(11.50 hodin)
(pokračuje Filip)
Děkuji zpravodaji, děkuji panu místopředsedovi vlády a končím bod č. 64.
Dalším bodem dnešního našeho jednání je bod číslo
65.
Senátní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 247/1995 Sb.,
o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění
některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon
č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 945/ - třetí čtení
Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujala za navrhovatele senátorka Jitka Seidlová, kterou tady mezi námi vítám, a zpravodaj ústavněprávního výboru pan poslanec Zdeněk Koudelka. Pozměňovací návrhy vám byly rozdány jako sněmovní tisk č. 945/3.
Otevírám rozpravu. Konstatuji, že nemám žádnou písemnou přihlášku, a vidím přihlášku zpravodaje a potom pana poslance Plachého. Pan zpravodaj má přednost dle jednacího řádu. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo v rozpravě ve třetím čtení.
Poslanec Zdeněk Koudelka: Vážená Sněmovno. Dovoluji si uplatnit tento legislativně technický pozměňovací návrh. V § 92 odst. 1 na konci písm. d) doplnit slova: "a výši paušální náhrady podle § 82". Jde o promítnutí návrhu schváleného v ústavněprávním výboru v čl. 1 v bodě 98 do textu zmocňovacího ustanovení zákona, tedy o promítnutí úpravy schválené v § 82 do § 92.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano. Dále pan poslanec Plachý. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Jaroslav Plachý: Vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, dámy a pánové. Dovolte mi, abych před hlasováním o jednotlivých pozměňovacích návrzích upozornil na možné dopady pozměňovacího návrhu č. 74 v usnesení ústavněprávního výboru, který snižuje procento pro přeskok na kandidátní listině ze sedmi na pět procent. Na první pohled se jedná o opatření, kterým se vychází vstříc voličům a kterým se omezuje moc stranických sekretariátů, jak jsem se dočetl v novinách. Ve skutečnosti je všechno jinak. Především kandidátky nesestavují stranické sekretariáty, ale krajské konference, regionální sněmy, či jak se ve všech stranách nejvyšší krajské orgány politických stran nazývají. Tyto sněmy při sestavování kandidátek pravidelně ctí tzv. územní paritu, tj. rovnoměrné zastoupení celého volebního kraje na kandidátní listině.
Dojde-li ke snížení procenta pro přeskok na kandidátce, významně se ve velkých krajských městech typu Brno, Ostrava atd. uplatní výběrové kritérium, které bych definoval heslem: "Ten je náš, toho kroužkujeme." Toto kritérium samozřejmě nic nevypovídá o kvalitě kandidátů z velkých centrálních měst, přesto jim poměrně snadno umožní přeskočit ostatní kandidáty, mající tu smůlu, že z krajského města nepocházejí. Tím ovšem dle mého názoru dojde k porušení územní parity a ke změně ve složení Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky ve prospěch velkoměst.
Česká republika má více než 6000 obcí, bude-li však parlamentní politika zohledňovat zájmy pouze čtrnácti z nich, pak jsem přesvědčen, že to nebude dobré pro nikoho. Navíc tím bude porušena rovnost hlasů voličů. Voliči ve velkých městech své zástupce v Parlamentu mít budou, kdežto voliči ve zbytku volebního kraje, kterých je zpravidla mnohem více, budou zastoupeni relativně méně. Tím jsme ovšem vytvořili dvě skupiny voličů - rovné a ty rovnější, což může v extrému znamenat, že ti rovní nebudou mít v Parlamentě nikoho.
Další velmi negativní aspekt snížení procenta pro přeskok spočívá v tom, že kandidáti na společné kandidátce nebudou dělat volební kampaň za danou politickou stranu a její volební program, ale namísto toho sami za sebe. V důsledku víceméně pseudovětšinové volební kampaně na jednotlivé kandidáty se voliči o volebních programech mnoho nedozvědí. Vybírat budou muset podle toho, čí obličej, pokud možno v co největším formátu, visí na vícero plotech. To je podle mého názoru nedůstojné a určitě to nepřispěje ke zvýšení politické kultury v České republice.
Dámy a pánové, na závěr si dovolím upozornit na to, že počátek těchto snah pochází od některých kandidátů sociální demokracie, konkrétně z Brna, kteří si tak chtějí bez ohledu na možné celospolečenské dopady vyřešit své osobní problémy s umístěním na kandidátce. Myslím, že u této snahy vybudovat trafiku z Parlamentu bychom asistovat nemuseli. Proto vám děkuji za podporu pozměňovacího návrhu kolegy Marka Bendy pod písmenem B2.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Plachému.
I když jsem to nestihl, tak jsem vám chtěl oznámit, že na galerii byla panem naším bývalým kolegou a poslancem Evropského parlamentu Liborem Roučkem přivedena delegace poslanců Všečínského lidového shromáždění, která je ve skupině přátel s Evropským parlamentem, ale nestihl jsem je přivítat na galerii. (Potlesk.) Ale bylo důležité, abych vám to alespoň sdělil. Nechtěl jsem přerušovat mluvícího, to je neslušné.
Nyní se přihlásí do rozpravy pan profesor Zdeněk Jičínský.
(Další dlouhotrvající potlesk.)
Takže ještě jednou vítám mezi námi poslance Všečínského lidového shromáždění, kteří jsou ve skupině přátel s Evropským parlamentem. Jsou na cestě po evropských zemích a doprovází je náš bývalý kolega Libor Rouček. Děkujeme za vaši návštěvu. (Delegace odchází z galerie za dlouhotrvajícího potlesku.)
Slovo má pan poslanec profesor Zdeněk Jičínský. Prosím, pane kolego, máte slovo.
Poslanec Zdeněk Jičínský: Vážený pane místopředsedo, vážení kolegové, vážené kolegyně. Chtěl bych stručně reagovat na diskusní vystoupení kolegy Plachého. On tu uváděl určité argumenty ve prospěch zvláštního, řekl bych proporcionálního složení Sněmovny, které mi připomněly dobu starého režimu, kdy se velmi dbalo na to, aby tehdy ve Federálním shromáždění, případně v České národní radě byly proporcionálně zastoupeny různé složky společnosti - ženy, muži, mládež, staří, penzisté, pracující, vysokoškoláci, méně jaksi vzdělaní lidé. To prostě myslím, že systém poměrného zastoupení v demokratickém režimu nezabezpečuje a snad to ani není jeho úkolem. Jsou přece země, kde se vytváří jedna volební kandidátka. Například v Belgii je jedna volební kandidátka pro celou zemi. Čili jak se tam zabezpečuje ono žádoucí procento, které tady kolega Plachý zabezpečil (?), to přece je záležitost jiná.
***