(12.30 hodin)
(pokračuje Braný)
Nemyslím, že je to realistický předpoklad. A státní rozpočet pro příští rok je postaven také na předpokladu tempa růstu HDP ve výši 4 %. Prosím, ale jak máme věřit těmto prognózám, kdy nejenom v loňském roce, ale podíváme-li se i dále nazpátek, se Ministerstvo financí tak zásadně mýlí ve svých projekcích?
Jak tedy posuzovat návrh státního rozpočtu na příští rok, který předpokládá záporné saldo ve výši 74 mld. Kč, když letošní saldo bude výrazně - opakuji výrazně - nižší? Vláda nám předložila na samém konci září očekávanou skutečnost letošního schodku státního rozpočtu ve výši 67,6 mld. Kč, ale prakticky v témže okamžiku byl zveřejněn výsledek dosavadního plnění letošního státního rozpočtu do konce září, kterým je zmíněný přebytek ve výši téměř 26 mld. Kč. Do konce letošního roku zbývají tři měsíce, a jestli tomu dobře rozumím, tak naše státní finance každý z těchto měsíců zaznamenají schodek přes 30 mld. Kč. Ale z jakého titulu? Ano, snad v oblasti kapitálových výdajů, ale kde ještě? O tom nás bohužel vláda neinformuje. Předložení vládní charakteristiky letošního vývoje státního rozpočtu, který je základem rozpočtové úvahy na příští rok, je tedy velice nedostatečné.
Nebo z jiného soudku. Jak se říká, nelze přehlédnout, že v posledním období nám poměrně rychle rostou nejrůznější dotační tituly ze státního rozpočtu či veřejných financí jako celku do podnikatelského sektoru, a to v situaci, kdy ekonomika roste nebývalým tempem. Je opravdu stávající růst naší ekonomiky tak závislý na nejrůznějších dotacích? Bylo by jistě zajímavé porovnat například meziroční přírůstek hrubého domácího produktu v běžných cenách, který činí nyní asi 150 až 200 mld. Kč, s deficitem státního rozpočtu, který činí již několik let přibližně 80 až 100 miliard Kč.
V určitém smyslu lze tedy možná říci, že deficitním financováním, tedy vytvářením státem generované poptávky, zajišťujeme náš aktuální ekonomický růst. To jsou ovšem závažné hypotézy. Smutné ovšem je, že se těmito souvislostmi naše Ministerstvo financí nikdy nezabývalo. Aparátem tohoto ministerstva vypracované analýzy vývoje naší ekonomiky, koncepce veřejných financí, a to včetně oné "slavné" koncepce reformy veřejných financí, či vývoje rozpočtového hospodaření v průběhu roku, nebo nakonec i státní závěrečné účty, to jsou všechno totiž jen souhrny přesných čísel, ale nikoliv skutečné analýzy. Nejhorší ovšem je to, že se tím ani nyní nezabýváme. Výsledkem je potom to, co nám vláda předkládá jako návrh státních financí na příští rok.
Znovu opakuji, že mám velké pochybnosti o kvalitě tohoto návrhu, zejména o jeho základních proporcích. Již jsem na to upozorňoval i při jednání rozpočtového výboru. Zvláště pikantní je potom to, když nám komunistům vytýká sociální demokracie fiskální nekázeň, abych volně citoval pana ministerského předsedu. Ale jak potom nazvat to, co jsem uvedl výše? Jsou to záležitosti jistě nadmíru důležité.
Závěrem mi ještě dovolte, abych reagoval na úvodní vystoupení pana ministra financí, který uvedl, že dopad přijetí vládního návrhu zákona o daních z příjmů je zahrnut do rozpočtu roku 2006. To je samozřejmě pravdivá teze. Počítá se tam s propadem něco málo přes 14 mld. Kč. Je ale třeba dodat, že se očekává, že těch 14 mld. Kč kompenzují určitým způsobem spotřební daně. Co ale nebude kompenzováno z hlediska rozpočtového určení daní, jsou příjmy do rozpočtů obcí a krajů. Ty budou po přijetí tohoto zákona o 4,1 mld. Kč nižší, než uvádějí propočty Ministerstva financí. U samosprávných celků se ty propočty o nějakou miliardu rozcházejí. Teď není tak podstatné, jestli jsou to 4 mld., nebo 6 mld., ale podstatné je, že to bude ještě narůstat. V příštím roce je to 4,1 mld. Kč podle ministerstva a v roce 2007 již je to 7,8 mld. Kč. Proti tomu působí zvyšování cen energie a další.
Dovedeme si představit, jaký to má dopad. Zejména když jsem se díval do podrobné tabulky, které si podvýbor pro územní rozpočty vyžádal od Ministerstva financí a dnes je obdržel, tak jsem zjistil, že největší dopad bude do obcí, které mají nad 300 obyvatel, kde se propad pohybuje od 340 mld. do 700 mld. v roce 2007. Proto i podvýbor pro finanční hospodaření územních rozpočtů a pro využívání fondů Evropské unie, kterému mám čest předsedat, přijal usnesení, kde žádá, aby při projednávání vládního návrhu státního rozpočtu na rok 2006 bylo zohledněno vytvoření určité rezervy na pokrytí dopadu zákona č. 586/92 Sb., o dani z příjmu, je to tisk 1040, aby se mohlo v průběhu příštího období kompenzovat tam, kde budou nejožehavější problémy, a je možné je někde, neříkám masově, očekávat. Věřím, že pokud jde o určitou "vatu", nebo chcete-li rezervu, která je v základních číslech, bude i tímto způsobem uvažováno, aby případné přebytky, které už tady podrobně rozváděl kolega Recman, byly použity i na takovýto účel, to znamená, aby samosprávné celky netrpěly z hlediska přijetí zákonů, které zde projednává Poslanecká sněmovna, a nebylo to někdy více na jejich úkor.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Nyní vystoupí předseda poslaneckého klubu ODS pan poslanec Vlastimil Tlustý.
Poslanec Vlastimil Tlustý: Vážená paní předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, využívám svého přednostního slova, protože chci aktuálně reagovat na velmi zajímavý dialog mezi panem ministrem kultury Jandákem - zrovna tu není, to nevadí - a paní kolegyní Fischerovou. Já si myslím, že to je klasická ukázka, jak různá čísla mohou svědčiti tomu či onomu ku prospěchu, byť jejich reálná výpověď je úplně jiná. Tak mi dovolte je uvést.
V roce 2005 kapitola Ministerstva kultury počítala s částkou 5,757 mld. Kč, v roce 2006 návrh uvedený ve státním rozpočtu je 5,846 mld. Kč. Převedeno do procent, vůči hrubému domácímu produktu 0,49 - 0,47.
Pokud jsem pochopil správně rozhovor mezi panem ministrem a paní Fischerovou, ten rozhovor je o tom, jestli paní Fischerová může s čistým svědomím podpořit návrh státního rozpočtu, když veřejně prohlásila, že nedojde-li k nárůstu této kapitoly, tak to učinit nebude moci.
Chtěl bych jí nabídnout východisko. Podpořit ho sice může, ale ne s čistým svědomím (smích a potlesk zprava), protože ta čísla svědčí proti ní.
Za prvé mi dovolte uvést, že pan ministr Jandák byl trošku nepřesný. Není to nárůst 100 milionů, jak uvedl, je to nárůst 89 milionů. Z čísel relativního podílu na HDP je jasné, že je to pokles, a je to jasné ještě z jednoho čísla. Použijete-li inflaci, která dosud probíhala ve výši 1,9 % - mimochodem, během příštího roku, jak se shodují všichni předpovídatelé, bude v každém případě větší - růstu inflace by odpovídaly výdaje kapitoly Ministerstva kultury v rozsahu 5,866 mld. Kč, to je o 20 mil. více.
Ačkoliv údaj "absolutní zvýšení 89 milionů" je pravdivý, jedná se o další relativní pokles a hlavně se jedná o vývoj, ve kterém nekryjí nové výdaje ani nárůst inflace v příštím roce.
Pokud by to paní kolegyni Fischerové jako argumenty, proč nemá hlasovat pro tento rozpočet, nestačilo, doplním jí další děsivé údaje. Za prvé, pan ministr kultury asi přehlédl, že má plánovaný útlum svého resortu i v dalších letech, protože se stačí podívat do tzv. střednědobého výhledu a nalezne, že v dalších letech už bude jeho resort klesat nejen relativně, ale dokonce absolutně, viz vývoj mezi lety 2007 a 2008.
***