Neautorizováno !

(16.10 hodin)

Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám. Nyní se hlásí o slovo pan kolega Zdeněk Jičínský.

Poslanec Zdeněk Jičínský: Vážená paní místopředsedkyně, jen ještě poznámku k tomu, co tu říkal pan kolega Kasal o tom, co bylo plodem opoziční smlouvy. Tím skutečně byl zákon, který zavedl 35 volebních obvodů s tím tzv. modifikovaným d´Hondtovým dělitelem.

Já jsem přesvědčen, že ten volební zákon, který zaváděl 35 volebních obvodů, vůbec nebyl protiústavní a byl možný, ale chybou bylo to, že místo normálního d´Hondtova dělitele se v rámci této reformy volebního systému zavedl tzv. upravený d´Hondtův dělitel. Podle mého soudu, a samozřejmě je to hypotéza, kdyby ta reforma spočívala v zavedení 35 volebních krajů s normálním d´Hondtovým dělitelem, pak si myslím, že Ústavní soud neměl důvod, aby rozhodl tak, jak rozhodl, protože ty počty, ty neznamenaly ono zkreslení, které znamenal upravený d´Hondtův dělitel a které byly pro Ústavní soud důvodem, aby posoudil návrh zákona jako v rozporu s ústavním principem poměrného zastoupení.

Říkám to jenom proto, že skutečně i v rámci systému poměrného zastoupení lze tuto ústavní zásadu realizovat velmi různým způsobem. Některé praktické realizace systému poměrného zastoupení svědčí spíše silným stranám, některé svědčí spíše slabším stranám, některé jsou řekl bych aritmetickým zrcadlovým promítnutím počtu hlasů do počtu mandátů, které znamená určité zkreslení. Já teď nemám k dispozici přesná čísla, ale vím, že ta čísla byla počítána a že v minulých volbách k žádnému výraznějšímu zkreslení opravdu nedošlo i při použití d´Hondtova dělitele.

Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu kolegovi Zdeňku Jičínskému. Ptám se, kdo další se hlásí do obecné rozpravy. Není-li další přihláška, obecnou rozpravu končím.

Zahajuji rozpravu podrobnou, do které mám jednu písemnou přihlášku, a to od pana poslance Marka Bendy, který má nyní slovo. (O slovo se hlásí zpravodaj poslanec Koudelka.)

Já jsem oznámila, že vystoupí pan poslanec Marek Benda, ale je zde pravděpodobně vůle, aby nejprve vystoupil pan zpravodaj k tomuto tisku pan poslanec Koudelka.

Poslanec Zdeněk Koudelka: Důvodem mého vystoupení je, že vzhledem k tomu, že ústavněprávní výbor přijal komplexní pozměňovací návrh, tak aby se další pozměňovací návrhy dávaly k tomuto komplexnímu znění a aby tedy text ústavněprávního výboru byl vzat za základ dalšího projednávání.

Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Ano. Myslíte si nechat hlasovat o tomto vašem návrhu? (Posl. Koudelka doporučuje.)

Ano, přivolám tedy ještě naše kolegy do sněmovny. Těm, kteří jsou dosud venku a slyší mě, opakuji, že jde o návrh, který říká, že nyní v podrobné rozpravě všechny návrhy budou podávány ke komplexnímu pozměňovacímu návrhu předloženému ústavněprávním výborem.

Tohoto návrhu se tedy týká následující hlasování, které má pořadové číslo 58. Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro. Kdo je proti?

V hlasování pořadové číslo 58 z přítomných 160 poslanců pro hlasovalo 83, proti 9. Tento návrh tedy byl přijat.

Nyní tedy má slovo první přihlášený do podrobné rozpravy, pan poslanec Marek Benda.

Poslanec Marek Benda: Vážená paní místopředsedkyně, vážené dámy, vážení pánové, chci navrhnout tři pozměňovací návrhy. První dva se týkají věcí, které zde byly diskutovány a které byly odhlasovány na ústavněprávním výboru, ale myslím, že by bylo korektní, aby je odhlasovala celá Sněmovna a aby ona opravdu rozhodla o tom, jestli chce zvyšování počtu preferenčních hlasů a jestli chce snižování toho potřebného procenta.

První návrh tedy zní: bod 61 z usnesení ústavněprávního výboru vypustit - to je ono zvýšení počtu preferenčních hlasů ze dvou na čtyři.

Druhý návrh zní: bod 74 v návrhu ústavněprávního výboru vypustit - to je ono snížení ze 7 % na 5 %.

A třetí návrh se týká věci, kterou jsem signalizoval na ústavněprávním výboru, ale posléze došlo k dohodě, že ji v onu chvíli ještě nebudeme hlasovat, aby se dala šance promyslet si ji v poslaneckých klubech. To je problematika změn senátních obvodů.

Doposud je situace taková, že při odchýlení se o více než 15 % od průměru velikosti senátního obvodu dochází ke změně senátního obvodu. Jak všichni víme, děje se tak v podstatě každé dva roky, protože ke změnám senátních obvodů dochází jenom v letech, kdy se volby konají, a to se děje v podstatě každé dva roky. Stále dochází k přesunům obyvatelstva, a například v hlavním městě Praze to znamená stálé posuny některých těch malinkých částí z jednoho obvodu do druhého, a to dokonce až takovým způsobem, že někteří volí v podstatě každé dva roky, protože se přesunují stále do nějakého jiného obvodu.

Já navrhuji, aby došlo ke zvýšení té hranice 15 %, při které musí dojít ke změně senátního volebního obvodu, na 20 %, abychom trochu více tyto volební obvody stabilizovali.

Čili ten návrh by zněl: za bod 77 dosavadního usnesení ústavněprávního výboru doplnit nový bod 78, a ostatní samozřejmě přečíslovat. "V § 59 odst. 2 se číslovka 15 mění na číslovku 20."

Já vím, že to není řešením celé problematiky senátních obvodů, ale alespoň po jistou dobu by to mohlo více stabilizovat senátní volební obvody a připustit, abychom v senátních volebních obvodech dělali méně přesunů, než tomu bylo doposud.

Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám. S další přihláškou se hlásí pan kolega Kubinyi, jinou přihlášku do podrobné rozpravy nyní nemám. Prosím, slovo má pan poslanec Kubinyi.

Poslanec Jozef Kubinyi: Děkuji. Vážená paní předsedající, kolegyně a kolegové, omlouvám se, že to budu číst, ale bohužel v písemné podobně jsem to předal k tomu původnímu návrhu, a teď jsme přijali komplexní pozměňovací návrh, takže se budu snažit, aby to bylo rychlé.

Je to pozměňovací návrh k zákonu 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky.

Paragraf 39 se mění: "Hlasování. V prostoru určeném pro úpravu hlasovacích lístků vloží volič do úřední obálky jeden hlasovací lístek. Na hlasovacím lístku, který vkládá do úřední obálky, může přitom zakroužkováním pořadového čísla nejvýš u čtyř kandidátů uvedených na témž hlasovacím lístku vyznačit, kterému z kandidátů dává přednost (pozitivní hlas); přeškrtnutím pořadového čísla nejvýše u čtyř kandidátů uvedených na témž hlasovacím lístku vyznačit, kterého z kandidátů si nepřeje (negativní hlas). Jiné písemné úpravy hlasovacího lístku nemají na posuzování hlasovacího lístku vliv. Podle věty druhé se obdobně postupuje při úpravě hlasovacího lístku při korespondenčním hlasování."

V § 40 odst. 2 zní: (2) Po uplynutí doby stanovené pro ukončení hlasování na území České republiky a po provedení úkonů podle § 19a odst. 5 a 6 dá předseda okreskové volební komise nebo předseda zvláštní okrskové volební komise zapečetit zbylé nepoužité hlasovací lístky s výjimkou nepoužitých hlasovacích lístků určených ke sčítání pozitivních a negativních hlasů (§ 42 odst.3), a úřední obálky, a poté dá otevřít volební schránku.

***