(16.10 hodin)
Místopředseda vlády a ministr financí ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Chtěl bych říci, že jsou některé drobné nuance, které, mám pocit, někteří představitelé Občanské demokratické strany nerozlišují. Už se to stalo v minulosti několikrát. Když např. šířili nepravdivé informace o tom, jaký je podíl spotřební daně na ceně pohonných hmot, tak to můj ctěný předřečník ve Sněmovně předvedl, když po několika letech fungování v dozorčí radě České konsolidační agentury nevěděl, kdy vzniká ztráta České konsolidační agentury. To říkají rozpočtová pravidla České republiky. Teď smíchal dvě věci dohromady, smíchal státní dluh a veřejný dluh.
Ta čísla, o kterých já jsem hovořil, se týkala veřejného dluhu České republiky. Citoval jsem z oficiálního bulletinu Evropské komise, který ukazuje základní makroekonomická data týkající se jednotlivých členských zemí Evropské unie, tak, aby to bylo srovnatelné, na základě jedné metodiky, na základě metodiky ESA 95, a to jsou čísla, která nebyla z materiálu Ministerstva financí. Já už jsem to uváděl, to byla čísla z dokumentu Evropské komise. Pokud můj předřečník chce tato čísla reklamovat, nechť se obrátí na Evropskou komisi a na Evropský statistický úřad, reklamuje tato čísla a zeptá se, jak ta čísla vznikla.
Také nelze směšovat další dvě otázky, které on zde směšuje. Existuje rozdíl mezi nominálním růstem veřejného dluhu a růstem podílu veřejného dluhu na hrubém domácím produktu. Já jsem zde jasně na číslech ukázal, že veřejný dluh v České republice rostl v uplynulých letech pomaleji než hrubý domácí produkt, a tudíž došlo ke snížení jeho podílu na HDP. Jsou prostě čísla absolutní, jsou čísla relativní, jsou nominální hodnoty a jsou hodnoty podílu vztažené k jiným hodnotám. Toto nelze směšovat. Ta čísla, která jsem zde uváděl, jasně hovořila o tom, že klesal podíl veřejného dluhu v České republice na hrubém domácím produktu. To jsou čísla, která jsou uváděna v oficiálních informacích o České republice, jsou to informace, se kterými pracují investoři, a jsou to také informace, se kterými pracují mezinárodní finanční instituce. To je myslím první věc.
Pokud jde o druhou věc, která se týká rovné daně. Ano, je pravda, že nominálně se zvýšily příjmy z daně z příjmů právnických osob, přestože snižujeme sazbu této daně. Tuším, že toto snížení jsme v Poslanecké sněmovně prosadili proti hlasům Občanské demokratické strany, ale to myslím, že si všichni z nás vzpomenou, kdo pro toto snížení hlasoval a kdo pro něj nehlasoval. Ale také platí, že pokud bychom sazbu daně z příjmů právnických osob nesnížili, pravděpodobně bychom nominálně získali vyšší příjmy z těchto daní. Pokud se podívám na strukturu plátců, dá se očekávat, že pokud bychom měli vyšší sazbu, pravděpodobně bychom v krátkodobém horizontu získali o něco vyšší daňový příjem. O to se tady nikdo nepře.
Pokud se podíváte na slovenskou reformu, kdy Slovensko zavedlo rovnou daň a jako jediná země na světě to kombinovali také s jednou sazbou daně z přidané hodnoty - v tom je tato daňová operace skutečně unikátní, zejména pokud jde o poškození středních příjmových vrstev, v tom se skutečně tato operace vyznamenává - tak je potřeba si uvědomit, že radikální snížení přímých daní ve slovenském rozpočtu bylo kompenzováno zvýšením nepřímých daní. To znamená, že navzdory snížení sazby nominálně klesly příjmy z přímých daní na Slovensku a bylo to kompenzováno rozpočtově zvýšením nepřímých daní.
A jestliže zde zažíváme velmi dobré výběry v oblasti daně z příjmů právnických osob, pak vás mohu ujistit, pokud bychom snižovali sazbu daně v době hospodářského poklesu, že by ty výsledky takto dobré rozhodně nebyly, a samo toto snížení daně z příjmů právnických osob nemá přímou vazbu na hospodářský růst z toho krátkodobého pohledu. Ten hospodářský růst je tažen a motivován celou řadou opatření a nelze hovořit pouze o tom, že ho podmiňuje či zcela určuje pouze pokles sazby daně z příjmů právnických osob. Já jsem zde před dvěma lety uváděl, proč to navrhujeme, aby se tato sazba daně snížila: proto, abychom udrželi konkurenceschopnost ve středoevropském prostoru, abychom podpořili investice a hospodářský růst. Jsem rád, že se nám toto opatření podařilo navzdory Občanské demokratické straně prosadit, a jsem také rád, že zvládáme jeho rozpočtové dopady.
Ale nelze tady zavírat oči před tím, že jsou nám zde navrhovány daňové recepty, a za pár týdnů, možná dnů, o nich Poslanecká sněmovna bude jednat, které mohou způsobit výpadek příjmů veřejných rozpočtů až 180 mld. Kč. Přece není možné hovořit v této Sněmovně o vyšších valorizacích důchodů a současně navrhovat snížení sazby sociálního pojištění o 8 %. Všechny tyto kroky mají dopady v řádu desítek miliard korun a nemají dopady jenom na státní rozpočet. O těch 180 mld. by v případě zavedení rovné daně a návrhu v oblasti snížení sociálního pojištění přišel nejenom státní rozpočet, ale také rozpočty krajů a rozpočty obcí, a podílely by se na tomto snížení jednou třetinou. To znamená, je potřeba si uvědomovat veškeré důsledky, a pokud zde někdo navrhuje snížení státních příjmů a příjmů veřejných rozpočtů o 180 mld. a současně nenavrhuje, jakým způsobem by se to mělo kompenzovat, pak to lze pokládat pouze za populismus. Není to nic jiného než populismus a snaha zalíbit se voličům za každou cenu několik měsíců před parlamentními volbami. Ano, opozice si takový populismus může dovolit. Vláda se chová odpovědně, předkládá vyvážený úsporný návrh zákona o státním rozpočtu, který České republice v příštím roce pomůže a podpoří hospodářský růst. Ale populismus typu snížíme daně, přijdeme o 180 mld. a nebudeme nikde hovořit o tom, kde ty finanční prostředky najdeme, komu je sebereme, na čí úkor to bude, to myslím je debata, která je spíš někam jinam než na seriózní půdu Poslanecké sněmovny.
A poslední poznámka. Já myslím, že je směšné hovořit o tom, že rovná daň těm 80 % lidí se středními a nízkými příjmy přinese pár set korun ročně navíc. Těm lidem ty peníze současně vytáhnete z kapsy tím, že zdražíte potraviny, že zdražíte vodné a stočné, tím, že zdražíte léky, zdravotní služby, tím, že zdražíte veřejnou dopravu, a tím, že zdražíte celou řadu dalších komodit, které se dnes nacházejí v pětiprocentní sazbě daně z přidané hodnoty. Návrh na zavedení rovné daně v unikátní kombinaci s jednou sazbou DPH, kterou má v Evropské unii jen Slovensko a Dánsko - nikdo jiný ji v Evropské unii nemá - je vražedný pro nízko- a středněpříjmové skupiny, je zejména nebezpečný pro důchodce a rodiny s dětmi. Tyto sociální vrstvy výrazným způsobem poškodí.
Samozřejmě že na tomto návrhu také část populace vydělá. Vydělají na něm zejména lidé, kteří vydělávají 30 000 hrubého měsíčně a více. Člověk, který vydělává 100 000 měsíčně, ušetří nepochybně v důsledku tohoto daňového návrhu 180 000 Kč ročně. Ten člověk, který bere průměrnou mzdu, ušetří pár stovek - a vy mu je seberete zdražením všech potřeb, které jsou dnes ve snížené sazbě DPH. A to není malý okruh položek. Ve snížené sazbě DPH je dnes 40 % spotřebního koše. 40 % spotřebního koše je ve snížené a nulové sazbě daně z přidané hodnoty! Pokud zde bude zavedena rovná 15procentní daň, bude to znamenat zdražení všech těchto položek a dopadne to na ty sociální skupiny, jako jsou důchodci a jako jsou rodiny s dětmi, které přirozeně na rovné dani neušetří ani korunu, protože již dnes žádné daně z příjmů neplatí. Tak tomu ve skutečnosti je.
Chtěl bych také jasně poukázat na to, že vláda v letošním roce s výjimkou zvýšení spotřební daně u tabákových výrobků, což je dlouhodobý avizovaný proces, nezvýšila žádné daně a vláda se nechystá ani v příštím roce žádné daně zvýšit s výjimkou sazby daně u tabákových výrobků. To je myslím také důležitá věc, která přispívá k tomu, že v České republice bude klesat celkové daňové zatížení ve vztahu k hrubému domácímu produktu.
Děkuji. (Potlesk z lavic ČSSD.)
***