(12.00 hodin)
Poslanec Martin Kocourek: Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane ministře, vážené kolegyně a kolegové, dovolte, abych také já zde sdělil několik slov a poznámek k tomuto vládnímu návrhu státního rozpočtu České republiky na rok 2006.
Nejdříve k obsahu mi dovolte říci, že jsem původně chtěl vystoupit s analytickým rozborem tohoto návrhu, tak jak jsem to dělal v předchozích letech. Tento analytický rozbor poté v závěru obsahoval několik hodnoticích tezí, ze kterých plynulo mnoho desítek otázek a mnoho desítek závěrů. Nicméně poté, co jsem zhlédl v neděli televizní debatu mezi panem předsedou vlády Paroubkem a panem kolegou Nečasem, jsem pochopil, že pan předseda vlády není schopen zodpovědět několik desítek otázek, ale je schopen odpovědět pouze maximálně na čtyři otázky. Proto jsem i toto své vystoupení přizpůsobil tak, abych vládě, premiérovi nebo ministrovi financí položil maximálně čtyři a právě čtyři otázky.
První okruh otázek a poznatků, o kterých bych chtěl hovořil, je plnění státního rozpočtu v roce 2005. Podle zprávy vlády rozpočet na rok 2005 bude v oblasti plánovaného deficitu nižší, než původně schválila Sněmovna, a to zhruba o 17 miliard korun. Nicméně pokud se na plnění tohoto státního rozpočtu podíváme podrobněji, tak zjistíme, že parametry schválené Poslaneckou sněmovnou nebudou v tomto ohledu příliš dodržovány. Jestliže Poslanecká sněmovna po úpravě o vliv zákona o rozpočtovém určení daní schválila příjmy státního rozpočtu na rok 2005 ve výši zhruba 805 miliard korun, tak předpokládané příjmy mají být 864 miliard korun, což je o 59 miliard korun více. Stejně tak je tomu v oblasti výdajů, kde Sněmovna po úpravách vlivu rozpočtového určení daní schválila celkové výdaje ve výši 888,5 miliardy korun, přičemž předpokládané plnění výdajů bude 931,5 miliardy korun, neboli o 42,9 miliardy korun více.
V této souvislosti mě napadá otázka, jak jsou plněna a na základě čeho ona usnesení a parametry, které stanovuje Poslanecká sněmovna při schvalování parametrů státního rozpočtu, a zda pan ministr může onu odchylku, na kterou se zde snažím poukázat, vysvětlit. Neboli - jak je obhajitelné, že výdaje státního rozpočtu v roce 2005 mají být o zhruba 43 miliard korun vyšší, než schválila tato Poslanecká sněmovna.
Dále bych chtěl upozornit na to, že vláda v této Sněmovně předkládá také návrh dluhopisového programu, který by měl deficit státního rozpočtu v roce 2005 navýšit o vliv vydání dluhopisů na úhradu ztráty České národní banky z programu konsolidace a stabilizace bankovního sektoru. Podle posledních informací by to mělo být zhruba o 14 miliard korun více. Neboli - opět na výdajové straně rozpočtu za rok 2005 by mělo přibýt dalších 14 miliard korun deficitu neboli překročeny výdaje o zhruba 57 miliard korun. To je pro mě zjevný rozpor mezi tím, co vláda přináší do Sněmovny, co si zde nechá Poslaneckou sněmovnou schválit a jak nakonec výdajová strana rozpočtu dopadá.
Moje otázka tedy zní… Teď bych ji rád adresoval panu premiérovi Paroubkovi, který bohužel zde není přítomen. Paní předsedající, nevím, jak se s touto situací vypořádat, protože považuji za vhodné, aby pan předseda vlády u projednávání základního ekonomického zákona země na příští rok asistoval.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Pane poslanče, domnívám se, že podle našeho jednacího řádu není nikde stanovena povinnost, aby ministerský předseda byl účasten projednávání vládního návrhu zákona o státním rozpočtu. Nechci hodnotit, zda je to tak správné, nebo není. Nicméně je tady první místopředseda vlády a ministr financí, který tento vládní návrh odůvodňuje. Domnívám se, že pokud vaše otázka byla směřována na ministerského předsedu, že jistě tuto otázku přenese a bude vám zodpovězena.
Poslanec Martin Kocourek: Děkuji za vysvětlení. Podle mého názoru vaše vysvětlení svědčí o tom, jakou důležitost pan předseda vlády tomuto návrhu dává, jakou má průkaznost, a je to ten problém, o kterém mluvím, že to, co Sněmovna schválí, vláda stejně nedodržuje.
Dobře, budu směřovat svoji otázku kromě na pana předsedu vlády také na pana ministra financí a prvního místopředsedu vlády.
Vážení pánové, byli byste tak laskaví a vysvětlili, jak je možné, že státní rozpočet v roce 2005 je k 30. 9. 2005 v přebytku 25,8 miliardy korun, ale státní dluh ke stejnému datu, tedy k 30. 9. 2005, vzrostl o 69,7 miliardy korun? Jak je možné, že když vláda dobře hospodaří, zároveň se mnohonásobně víc zadlužuje? Tento rozpor mi není jasný. Myslím, že by stál za pozastavení se a vysvětlení tohoto obrovského paradoxu, protože v této chvíli a nad těmito čísly opravdu něco není v pořádku. Přece není možné, abych se normálně v domácnosti chlubil tím, že jsem si doposud více vydělal než utratil, a zároveň běžel do banky a půjčil si mnohonásobně více. Poprosil bych, abych na tuto otázku dostal odpověď. To je první okruh otázek a první otázka, kterou bych rád směřoval jak na pana premiéra, tak na pana ministra financí.
Druhý okruh otázek se týká samotného návrhu státního rozpočtu na rok 2006. Vláda nám v podkladovém materiálu, v sešitu B dokumentace k návrhu státního rozpočtu na rok 2006, deklaruje, že překračuje výdajový rámec státního rozpočtu v roce 2006 oproti výdajovému rámci schválenému Poslaneckou sněmovnou a upravenému v souladu s rozpočtovými pravidly o 20,3 miliardy korun. Mě v této souvislosti zajímá, na základě čeho - a teď opět otázka jak na pana premiéra, tak na pana ministra financí - na základě čeho a jakého ustanovení rozpočtových pravidel může vláda do Poslanecké sněmovny předložit návrh státního rozpočtu na rok 2006, který je v nesouladu s rozpočtovými pravidly České republiky. To je tedy druhá otázka, protože na straně 7 opět dokumentace v sešitu B máme uvedené důvody, které mohou vést k odchýlení se od stanoveného výdajového rámce schváleného Poslaneckou sněmovnou v předchozím roce, a zde žádný takovýto důvod nevidím.
Tedy druhá otázka je: Na základě jakého ustanovení zákona o rozpočtových pravidlech vláda předložila výdajový limit státního rozpočtu na rok 2006 do Poslanecké sněmovny?
Třetí okruh problémů a třetí otázka pramení z mého pocitu, že daňová politika vlády v příštím roce není v souladu ani s programovým prohlášením vlády České republiky Jiřího Paroubka. Protože pokud si vezmeme programové prohlášení vlády Jiřího Paroubka, které je zhruba půl roku staré, dočteme se v kapitole 4.2 Veřejné finance, že na příjmové straně vláda stabilizuje složenou daňovou kvótu tak, aby celkové daňové zatížení bylo v roce 2006 ve vztahu k hrubému domácímu produktu nižší než v letech 2003 až 2005. Pokud si vezmeme opět dokumentaci ke státnímu rozpočtu na rok 2006 sešit B, tak na straně 24 zjistíme, že průměrné daňové zatížení neboli průměrná složená daňová kvóta mezi roky 2003 až 2005 bude 37,6 %. Vláda na rok 2006 předkládá složenou daňovou kvótu ve výši 37,9 %, tedy o 0,3 procentního bodu více, než se zavázala ve svém programovém prohlášení.
***