpočtu.
Dovolte mi krátké odůvodnění pozměňovacího návrhu. Zákonem číslo 669/2004 Sb., kterým byl novelizován zákon o dani z příjmů, byla dána možnost fyzickým i právnickým osobám ze základu daně odečíst také hodnotu darů poskytnutých fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky, které jsou poživateli částečného nebo plného invalidního důchodu, na rehabilitační a protetické pomůcky nehrazené zdravotními pojišťovnami a na majetek usnadňující těmto osobám vzdělání a zařazení do zaměstnání. Při připomínkovém řízení k této projednávané novele zákona došlo ze strany Ministerstva financí k pokusu o zpřesnění titulu pro poskytování tzv. sponzorského daru občanům s těžkým zdravotním postižením, a to dvojím způsobem. Významnou změnou bylo rozšíření kategorie osob se zdravotním postižením, původně zahrnujícím pouze fyzické osoby s bydlištěm na území České republiky, které jsou poživateli částečného či plného invalidního důchodu, o nezletilé děti dlouhodobě těžce zdravotně postižené, vyžadující mimořádnou péči podle zvláštních právních předpisů, neboť jejich nezařazením do výčtu docházelo k jejich neodůvodněnému opomíjení. Druhou navrhovanou změnou pak byla snaha o nahrazení termínu "protetické a rehabilitační pomůcky", který nebyl v našem právním řádu nikde upraven, pojmem vhodnějším. V rámci připomínkového řízení byl navržen termín "zdravotnické prostředky", který je definován zákonem číslo 123/2000 Sb., o zdravotnických prostředcích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a to v § 2. Pro právní jistotu poplatníků došlo také ke zpřesnění pojmu "nehrazené", tak aby bylo zřejmé, že se jedná o prostředky nehrazené vůbec nebo pouze částečně hrazené příslušnými zdravotními pojišťovnami.
Ani zpřesnění provedené Ministerstvem financí však nebylo komplexní, neboť provedená změna by měla za následek podstatné zúžení okruhu kompenzačních a rehabilitačních pomůcek, na které mohou sponzoři osobám s těžkým zdravotním postižením přispívat. Pod pojmem "zdravotnické prostředky" lze podřadit pouze pomůcky pro zdravotně postižené v oblasti zdravotnictví, a to zejména prostředky zdravotnické techniky. Velmi významnou oblast pomůcek však také tvoří kompenzační a rehabilitační pomůcky pro občany se zdravotním postižením, jejichž výčet je uveden v příloze číslo 4 vyhlášky číslo 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. Vzhledem k tomu, že se jedná zejména o pomůcky, které bezprostředně pomáhají zdravotně postiženým integrovat se do běžného života, navrhuje se tímto poslaneckým návrhem ve druhém čtení zákona rozšířit novelu o možnost poskytnutí daru i na tyto pomůcky.
Vypracování tohoto pozměňovacího návrhu bylo průběžně konzultováno s příslušným odborem Ministerstva financí, které proti jeho znění nemá námitek a na vypracování pozměňovacího návrhu se efektivně podílel.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Prosím nyní pana poslance Doležala a připraví se pan poslanec Pavel Suchánek.
Poslanec Vladimír Doležal: Děkuji za slovo, pane předsedo. Dámy a pánové, dovolte mi, abych vás všechny zdržel a předložil své pozměňovací návrhy ke sněmovnímu tisku číslo 1040.
První skupina pozměňovacích návrhů se týká změny zákona o správě daní a poplatků. Zde žádám v § 46 a v § 60 nahradit slovo "penále" slovem "úrok z prodlení" a doplnit nový bod § 37b a nahradit stávající znění § 63 novým textem, který zní.
§ 37b - Penále.
Odstavec 1: Daňovému subjektu vzniká povinnost uhradit penále z částky dodatečně vyměřené daně nebo daně stanovené k přímému placení tak, jak byla stanovena oproti poslední známé daňové povinnosti, a to ve výši 20 %, je-li daň zvyšována, či je-li snižován odpočet daně.
Odstavec 2: Správce daně vyrozumí daňový subjekt o povinnosti platit penále v dodatečném platebním výměru a současně je předepíše do evidence daní. Penále je splatné v náhradní lhůtě splatnosti dodatečně vyměřené daně.
Odstavec 3: Pokud je dodatečně vyměřován základ daně a daň podle dodatečného daňového přiznání, dodatečného hlášení nebo vyúčtování, penále z částky, která je v něm uvedena, nevzniká.
Nyní nové znění § 63 - Úrok z prodlení.
Odstavec 1: Daňový dlužník je v prodlení, nezaplatí-li splatnou daň nejpozději v den její splatnosti.
Odstavec 2: Úrok z prodlení vzniká za každý den prodlení počínaje dnem následujícím po dni splatnosti až do dne platby včetně, a to ode dne původního dne splatnosti. Úrok z prodlení vzniká ve výši reposazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů. V každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši reposazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí.
Odstavec 3: Úrok z prodlení je splatný dnem, ve kterém jsou splněny zákonné podmínky pro jeho vznik, a na osobním účtu se předepisuje do evidence do desátého dne po skončení měsíce následujícího po měsíci, ve kterém nastala jeho splatnost. Před tímto dnem se předepíše na osobním účtu zejména v případě, že je daňový nedoplatek, na jehož základě vzniká úrok z prodlení, vymáhán nebo pokud byl tento úrok uhrazen nebo pro zjištění vratitelnosti přeplatku. Úrok z prodlení se nepředepíše, nepřesahuje-li sto korun českých.
Odstavec 4: Úrok z prodlení, který vznikl v důsledku nedoplatku dodatečně vyměřované daně do dne jejího dodatečného vyměření, je splatný ve stejné náhradní lhůtě splatnosti jako dodatečně vyměřená daň a současně se předepíše. Při dodatečném vyměření nižší daně správce daně současně stanoví, zda vznikl k tomuto dni i nárok na snížení úroku z prodlení z důvodu zániku podmínek pro jeho uplatnění a v jaké výši. Vznikne-li takto vratitelný přeplatek, správce daně jej vrátí bez žádosti do 30 dnů.
Odstavec 5: Úrok z prodlení u záloh se uplatní do dne splatnosti zálohové daně.
Odstavec 6: Je-li nejasná platba po vyjasnění zaevidována na osobní účet s účinností ke dni, kdy byla vykonána, správce daně ke dni zaevidování tyto účinky na úrok z prodlení na osobním účtu, kde je tato platba evidovaná, vypořádá.
Odstavec 7: O předpisu úroku z prodlení správce daně vyrozumí daňového dlužníka platebním výměrem vždy nejpozději jeden měsíc před uplynutím lhůty podle § 70 odstavec 1. Jinak může správce daně daňového dlužníka vyrozumět kdykoliv, pokud to vyžaduje stav osobního účtu daňového dlužníka, zejména před vymáháním daňového nedoplatku, zpravidla však do 30 dnů poté, kdy daňový nedoplatek byl zcela vyrovnán.
***