Neautorizováno !

(16.50 hodin)
(pokračuje Eybert)

Celkem bylo vámi přijato 53 pozměňovacích návrhů, z nichž nejproblematičtější jsou dle názoru Senátu ty, které se týkají novely zákona o dani z příjmu a zákona o dani z přidané hodnoty, které novela původně vůbec neobsahovala a které s ní nemají ani věcnou souvislost. Navíc jejich obsah Senát již v obdobné podobě dvakrát zamítl.

Dle názoru Senátu Parlamentu České republiky je v této novele příliš mnoho pochybení, než aby ji bylo možné v časovém prostoru daném Senátu opravit, ale zároveň aby při případných opravách zůstala tím, co předkladatel měl v úmyslu.

Jako hlavní pochybení Senát shledal, že z následujícího návrhu není vůbec zřejmé, za jaké porušení povinností může Státní zemědělský intervenční fond ukládat pokuty dle předpisů Evropského společenství. Domnívá se, že předpisy vztahující se k možnostem ukládání pokut fyzickým a právnickým osobám až dva miliony korun nejsou pro jejich adresáty dostatečně dostupné, neboť nejsou v České republice oficiálně zveřejněny v Úředním věstníku Evropské unie v českém jazyce. Toto Senát považuje za vážnou chybu, neboť je takto zakládáno nejisté právní prostředí. Dané ustanovení je z hlediska ústavnosti velmi problematické a nedá se vlastně posoudit, co je a co není zakázané.

K jednotlivým dalším problémům novely zákony, jak je viděl Senát.

K článku 1 bod 9. Poukazujeme, že se povinnost uložená zemědělskému podnikateli nejpozději do 15 dnů ustanovit nového odpovědného zástupce, pokud jeho dosavadní odpovědný zástupce přestane vykonávat funkci nebo nesplňuje podmínky, nepodléhá žádné sankci.

K článku 1 bod 31 § 3 odstavec 3. Pokud žádost o poskytnutí dotace je neúplná nebo obsahuje nepravdivé údaje, příslušný orgán - Ministerstvo zemědělství nebo Státní zemědělský intervenční fond - dle dosavadní úpravy, § 3 odstavec 3, vrací žádost v zákonné lhůtě žadateli s uvedením vad podání, výzvou a lhůtou k jejich odstranění. Návrh uvedenou úpravu modifikuje tak, že příslušný orgán vrátí vadnou žádost žadateli s uvedením vad podání, výzvou a lhůtou k jejich odstranění jen v tom případě, že žádost nebude obsahovat vady svou povahou zjevně neodstranitelné. Co je však vada svou povahou zjevně neodstranitelná, návrh zákona nespecifikuje. Bude tak jen na volné úvaze příslušného pracovníka orgánu, jak posoudí vady žádosti o dotaci z hlediska její zjevné neodstranitelnosti, či naopak odstranitelnosti. Pro případ, že příslušný orgán usoudí, že žádost o dotaci obsahuje vady zjevně neodstranitelné, zákon žádný další postup neupravuje.

K článku 1 bod 42 § 3h odstavec 3. Senát se domnívá, že návrhem se stanoví, že na poskytnutí dotací v příslušném roce se neuplatní změny údajů v příslušné evidenci, pokud by tyto změny byly provedeny až po dni, kdy uplynula lhůta k podání žádosti o posouzení dotace pro příslušný kalendářní rok, pro jejich (jejíž?) posouzení se vyžadují údaje uvedené v evidenci. Z návrhu pak plyne, že o dotaci bude v uvedených případech rozhodováno na základě údajů fakticky neodpovídajících skutečnému stavu věci. Návrh tak připouští o rozhodování dotace, o poskytnutí dotace v rozporu s principem materiální pravdy, jenž by však měl být určující právě všude tam, kde může být dotčen veřejný zájem při nakládání s veřejnými finančními prostředky.

K článku 1 bod 49 § 4 odstavec 8 písm. a). Promíjení poplatků na pojistném, na sociálním zabezpečení platná právní úprava neumožňuje a slova "sociální pojištění" jsou zřejmě v zákoně zaměněna na slova "sociální zabezpečení".

K článku 1 bod 53 § 5 odstavec 6 a 7. Navrhovaná úprava ukládání sankcí rozlišuje maximální výši pokut, jež je možné uložit podle toho, zda se deliktu dopustila fyzická nebo právnická osoba. Za spáchání stejného deliktu by pro obě skupiny "pachatelů" měla být ukládána stejná sankce. V případě ustanovení o pokutách podle § 5 odstavec 6 a 7 zákon zemědělským podnikatelům nestanoví povinnosti, za jejichž nesplnění jim dle navrhovaných ustanovení lze uložit pokutu.

K části druhé článku 3, novela zákona č. 85/2004 Sb. novelizující zákon o zemědělství. Navrhovaným ustanovením je novelizováno přechodné ustanovení novely zákona, což je z hlediska principů právní jistoty naprosto nepřípustné. Úprava režimu stanoveného v přechodných ustanoveních by měla být i s ohledem na přehlednost právního řádu prováděna výhradně v samostatném novém přechodném ustanovení novelizujícího zákona.

K třetí části - článek 4 bod 43 § 12a odstavec 10. Navrhované ustanovení stanoví, že pro provádění kontrol orgány Evropského společenství nebo jimi pověřených osob platí přiměřeně ustanovení § 12 odstavec 1 až 9, která upravují kontrolu podle zákona o Státním zemědělském intervenčním fondu. Česká republika není oprávněna orgánům Evropského společenstvím a jím pověřeným osobám jednostranně určovat pravidla a způsob provádění kontrol.

K části 6 článku 7 bod 2 § 34 odstavec 9 a bodu 3 § 40 odstavec 25. Předkládaná úprava je pozměňovacím návrhem schváleným v Poslanecké sněmovně v rámci třetího čtení. Jde o téměř shodnou úpravu, jakou byla úprava, která již byla Senátem projednávána v rámci senátního tisku 2004/418. Senát tento tisk zamítl mj. z důvodu, že návrh umožňoval odpočet jedné pohledávky dvakrát - tedy jak u osoby oprávněné v důsledku postoupení, koupení nároku, tak u osoby povinné.

Návrh dále trpí i dalšími vadami včetně toho, že jak pro rok 2005 je řešen v obou ustanoveních zcela odlišně a není také zřejmé, zda odpočitatelnou položkou bude nominální hodnota vypořádacího podílu, nebo skutečně vyplacená částka, přičemž dikce v § 34 odstavec 9 podporuje výklad o skutečné výši, zatímco dikce v § 40 odstavec 25 svědčí pro opačný výklad.

K bodu 2. Návrh především nerozlišuje mezi ustanovením zařazeným do přechodných a závěrečných ustanovení, která by měla platit ode dne účinnosti pro futuro - bod 3 - a fakticky ustanovením přechodným - bod 2, kterým se řeší úprava vztahů zminula. Ustanovení § 34 odstavec 9 by mělo řešit obecný režim pro odpočet, který by platil do budoucna, zatím však řeší možnost odpočítat částky, které byly vyplaceny jako vypořádací podíl již za uplynulé období roku 1993 až 2005. Návrh připouští odpočet 50 % částky vyplacené za majetkové podíly. Z hlediska legislativně technického je ustanovení nesprávně koncipováno, protože odkazuje v prvním případě na zákon číslo 42/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ve druhém případě pouze na zákon číslo 2/1992 Sb., tj. na původní novelu zákona. Zákon takto nelze citovat, neboť k vyplacení podílu u konkrétních povinných osob došlo za různého právního stavu.

K bodu 3. Novelou přechodného ustanovení § 40 se naopak upravuje režim odpočtu pohledávek zaplacených, počínaje rokem 2005 a do budoucna, navrhuje se však odpočet v plné výši. Na rozdíl od pohledávek zaplacených v minulosti, jejichž odpočet bylo možné rozložit na dobu pěti let, což bylo výhodné v případě, že poplatník vykazoval v některém roce ztrátu, ustanovení neumožňuje výslovně uplatnit odpočet v dalších zdaňovacích obdobích v případě vykazované ztráty.

***