(12.40 hodin)
(pokračuje Tlustý)
A třetím, myslím docela už úsměvným argumentem je: jediná sekce uvnitř Ministerstva kultury, která má pro příští rok plánovaný růst, jsou administrativní výdaje úřadu pana ministra.
Myslím, že to všechno je celkem jasné a měl by z toho být i jasný závěr paní kolegyně Fischerové. Děkuji za pozornost. (Potlesk z lavic ODS.)
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: O slovo se přihlásil místopředseda vlády a ministr financí pan Bohuslav Sobotka.
Místopředseda vlády a ministr financí ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené poslankyně, vážení poslanci, já jen aby nedošlo k omylu, že ODS má takovou péči o Ministerstvo kultury, jak by se mohlo zdát z vystoupení mého předřečníka. Chtěl bych pouze zopakovat informaci, která je známá z veřejných zdrojů, že ODS je připravena toto ministerstvo zrušit po příštích volbách, pokud by měla tuto možnost. Takže si myslím, že je potřeba říkat věci celým jménem, a pokud se říká A, tak by bylo dobré říci také B. Děkuji. (Potlesk z lavic ČSSD.)
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: O slovo se přihlásila místopředsedkyně Poslanecké sněmovny paní Miroslava Němcová.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, vážení kolegové a kolegyně, já bych chtěla jen vyřídit prostřednictvím paní předsedající panu ministru financí, že by měl ze své pozice spíše vyvracet argumenty předsedy poslaneckého klubu ODS týkající se toho, jak prosperuje pod vedením České strany sociálně demokratické kultura v naší zemi, tedy rozpočet Ministerstva kultury.
Chtěla bych říct jednu důležitou věc, a prosím, vyhledejte si ji. Ve všech minulých letech poslanci ODS navzdory rozpočtu, který předložila Česká strana sociálně demokratická, navrhovali v průběhu schvalování státních rozpočtů řadu akcí, jejichž výnos směřoval právě do oblasti kultury. Byly to desítky návrhů, které jsme předkládali, které směřovaly jak do živé kultury, podpory živého umění, tak podpory památek a památkové péče. Není naším problémem, že jste tyto naše návrhy odmítli a že jste tak prohlubující se deficit Ministerstva kultury ještě posílili. (Potlesk z lavic ODS:)
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Michal Doktor, připraví se pan poslanec Petr Bratský.
Poslanec Michal Doktor: Vážené kolegyně a kolegové, vážená paní místopředsedkyně, dovolte mi, abych vystoupil k návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2006. V úvodu však odpovím na pokus o repliku, které se tady dopustil pan ministr financí Sobotka, a sice týkající se rozpočtového důrazu na kapitolu kultury srovnáním s dobou, kdy vládla ODS, respektive s některými jejími návrhy týkajícími se let budoucích, a vlastních činů. Chtěl bych tu připomenout, že v rozpočtu roku 1998, který je snad ještě možné alespoň zčásti považovat za rozpočtové dítko Občanské demokratické strany, činily výdaje kapitoly kultury 0,65 % HDP, zatímco v roce 2003 to bylo 0,63 %, ale to jsou čísla, ze kterých se nemusíme zkoušet, to pan ministr jistě dobře ví.
Daleko významnější tezí je to, že on sám považuje za nejdůležitější prvek a nejdůležitější pomoc pro kulturu v České republice zachování existence ministerstva, které evidentně, podle údajů, které zde uvedl pan kolega Tlustý, spotřebovává z roku na rok daleko nejvíc. Inu, úřad sám o sobě je dostatečným zachováním toho, o co nám jde.
Nyní ale dovolte k námi projednávané věci. Vážené kolegyně a kolegové, kdybychom nebyli na půdě Parlamentu České republiky a kdybychom se nezabývali jedním ze základních zákonů, těch, které budou platit v České republice pro rok 2006 - a návrh státního rozpočtu je z pohledu fiskálních pravidel tím nejdůležitějším a nejzákladnějším pravidlem - pak by bylo možné naši debatu shrnout do jedné jedině věty: je zcela zbytečná, téměř zavádějící, protože shrneme-li dosavadní praxi, a sice platnost námi přijímaných a projednávaných věcí, platnost a schopnost dodržet aspoň elementární čistotou a elementární rozpočtovou kázní schválené dokumenty, pak slova pana ministra financí a slova předsedy vlády jsou slova zbytečná, slova neplatná a slova bez účinku. Žádný z dokumentů, které jsme zde přijímali v minulosti, ať už to byly návrhy jednotlivých rozpočtových let, ale také doprovodných dokumentů, stejně tak žádný ze závazků, které přijala vláda sociální demokracie, nebyly totiž nikdy dodrženy, jednotlivé parametry byly překračovány, a to tak, jak sociální demokracie aktuálně potřebovala.
Kdybych se pokusil o základní politický argumentář, respektive o vyjádření dvou základních politických mantinelů, které měly provázet debatu na rok 2006, tak tím měl být dvouletý fiskální výhled, respektive dvouletý výdajový rámec, který projednávala Poslanecká sněmovna. V té době byl předkladatelem tohoto sněmovního tisku, který měl číslo 755, ministr financí Bohuslav Sobotka a zpravodajem Miroslav Kalousek, tehdejší předseda rozpočtového výboru. Je třeba zopakovat, že pro rok 2006 měl být výdajový rámec ve výši 988,6 mld. Kč, a je třeba opakovat a podtrhnout, že výdajový rámec, respektive plánované výdaje pro rok 2006, tak jak nám je navrhuje právě teď, respektive jak je projednáváme právě teď v návrhu zákona o státním rozpočtu pan ministr financí, činí 1 bil. 38,9 mld. Kč. Tedy evidentní nárůst o 26 miliard. A všimněte si, že se tím pan ministr financí ve svém vystoupení vůbec nezabýval, vůbec nám nezdůvodnil, proč sněmovní tisk 755, střednědobý výhledový rámec na léta 2006 a 2007, který jsme zde projednávali, který byl panem ministrem financí a tehdejším zpravodajem panem Miroslavem Kalouskem prezentován jako naprosto zásadní kvalitativní změna a záruka rozpočtové kázně pro další dva roky, je překonán, je na něj zapomenuto, je opomíjen. Pan ministr financí byl měl, předpokládám, alespoň nějakou kultivovanou metodou vysvětlit, proč tento schválený a dosud platný dokument nikdo nedodržuje. Tím se nikdo netrápí.
Myslím, že dalším velmi důležitým mantinelem pro politické klima, respektive atmosféru, ve které budeme o rozpočtu jednat, měl být samotný fakt, že vládní koalice už při projednávání rozpočtu na rok 2005 deklarovala svoji odhodlanost dojít až za horizont přijímání rozpočtu 2006. Také proto byl schvalován střednědobý fiskální výhled a to, co nebylo zřetelně jasné, se myslím vyjasnilo po té jarní krizi a jednotliví členové koalice deklarovali svou ochotu hlasovat pro rok 2006.
Jsme v tomto ohledu jistě ale v docela jiné situaci, aspoň potud, kdy takzvané Paroubkovy čistky začínají otravovat atmosféru v sociální demokracii, kdy jednotlivé privatizační, respektive nejvýraznější privatizační skandály na téma Unipetrolu začínají drobit náladu a opozici. Myslím, že není od věci zabývat se hypotézou, že není vůbec důležité, kdo bude hlasovat pro přijetí prvního návrhu, respektive návrhu prvního čtení rozpočtu na rok 2006. Daleko důležitější bude, kdo pro něj bude hlasovat na konci. Myslím, že zřetelně bylo jasné z vystoupení KSČM, že není ani teď vyloučeno, budou-li přijaty některé priority, jak říkal pan poslanec, člen KSČM, člen rozpočtového výboru Svatomír Recman: Budou-li zohledněny některé priority komunistů - on říkal nás komunistů - pak vy socialisté budete muset akceptovat přímou či nepřímou podporu KSČM. - Že tato rukavice byla nabídnuta, o tom není pochyb. A jak se vypořádá sociální demokracie s některými úniky svých hlasů, které se drobí, je věc další.
Pan ministr financí vystoupil se zásadní a základní uvozující větou a já doufám, že budu citovat přesně. Řekl: "Jsem hrdý na vývoj veřejných financí." Dovolte odpovědět jinou otázkou, tedy jinou, než klade většinou pan ministr financí, a já bych na ni chtěl přímou odpověď: Na co je hrdý?
Chtěl bych podtrhnout nejen pro nás všechny, ale pro českou veřejnost, několik základních faktů.
***