(16.50 hodin)

Poslanec Michal Kraus: Teď budeme hlasovat o bodech I body C až E, a dále části II až IV.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano. Počkáme na kontrolu hlasování, Poslanecká sněmovna má zájem zjistit, jestli zápis o výsledku hlasování odpovídá úmyslu jednotlivých zákonodárců. (Po krátké kontrole.) Zdá se, že můžeme pokračovat.

 

O druhé části usnesení rozhodneme v hlasování pořadové číslo 66, které jsem právě zahájil, a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 66 se z přítomných 192 pro vyslovilo 136, proti 56, návrh byl přijat.

Je potřeba hlasovat o návrhu jako o celku? (Poslanci dávají najevo souhlas.) Jak patrno, je zájem. Podle jednacího řádu je potřeba hlasovat o návrhu jako o celku, protože jsme hlasovali o jeho částech.

 

Učiníme to v hlasování pořadové číslo 67, které jsem právě zahájil, a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji.

V hlasování pořadové číslo 67 z přítomných 193 pro hlasovalo 98, proti 57, návrh byl přijat. (Potlesk poslanců klubu ČSSD a KDU-ČSL.)

 

Děkuji panu ministru financí, děkuji panu zpravodaji a končím bod č. 7. Zároveň omlouvám předsedu vlády z odpoledního jednání, protože má jiný program.

 

Dále budeme pokračovat podle schváleného pořadu schůze, a to druhým pevně zařazeným bodem, kterým je bod číslo

 

5.
Zákon, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb.,
o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů,
a zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 802/6/ - vrácený prezidentem republiky

 

Stanovisko prezidenta republiky s odůvodněním jeho nesouhlasu s tímto zákonem vám bylo rozdáno jako sněmovní tisk 802/7.

Nejdříve se táži zástupce navrhovatelů, pana poslance Turka, zda se chce vyjádřit ke stanovisku prezidenta republiky. Ano, poslanec Turek má zájem, dávám mu slovo. Prosím ale o klid ve Sněmovně. Slova se ujme pan poslanec Radim Turek.

 

Poslanec Radim Turek: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já bych chtěl krátce komentovat veto pana prezidenta k tisku č. 802/7, o změnách trestního řízení a trestního zákona.

Prosím vás, já mám takový pocit, že v tu chvíli se prezidentova kancelář nejspíš úplně dobře nepřipravila, protože v tu chvíli několik výtek, které chci komentovat, je naopak součástí připravované novely, a pan prezident se v ten den, kdy to podepisoval, vrátil z Izraele, takže třeba neměl ani dostatek času, aby se s tím seznámil.

Vytýká se, že tu nebyla shoda obou komor. Samozřejmě těžko hledat shodu obou komor, když zbarvení Senátu a postoj kolegů poslanců v Poslanecké sněmovně to prostě neumožňují. Považuji to za falešný a prázdný argument.

Výtka, že se jedná o změnu tradičního chápání spravedlnosti a práva, ta je pravdivá. Samozřejmě to změna je, protože se mění časy a je třeba účinněji bojovat proti organizovanému zločinu. Znovu chci zopakovat, že byla přijata rámcová úmluva, rozhodnutí o boji proti organizovanému zločinu, a to letos rezolucí Rady Evropské unie v lednu 2005. Samozřejmě nemůžeme vystačit se stávajícími standardními metodami, které jsou zmiňovány, a připouští se, že jsou neúčinné a nedostatečné. Právě proto se snažíme o tuto změnu.

V žádném případě samozřejmě není soud vyloučen ze závěrečného rozhodnutí o vině a trestu, protože přímo § 306d hovoří o rozhodnutí soudu ve prospěch či neprospěch pachatele.

Závěrem už tradičně bych chtěl zopakovat, že tento prvek není cizorodý, není vlastní pouze anglosaskému právu, protože tento prvek se nachází v právním systému Itálie, Slovenska, Polska, a právě Německo se snaží o znovuzavedení tohoto prvku do své legislativy. Mám tady úplně nejnovější konkrétní výsledky uplatnění institutu korunního svědka na Slovensku v takzvaném soudním procesu s "gangem kyselinářů", kdy před soudem stanulo 24 členů organizovaného gangu, kteří způsobili škody na daních za 122 milionů slovenských korun a své oběti rozpouštěli v kyselině, a právě chráněný svědek ve slovenském pojetí umožnil rozpletení tohoto problému. Stejně tak 30. 5. stanul před polským soudem gang, který způsobil milionové škody státu, který pro změnu falšoval výrobky cukrovinářského průmyslu, a opět tento svědek umožnil tyto milionové úniky rozkrýt.

Chtěl bych tedy vyzvat všechny poslance, aby neztratili odvahu podpořit tento návrh zákona, který skutečně zavádí nový prvek do naší trestní praxe. Domnívám se ale, že pokud se nebojíme, že případně díky tomuto institutu budou eventuálně rozkryty, odhaleny různé lihové, rumové, topné, kuponové a další aféry, popřípadě piráti typu Krejčíře a Koženého, myslím si, že se dá tento návrh zákona podpořit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Radimu Turkovi.

Na chviličku nedám slovo dalším přihlášeným řečníkům, chtěl bych v Poslanecké sněmovně uvítat delegaci Stavovské rady Národního shromáždění Švýcarské konfederace, kterou vede předseda Stavovské rady pan Bruno Frick. (Dlouhotrvající potlesk.) Děkujeme za návštěvu, vážení přátelé.

Nyní se ptám paní poslankyně Vlasty Parkanové, která je předsedkyní ústavněprávního výboru, zda se chce vyjádřit k vetu prezidenta republiky. Ano. Prosím, paní předsedkyně, máte slovo.

 

Poslankyně Vlasta Parkanová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně a kolegové, já bych ráda připomněla, že prezidentem vrácená novela trestního řádu, která se týká -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní předsedkyně, já vás přeruším a požádám Sněmovnu o klid.

 

Poslankyně Vlasta Parkanová: - která se týká institutu korunního svědka, byla původně iniciativní skupinou poslanců vyjmuta z rozsáhlejší novely trestního řádu, tedy z novely, kterou vláda předložila v souvislosti s rekodifikací trestního zákona. Nakonec myslím, že bylo dobře, že jsme o této věci diskutovali samostatně a mohli se jí pak věnovat se zvýšenou pozorností.

Chci říci, že ústavněprávní výbor, který tento návrh zamítl, institut korunního svědka posuzoval bez jakékoli předpojatosti a většinou hlasů jej zamítl. Ty důvody, které k tomu vedly, byly ryze odborné, tam nešlo o žádné důvody ideologické nebo stranické.

Jak jsem řekla, domnívám se, že tento spor nelze vnímat jako spor levice a pravice, ale jako spor dvou principů, z nichž jeden říká, že každý zločin musí být potrestán, a ten druhý princip připouští, že tomu tak za určitých okolností být nemusí. A přestože zde zaznívaly z obou stran politického spektra pochybnosti, konečné hlasování rozdělilo Sněmovnu stranicky a to považuji za velmi nešťastné.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP