(10.00 hodin)
(pokračuje Buzková)
Odborné posouzení žádosti o povolení zajistí Rada pro výzkum a vývoj na základě posudku vypracovaného bioetickou komisí a v některých případech stanovených zákonem i Ministerstvem zdravotnictví. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy bude rovněž správcem registru lidských embryonálních kmenových buněk.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, Česká republika patří mezi země, která je v tomto typu výzkumu skutečně na špici. V České republice působí přední vědecké týmy, které dosahují světově srovnatelných výsledků. Přijetí tohoto zákona, přestože chápu, že pro některé politiky to může být obtížně srovnatelné s jejich svědomím, je naprosto zásadním krokem pro to, aby takovýto výzkum mohl pokračovat. Ve všech zemích světa musí být přijaty takovéto zákony, které sice na jedné straně umožňují výzkum na lidských embryonálních buňkách, ale na druhé straně znemožňují takové excesy, jako je zneužití tohoto výzkumu, a to zneužití např. i toho typu, jako je klonování člověka.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, pokud by takovýto zákon nebyl přijat, nemohly by české vědecké týmy, které dosáhly světové proslulosti, ve svém výzkumu pokračovat. Já jsem přesvědčena o tom, že by to pro Českou republiku byla velká ztráta, a proto prosím o podporu tohoto návrhu.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji paní ministryni Petře Buzkové a prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Jozef Kochan.
Poslanec Jozef Kochan: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážená vládo, kolegyně a kolegové, předkládanou novelou zákona o výzkumu na lidských embryonálních kmenových buňkách a souvisejících činnostech, sněmovní tisk 1071, je potřeba chápat jako snahu vzhledem k tomu, že v českém právním řádu doposud chybí přímá legislativní úprava této velmi citlivé oblasti, jakou je nesporně výzkum na lidských embryonálních kmenových buňkách.
Předložená novela v obecné rovině v části první řeší zásady nakládání s lidskými embryonálními kmenovými buňkami. V této souvislosti je nutné zdůraznit hlavní zásadu, že jde o výzkum u nadbytečných lidských embryí, která byla vytvořena metodou mimotělního oplodnění pro účely asistované reprodukce a nebyla pro tyto účely využita. Novela vymezuje podmínky výzkumu, žádosti o povolení, vydávání povolení k výzkumu, vymezuje souhlas s použitím nadbytečných lidských embryí, vymezuje dovoz a vývoz lidských embryonálních kmenových buněk. Rovněž vymezuje úkoly ministerstva jako správce výzkumu, v tomto případě Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Novela řeší správní delikty fyzických i právnických osob.
Ve druhé části se novela dotýká změn zákona č. 140/1961 Sb., trestního zákona, ve znění pozdějších předpisů, kde je zdůrazněno zejména nedovolené nakládání s lidským embryem a lidským genomem. Ve třetí části jsou změny zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů. V části čtvrté změny zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích a v části páté změny zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu z veřejných prostředků, ve znění pozdějších předpisů. V části šesté změna zákona č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních.
Návrh zákona o výzkumu na lidských embryonálních kmenových buňkách vychází ze zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění navrhované úpravy zákona o zdravotní péči. Je v souladu s legislativou Evropské unie. Jelikož tento návrh zákona se týká nejen výzkumu na embryích, ale výzkumu na lidských embryonálních kmenových buňkách, je v souladu s principy Úmluvy o lidských právech a biomedicíně.
Tolik striktní vymezení navrhovaného zákona. Hlásím se dále do obecné rozpravy. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Kochanovi a obecnou rozpravu otevírám. Předávám řízení schůze pro tuto chvíli místopředsedkyni Jitce Kupčové.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Nyní vystoupí se svým příspěvkem místopředseda Poslanecké sněmovny pan poslanec Jan Kasal. Prosím, pane místopředsedo.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Paní místopředsedkyně, vážení členové vlády, paní a pánové, začnu tím, že řeknu, že ten materiál je zpracován z určitého pohledu zodpovědně a že se snaží na základě jednoho z možných přístupů k tak velmi citlivé záležitosti dosáhnout maxima. To však mně nebrání, abych v tuto chvíli před vámi nestál jako kritik vůbec toho základního, proč tento návrh vznikl, totiž kritik možnosti využívat lidská embrya jako výzkumného materiálu.
Asi před sedmi lety bylo ohlášeno izolování lidských embryonálních kmenových buněk a tento objev je provázen nejen pozorností odborníků v medicíně, ale těší se zájmu i široké veřejnosti a především těch, kteří se zabývají lékařskou etikou. Zatímco nikdo nevznáší žádné námitky proti eventuálnímu využití dospělých kmenových buněk pro léčebné účely, práce s embryonálními kmenovými buňkami od samého začátku klade řadu etických otázek po samotné legitimitě tohoto nového směru vývoje biologické medicíny. Dnes, po sedmi letech, je možno konstatovat, že alespoň v našem evropském prostoru jsou technické úspěchy nového oboru vnímány daleko intenzivněji než varující hlasy filozofů, kteří nesdílejí optimismus vědecké veřejnosti. Legislativním vyústěním tohoto vědeckého optimismu je souhlas Evropské unie s financováním výzkumu na embryonálních kmenových buňkách, který je starý zhruba dva roky.
Aby ta rozprava nebo moje vystoupení nebylo příliš dlouhé a aby bylo pokud možno přehledné, tak řeknu asi pět tezí a proti tomu postavím pět jiných možných pohledů. Klíčové ovšem v tomto je, jaký že má vlastně lidské embryo status. Tím se totiž málokdo zabývá, ale myslím si, že je to i pro tuto oblast klíčová záležitost. A tak jsme svědky toho, že převládají argumenty, které jsou tak či onak spojeny spíše s utilitární etikou než s hledáním právě statutu lidského embrya.
Takže první teze, se kterou se setkáváme a která pro vás nebude určitě nová. Nové znalosti získané pomocí embryonálních kmenových buněk mohou vést k novým znalostem vedoucím k léčbě dosud neléčitelných onemocnění. Před asi 50 lety, když byla poprvé objasněna trojrozměrná struktura dezoxyribonukleové kyseliny, nikdo nemohl tušit, kam až tento výzkum dosáhne, a izolace embryonálních kmenových buněk před těmi sedmi lety je možná vnímána podobně. Ani dnes nejsme schopni dohlédnout, kam tento výzkum povede, a zastánci utilitární etiky říkají: neměli bychom tedy tomuto výzkumu bránit. Proti tomu bych si dovolil říci, že vědecké poznání není absolutním imperativem, dokonce ani záchrana života pacienta za jakoukoli cenu není absolutní imperativ. Jistě, ve většině případů lékařských intervencí je možno užít pojmy úspěšný a morálně dobrý jako synonyma. Pokud se pacient uzdraví, léčba je úspěšná, tedy dobrá. Ale rád bych použil příklad, že k záchraně pacienta mohou vést orgány odebrané z jiného člověka proti jeho vůli. Léčba bude sice úspěšná, ale nikoli morálně dobrá, ospravedlnitelná.
***