(12.30 hodin)
(pokračuje Kasal)
Ten je realizován v každém kraji zvlášť a představa, že v případě řekněme nějaké havárie na Želivce, kterou já si samozřejmě nepřeji, se bude svolávat integrovaný štáb záchranného systému v Jihlavě, který bude hledat navázání komunikace s Policejním ředitelstvím v Brně, jestli toto někdo považuje za pokrok, tak já rozhodně ne!
Čili znovu. Jsem připraven podpořit pouze takové územně správní členění státu, které bude respektovat, že tady existuje 14 samostatných krajů. To bude cesta dopředu. Vím, že se zřízením krajských soudů ve všech krajích, se zřízením policejních ředitelství ve všech krajích jsou spojeny určité transformační náklady. Proto netlačím na to, aby to bylo ihned od příštího nebo od přespříštího roku, ale chtěl bych slyšet, kdy to bude.
A protože jak v prvním případě, tak v tom druhém případě projednávaných bodů pan ministr vnitra jako základ diskuse položil otázku oněch oblastí, tak si myslím, že tento zákon je bohužel nereformovatelný z tohoto pohledu, a dávám návrh na zamítnutí obou předloh. V případě, že by se návrh na zamítnutí nesetkal s vaší podporou, dávám návrh na vrácení zpět k přepracování. Od tohoto návrhu by mě mohla odradit jediná věc, možná řešitelná, kdyby pan ministr vnitra před touto Sněmovnu prohlásil, že je připraven revidovat vytvoření oněch oblastí, které by v případě schválení úplně deformovaly státoprávní uspořádání v naší zemi. Pokud pan ministr vystoupí a řekne: "já prostě nebudu trvat na paragrafech v prvním tisku, § 2 odst. 1, až zazní pozměňovací návrh, podpořím stažení odst. 1", pak budu připraven hlasovat pro propuštění této předlohy i druhé předlohy do druhého čtení. Pokud tak nebude učiněno, musím se spolehnout na to, že Poslanecká sněmovna svým hlasováním již nyní rozhodne o tom, že přijetí těchto zákonů by uvedlo do určité míry občany ve zmatek.
Děkuji vám za to, že jste mě vyposlechli.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Slovo má pan kolega Lubomír Suk, připraví se pan poslanec Tomáš Kvapil.
Poslanec Lubomír Suk: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, kolegyně a kolegové, v tomto případě při projednávání těchto dvou sněmovních tisku se ocitáme ve stejné situaci, jako jsme již zde byli při projednávání zákona o územních finančních orgánech. I tehdy jsem vystoupil a řekl jsem, že považuji ten zákon za nepřijatelný a zamítnutíhodný právě z těch důvodů, o kterých před chvílí mluvil můj předřečník. Nejsou respektovány stávající kraje a na úrovni těchto krajů není v rámci smíšeného modelu vytvářena odpovídající úroveň státní správy.
Když sociální demokracie a její vláda prosazovala reformu veřejné správy, ve které vytvořila právě současných čtrnáct krajů, slibovala občanům České republiky dostupnou veřejnou správu. Pojem "dostupná veřejná správa" zahrnuje jak státní správu, tak samosprávu. Z naší strany byli sociální demokraté varováni: bude to nákladné, bude to drahé, bude to stát hodně peněž. Zdá se, že po letech nastavování současného modelu dospěli k závěru, že to tak skutečně je, a z některých svých záměrů a slibů ustupují.
Ovšem musím říci, že pro občany nově vzniklých krajů je tento přístup nepřijatelný. Musím říci, že v tomto případě bychom museli v podstatě se přidat k návrhu mého kolegy předřečníka Kasala, a připojuji se tedy tímto k návrhu na zamítnutí této předlohy, nepřipojuji se k návrhu na vrácení k dopracování.
Důvody jsou naprosto zřejmé a srozumitelné. Některé kraje budou mít výsady, některé kraje zůstanou jakoby kraji, ale nebudou plnohodnotnými. Budou tady kraje prvé a druhé kategorie, a já to považuji jako zákonodárce za nepřípustné, a dokonce bych si troufl tvrdit za stav, který bude v rozporu s ústavou. Myslím, že z pohledu občana mu před zrakem vyvstává jediná otázka, když zjistí, že za některými věcmi musí opustit svůj kraj, a on si říká: Proč máme kraj? Proč máme konkrétně Karlovarský kraj, když na území svého kraje nejsem schopen řešit své problémy? To všechno musí občan být schopen řešit v rámci svého kraje. A proto - znovu opakuji - zákon v předložené podobě nemohu podpořit, protože občan si bude říkat: Páni zákonodárci, čert aby se v tom vyznal!
Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců ODS.)
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Slovo má pan kolega Tomáš Kvapil a připraví se poslední přihlášený do rozpravy pan poslanec Václav Mencl.
Poslanec Tomáš Kvapil: Vážený pane místopředsedo, vážení páni ministři, kolegyně a kolegové, dovolte i mně několik slov k tomuto návrhu zákona o územně správním členění státu.
Chtěl bych panu ministrovi sdělit, že rozpaky nad touto předlohou panují i na střední Moravě a z obdobných důvodů, o jakých už zde hovořili předřečníci, jak pan kolega Kasal, tak i pan poslanec Suk. Chtěl bych říci, že podle mého názoru budou opravdu lidé mít v tom všem, co jim Ministerstvo vnitra, vláda a případně Poslanecká sněmovna připravují, opravdu zmatek.
Byl schválen zákon o samosprávě na úrovni středního článku, na úrovni regionů. Máme čtrnáct krajů, a potud, zda jich je moc nebo málo, prostě existují a je to v pořádku. Nicméně před nějakými čtyřmi roky, nevím přesně, jsme také přijímali zákon o podpoře regionálního rozvoje. A ejhle! Při projednávání tohoto zákona bylo argumentováno, že samosprávné kraje jsou příliš malé pro to, aby mohly být přijímány prostředky z Evropské unie, byly vytvořeny na úrovni tzv. statistických jednotek NUTS 2 regiony soudržnosti a do nich sdruženy kraje dva, tři, v případě Moravskoslezského kraje se jedná o region soudržnosti jen tedy na úrovni tohoto kraje. A opět došlo k jakémusi narušení toho, co bylo přijato, když se přijímal zákon o krajské samosprávě.
A dnes stojíme před třetím jakýmsi členěním státu na oblasti, které opět nekopírují ani jednu z těchto úrovní, ani regiony soudržnosti neboli ty jednotky NUTS 2, ale samozřejmě ani ne čtrnáct krajů, i když poctivě řečeno, jsou tyto oblasti navrženy tak, aby každý kraj přináležel pouze k jedné oblasti, na které se má náš stát pro výkon státní správy členit. Nicméně, jak jsem řekl, ta tři rozdílná území a vzájemně více už neprovázaná budou podle mého názoru komplikovat život občanům, opět budou zneprůhledňovat rozdělení státu na jednotlivé oblasti, kraje a regiony soudržnosti, a proto se domnívám, že tento návrh je špatný. Navíc se podle mého názoru zavede také určitá nerovnováha mezi kraji, a víme, že toto jsou všechno z politického pohledu hodně citlivé záležitosti.
Proto si myslím, že tento návrh by skutečně měl být vrácen k přepracování nebo zamítnut, a připojím se tedy k takovému návrhu, který už zde byl podán. Kolegyně a kolegové, děkuji za pozornost a také za vaše podpůrné stanovisko k takovému návrhu.
***