(14.40 hodin)
(pokračuje Gongol)
Toto však zůstává bokem pozornosti a předmětem kritiky je pouze snížení daní, byť podle mého názoru velmi opatrné, protože u daně z příjmů právnických osob byl pokles daleko vyšší, a to z 31 % na 24 % v průběhu několika let, a to zde prošlo bez připomínek. Je pravdou, že si touto úpravou polepší lidé s nižšími příjmy, ale nebude to jako u zákona o společném zdanění manželů až o 50 tisíc korun, kterého dosáhli opět jen ti bohatí. V tomto případě to bude jen v řádu tisíců korun. I to však těmto nízkopříjmovým občanům určitě stojí za to.
Nechci, aby to vyznělo tak, že chci být kritikem za každou cenu, ale dle mého názoru vláda mohla být v tomto návrhu daleko štědřejší vůči občanům s nejnižšími příjmy a daleko odvážnější vůči občanům s velmi vysokými příjmy. Na ty si prostě netroufla. Proto v podrobné rozpravě předkládám alternativní návrhy na parametrické úpravy předložené novely, které zvyšují počet daňových pásem pro občany s velmi vysokými příjmy a které v podstatě korespondují s tím, jaká daňová pásma mají vyspělé země. Jiným návrhem je snížení daní v prvním pásmu, a to nikoliv na předkládaných 12 %, ale na 10 %. Konečně posledním návrhem je valorizace nikoliv jen prvního pásma, ale i ostatních, neboť tato valorizace nebyla uskutečněna již řadu let, a tudíž daňová pásma by měla respektovat změnu ve výdělcích za toto období.
Na rozdíl od kritiky z pravé strany politického spektra musím konstatovat, že úpravy obsažené v této novele jsou správné a prospěšné, ale chtělo by to ze strany vlády poněkud více velkorysosti. Ve třetím čtení má vláda možnost tuto chybu odstranit, neboť to navrhnu ve svém pozměňovacím návrhu.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Já vám děkuji, pane poslanče. Dám slovo dalšímu, kterým je pan poslanec Zdeněk Koudelka, připraví se pan poslanec Doktor.
Poslanec Zdeněk Koudelka: Vážená Sněmovno, dovoluji si odůvodnit v obecné rozpravě některé pozměňovací návrhy, které uplatním v podrobné rozpravě. Jednak je to vložení nové části, která by v tomto zákoně také upravila správu spotřební daně pro malé a drobné vinaře. Podotýkám, že v této oblasti… (Potlesk a výkřiky malé skupinky v sále.)
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Prosím o klid. Zdržte se výkřiků během vystoupení poslanců. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Zdeněk Koudelka: Podotýkám, že v této oblasti je u nás nulová sazba vína, to znamená, že rozpočtové důsledky této změny budou nulové, ale ulehčí se tím administrativě drobných a malých vinařů z hlediska spotřební daně.
Dále upozorňuji na to, že navrhnu také zvýšení hranice, do které jsou zdaňovány zvláštní sazbou honoráře pro publikace v novinách nebo časopisech ze tří tisíc korun na pět tisíc korun. Hranice tři tisíce korun u nás platí více než deset let a přestala splňovat svůj účel, protože za článek do odborného časopisu se většinou vyplácí honorář, který je vyšší než oněch tři tisíce korun. To znamená, že zvláštní sazba daně se prakticky uplatňuje pouze vůči novinám, ale již nikoliv vůči odborným periodikům.
Třetí návrh, který uplatním v podrobné rozpravě, je změna usnesení rozpočtového výboru. Rozpočtový výbor v oblasti paušálních odpisů rozdělil určité skupiny živností podle toho, jestli jsou řemeslné, jestli jde o neřemeslné živnosti a dále jestliže se vykonává povolání na základě zvláštních předpisů. Na základě toho uplatnil i rozdílné sazby paušální daně. Došlo ovšem k tomu, že například u ekonomického poradce je jako neřemeslná živnost u něj uplatněna paušální sazba daně ve výši 50 %, zatímco u lékaře, který podniká na základě zvláštních předpisů, tak je u něj uplatněna paušální sazba ve výši 40 %. Domnívám se, že je logické, že každý lékař má na přístrojích a na dalších výdajích mnohem vyšší výdaje než ekonomický poradce. Domnívám se tedy, že neřemeslné živnosti a podnikání na základě zvláštních předpisů by mělo mít možnost uplatnění stejného daňového paušálu.
Dále bych chtěl upozornit na bod 54 usnesení rozpočtového výboru, který nově zavádí to, že pro správu daní a poplatků se nepoužijí obecné zásady správního řízení. Pro správu daní a poplatků se již dnes nepoužije správní řád, nicméně použijí se obecné zásady správního řízení. Chtěl bych podotknout, že mezi tyto zásady patří např. zásada zákonnosti, zásada vyřízení věcí bez zbytečných průtahů, zásada rovného zacházení s účastníky anebo zásada, že veřejná správa je službou veřejnosti. Pokud finanční úřady vyloučí tyto obecné zásady ze svého procesního předpisu, dostanou se podle mě stejně do rozporu se zásadami, které pro veřejnou správu stanoví naše ústava. Podotýkám, že finanční úřady jsou státními orgány, jejichž rozhodnutí nejvíce ruší krajské správní soudy případně Nejvyšší správní soud. Pokud vyloučí ze své působnosti např. tak základní zásadu jako zásadu zákonnosti, určitě si tím nepomohou a povede to jenom k tomu, že jejich rozhodnutí budou rušena více než dnes.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: To bylo vystoupení pana poslance Koudelky. Nyní bych požádal pana poslance Michala Doktora, připraví se poslanec Zdeněk Kořistka.
Poslanec Michal Doktor: Dámy a pánové, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane ministře financí, dovolte mi, abych vystoupil v obecné rozpravě při druhém čtení vládní předlohy novely zákona o dani z příjmu. Chtěl bych doplnit slova svého předřečníka pana poslance Koudelky, který se zmínil o nemalé potřebě reflexe v oblasti správy daní a poplatků, a chtěl bych mu doplnit jeho vystoupení pouze o tu informaci, že se rozhodování finančních úřadů dočkalo i opravných prostředků na úrovni Ústavního soudu a že by nepochybně prospělo zákonu o správě daní a poplatků a autoritě tohoto sboru, kdyby byl schopen reflektovat při projednávání zmíněného zákona i ty dotčené nálezy Ústavního soudu a promítnout je do znění zákona č. 337/1992 Sb.
Dovolte mi, kolegyně a kolegové, abych začal jakousi formou řečnické otázky, protože zde zaznělo ve vystoupení pana ministra financí ujištění, že tato vládní předloha je jednou z priorit vlády po zbytek volebního období. Chtěl bych požádat každého člena vládní koalice, zejména členy sociální demokracie, případně pana ministra financí, případně pana předsedu poslaneckého klubu, aby mi vysvětlili, jak se to pozná, jak je možné rozeznat prioritu první či druhou od ostatních, protože atmosféra projednávání tohoto sněmovního tisku 1040 je úplně stejná - a tím pomíjím míru ruchu, případně drobné nekázně ostatních kolegyň a kolegů - oproti projednávání jiných sněmovních tisků. Mně na této věci, resp. na atmosféře, ve které jednáme, zaráží ze všeho nejvíc fakt, že projednávání toho, co nazval pan ministr financí prioritou, není přítomen předseda vlády, a já nevím, jestli už je zcela samozřejmostí, že nebude vystupovat a nevystupoval ani při projednávání návrhu státního rozpočtu na rok 2006 - chtěl bych podotknout, že v tomto ohledu je to jistý unikát - a předseda vlády není přítomen projednávání ani tohoto sněmovního tisku.
Dovolte mi teď, abych vystoupil k usnesení rozpočtového výboru, které jsme dostali pod číslem sněmovního tisku 1040/1, a sice k té části, která se týká oněch výdajových paušálů.
***