(14.50 hodin)
(pokračuje Doktor)

Já se přiznám, že jsem nerozuměl slovům pana zpravodaje zcela zřetelně pro velký hluk, který tady byl v úvodu jeho vystoupení, ale myslím si, že se příliš nepletu, když jsem tomu porozuměl tak, že on obhajoval přijetí výdajových paušálů jako naprosto zásadní změnu ve správě daní a poplatků, nabídky velké úlevy pro daňové poplatníky a do jisté míry i revoluci v tom, jak přistupuje správce daně, respektive Ministerstvo financí, k drobným poplatníkům, pro něž jsou výdajové paušály konstruovány. Asi tak to bylo míněno.

Je-li to tedy tak, tak bych chtěl s panem zpravodajem velmi důrazně nesouhlasit a polemizovat. Pokud možno bych jej chtěl vyzvat, aby vystoupil, případně i pan ministr financí, ještě v podrobné rozpravě, protože tvrdím, že výdajové paušály, tak jak byly navrženy vládou, včetně toho, jak byly schváleny v usnesení rozpočtového výboru, respektive tak jak jsou tam uvedeny, jsou neúčinné. Řeknu hned důvody, které mě vedou k tomuto závěru.

Za prvé. Myslím si, že zcela neodpovědně zvyšují potenciál konfliktu mezi správcem daně a daňovým poplatníkem a hned ve dvou rovinách. Za prvé tím, že rozlišují činnosti podle druhů činností - zemědělská, lesnická a jiná, řemeslná, neřemeslná - a podle toho nastavují procento výdajových paušálů, které je možné uplatnit. Myslím si, že je možné tvrdit s velkou mírou jistoty, že zde neexistuje žádný poplatník, žádný plátce daně, který by měl výhradně jednu činnost, která by svým rámcem zapadala do jednoho jediného písmenka příslušného ustanovení, v tomto případě § 7 zákona, a u něhož by neexistovala nějaká doplňková činnost, zejména u zemědělců a ostatních, zabývajících se lesnictvím, kde by nedocházelo ke střetu, kdy by vyšší míra zvýhodnění paušálu, oněch 80 %, tak jak bylo přijato v usnesení rozpočtového výboru, nevábila daňového poplatníka, aby nepromítl i příjmy plynoucí z jiných činností do příjmů takto zvýhodněných. Myslím, že je to postup, který, zvolíme-li, zbytečně posiluje trendy, které jsou velmi často zmiňovány a kvalifikovány jako šedá ekonomika. Myslím, že je to chyba. To, že používáme sazby, 80 %, 60 %, 50 %, 40 %, pro různé druhy činností, to už zde bylo zmíněno. (Velký hluk v jednacím sále.) Avizuji, že se to pokusím ve svém pozměňovacím návrhu narovnat. Budu vycházet jak z filozofie, která prošla jednáním rozpočtového výboru, tak použiji i jiné měření, kde se pokusím sloučit řemeslné a neřemeslné činnosti do jednoho ustanovení zákona. Odvolám se na číselný ukazatel použitý už jinde v zákoně. Doufám, že je to věc, která bude pro vládní koalici přijatelná. Především stojí za zamyšlení.

Co mi ovšem není jasné - proč z účinnosti výdajových paušálů jsou vyňaty účinky § 11 a § 12, kdy výdajové paušály nemohou být použity pro výpočet příjmu spoluvlastníka, tedy i pro ekvivalent výdajového rámce. To mi není jasné vůbec. Myslím, že je zcela evidentní, že, přestože se návrh tváří velkoryse směrem k veřejnosti, potenciálním daňovým poplatníkům, tak dalšími doplňky je obklíčen tak, že bude velmi neúčinný, anebo že bude vyvolávat tak velkou míru rizika střetu se správcem daně, že v podstatě nebude ani využíván.

To, co chci podtrhnout, je zjištění, že nadále je nadřazen institut minimálního základu daně výdajovým paušálům. Jestliže platí věta pana zpravodaje, že výdajové paušály byly napsány a přijaty především pro drobné podnikatele a má jim to poskytnout určitou úlevu, pak nechápu, proč je tato úleva zastavena na rovině minimálního základu daně, který je stanoven tuším v § 7 zákona o dani z příjmu. Tam se účinky výdajových paušálů zastavují na minimálním základu daně, který je stanoven. To je další omezení, které, nebude-li zohledněno, tak činí výdajové paušály neúčinnými, a i toto je věc, kterou se pokusím v podrobné rozpravě nějak překonat.

Chtěl bych uvést k návrhu, tak jak prošel jednáním rozpočtového výboru, že se nemohu ztotožnit s číselným údajem, který tady zazněl i ve vystoupení pana ministra, a sice údaj o potenciálních 4 milionech daňových poplatníků, kterých se má týkat svými účinky. Hledal jsem prostě v nejrůznějších argumentářích, které jsou k dispozici, v nejrůznějších číselných údajích. Dostalo se mi i odpovědi paní náměstkyně Trezziové, ze které prostě nemohu dovodit, že by údaj 4 miliony potenciálních daňových poplatníků, kterých by se měly účinky novely zákona týkat, byl oprávněný. Mně prostě vychází číslo daleko menší. Tvrdím, že účinky zákona, tak jak je navržen, se ze všeho nejvíc mají týkat fyzických osob majících příjmy ze závislé činnosti, a fyzické osoby mající příjem, tzv. osoby samostatně výdělečně činné, a jejich příjmy jsou nejrůznějšími ustanoveními zákona tak okleštěny, že se jich úlevy prakticky týkat nebudou.

Výdajové rámce jsou jedním z údajů, na které se odvolávám. Není to jenom toto.

Pan ministr na mě tady opět vykřikuje, jak se dotkne těchto plátců rovná daň. Myslím, že relevantní vysvětlení mu poskytl můj kolega pan poslanec Tlustý. Pokud ani s tímto není srozuměn, pak v rámci samostudia, případně večerního doučování, na závěrečné hlasování ve třetím čtení bude mít díky návrhům Občanské demokratické strany dostatek pozměňovacích návrhů, kde může zohlednit i jiné návrhy než návrhy týkající se vysloveně rovné daně.

Závěrem mi dovolte říci postřeh, kterého se nemohu zbavit, když se snažím kvantifikovat a rozlišit účinky novely zákona o dani z příjmu, tak jak je navržena, byť samozřejmě musím reflektovat to, že tady zazní řada pozměňovacích návrhů a konečná podoba zákona může být trochu jiná.

Mám trochu strach z toho, že bude-li přijat vládní návrh novely zákona velmi, velmi nepozměněn, velmi podobný tvaru, jak jej projednáváme v tuto chvíli, pak se svět daňových poplatníků, způsob, kterým jsou daně vybírány, přerozděleny v rámci státního rozpočtu a vraceny k části příjemců nejrůznějších podpor, titulů, dotací, rozdělí v podstatě na dva samostatné pomyslné světy. Jedním z nich se stane svět výhradních přispěvatelů do systému. Vedle nich poroste svět jakýchsi univerzálních příjemců, lidí, kteří do systému přerozdělení daleko méně platí, než kolik z něj dostávají. Myslím si, že je to neodpovědný model, který bude-li umocněn tím, že se výrazně pozmění poměr přispěvatelů, ať už v jednotlivých sazbách daně a jednotlivých strukturách poplatníků, anebo koneckonců podle objemu peněz, kterým přispívají na vybrané daně, pak to bude situace velmi nešťastná. Může spět i k určitým krajním projevům, k nástupu některých extrémních krajních politických sil, oslovujících mnohdy voliče velmi nekorektními metodami. Bohužel některé z těch atributů, které zde zmiňuji, vládní předloha naplňuje. Naplňuje bohužel smutnou vizi toho, že do systému přerozdělení, do systému, který daně vybírá a ve druhém kroku vrací směrem k občanům, budou jedni spíše přispívat a druzí z něj budou spíše vybírat.

Zatím děkuji za pozornost. Hlásím se do podrobné rozpravy. (Potlesk poslanců ODS.)

 

Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Požádal bych pana poslance Kořistku. Připraví se pan poslanec Vrbík.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP