Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2002 – 2006

(12.20 hodin)
(pokračuje Hašek)

Myslím, že vše podstatné dále sdělil ministr vnitra ve své předkladatelské zprávě, já jsem zrekapituloval hlavní principy předloženého návrhu zákona. Nic nám nebrání v tom, abychom zahájili rozpravu.

Děkuji za vaši pozornost.

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Otevírám obecnou rozpravu k tomuto bodu. Prosím o přednesení formálního procedurálního návrhu.

Poslanec Michal Hašek: Procedurálně navrhuji sloučit rozpravu ke sněmovnímu tisku 1047 a ke sněmovnímu tisku 1048, což je zákon související s předloženým návrhem zákona.

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Kolegyně a kolegové, odhlásil jsem vás a prosím, abyste se zaregistrovali. Nebudu přivolávat kolegy, protože nepovažuji toto hlasování za konfliktní, ale potřebuji nejméně 67 elektronicky přítomných.

Zahajuji hlasování pořadové číslo 523. Kdo souhlasí se sloučením rozpravy k bodu 136 a 137? Kdo je proti?

Z 95 přítomných pro návrh 86, proti jeden. Návrh byl přijat.

V tuto chvíli přerušuji projednávání bodu č. 136. Zahajuji projednávání bodu

Návrh uvede pan ministr Bublan.

Ministr vnitra ČR František Bublan: Děkuji za sloučení těchto dvou návrhů zákona. V souvislosti s novým zákonem, který jsme před chvílí začali projednávat, o územně správním členění státu, je nutné změnit i některé další zákony, které upravují územní působnost státních orgánů. Připomínám, že se jedná o 22 zákonů, které s tímto návrhem zákona souvisejí. Nejrozsáhlejšími změnami bude dotčen zákon č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, a zákon 283/1991 Sb., o Policii České republiky.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Ivan Langer: I pro tento tisk byl určen jako zpravodaj pro první čtení kolega Hašek.

Poslanec Michal Hašek: Vážený pane místopředsedo, budu velmi stručný. Předložený vládní návrh zákona se bezprostředně dotýká předchozího tisku 1047. Svým obsahem se váže na návrh nového územně správního uspořádání, jak je předkládá ministr vnitra. Tolik má stručná zpravodajská zpráva.

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji. Otevírám sloučenou rozpravu k bodům 136 a 137. Pro vaši informaci sděluji, že mám tři písemné přihlášky do rozpravy v pořadí pan kolega Kasal, Suk a Kvapil. Slovo má pan kolega Kasal.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Pane místopředsedo, vážení členové vlády, milé poslankyně a milí poslanci, přihlásil jsem se k těmto dvěma tiskům proto, abych vyjádřil zásadní podiv a nesouhlas s tím, jakým způsobem Ministerstvo vnitra a potažmo část vlády přistoupily k řešení tohoto problému, který je jinak problémem, který není nijak žhavý, ale který je třeba především z pohledu principu skladebnosti nějak dotvořit, to nepopírám. Nevím, jak se mám tvářit na to, že pan ministr Bublan tady opakovaně citoval postoje hejtmana Vysočiny, ale necitoval to nejdůležitější, že totiž kraj Vysočina s těmito dvěma tisky alespoň ve svých zákonem zvolených zástupcích zásadně nesouhlasí. Jestliže tady byl uváděn příklad Havlíčkova Brodu, tak bych chtěl poukázat na absurditu tohoto návrhu, zvlášť k té části vytvoření oblasti, kdy občané Golčova Jeníkova budou součástí jihomoravské oblasti, nepochybně ke své velké radosti, stejně jako občané Pacova se stanou součástí jihomoravské oblasti a budou sdílet společné hlavní město této oblasti v Brně se vsetínskými. To zcela nepochybně "přispěje" k pocitu sounáležitosti lidí se svým krajem. Takže ne že hejtman kraje toho nebo onoho vyjadřuje souhlas nebo nesouhlas, ale občané těchto krajů nesouhlasí s tím, aby byla tímto způsobem inovována skladebnost České republiky.

Zásadní problém vidím ve vzniku správních krajů, které jsou odlišné od územních samosprávných krajů. To je zcela proti principu smíšeného modelu veřejné správy a vytvoří to zcela zbytečné a nesmyslné zmatky a nejistoty, které mohou být jen velmi obtížně řešitelné. Pochopitelně pro občany nové členění nebude vůbec zřetelné a princip jednoduchosti a jasnosti územního uspořádání je tím vážně ohrožen.

Mluvím za sebe, ale opírám se o stanovisko našeho kraje Vysočina. Ten odmítá návrat k několikrát zamítnuté myšlence vzniku pouze osmi správních krajů. Myslím si, že můžeme podpořit pouze takové uspořádání, které bude mít za konečný cíl vznik státu, kde republika bude rozčleněna na správní kraje, které působí v hranicích, které jsou totožné s hranicemi jednotlivých krajů jako vyšších územně samosprávných celků, a v těchto hranicích třeba postupně - byl bych velmi rád kdyby to bylo jednoznačně a termínově stanovené - vytvářet příslušné plnohodnotné státní instituce na krajské úrovni, a to včetně krajských soudů, včetně policie a případně včetně finančních ředitelství. To je postup odpovědného zákonodárce v této věci. Vytvoření oblastí v hranicích územního členění odlišných od hranic samosprávných krajů povede v dotčených i v nedotčených krajích k tomu, že budou občané uvrženi do zmatků, vzniknou dvojité kraje, bude jihomoravská oblast a Jihomoravský kraj. Myslím si, že se to nepovedlo.

Pokud bylo jedním z cílů reformy veřejné správy zvýšit dostupnost veřejné správy pro občany, pak navrhovaná změna územního členění je velkým krokem zpět. Uspořádání soudů jako garantů právního státu by mělo být provedeno tak, aby jejich faktická dostupnost pro občany nebyla na překážku jejich základnímu poslání. Krajský soud není totiž jen odvolacím orgánem, ale též prvostupňovým soudem v určitých občanskoprávních a obchodněprávních věcech a zejména ve věcech správního soudnictví. Obtížná dostupnost krajského soudu z našeho pohledu kraje Vysočiny v Brně může vést potom k rezignaci občanů při uplatňování svých práv, k jejich pasivitě a v důsledku toho k oslabení důvěry občanů v rozum našeho státu.

Neméně důležitá jako oblast soudnictví je i oblast policie. Myslím si, že je nezpochybnitelné, že každý samosprávný kraj by měl mít za partnera krajské policejní ředitelství z hlediska řádného fungování integrovaného záchranného systému. Jestliže v otázce soudu bychom snad mohli vést diskusi, zda to je, nebo není užitečné, tak v otázce integrovaného záchranného systému to je mimo vši pochybnost.

***