Neautorizováno !

(15.50 hodin)
(pokračuje Jičínský)

Když jsme na ústavněprávním výboru včlenili do senátního návrhu ten modifikovaný vládní návrh, snažili jsme se postupovat tak, abychom možné výhrady ze Senátu eliminovali. Chci tu vyslovit naději, že v této podobě návrh bude přijatelný nejenom pro Poslaneckou sněmovnu, ale i pro Senát.

Tolik k pozměňovacímu návrhu. Nemyslím si, že v této fázi je vhodné dávat návrhy, které přeci jenom nejsou v souladu s logikou toho volebního systému, který máme.

Jinak k tomu, co říkal pan místopředseda Kasal. Já osobně bych to rozhodně samozřejmě neformuloval tak, že ten volební systém, který je v našem volebním zákonu, je v rozporu s principem poměrného zastoupení, protože i pan místopředseda ví, že principy poměrného zastoupení v jednotlivém zákonodárství se realizují různými způsoby. Tento systém má své přednosti, má své nevýhody. Víme, že systém předchozí znamenal zase dvě skrutinia, druhé skrutinium bývá také předmětem kritiky, protože už o tom, kdo z něj vyjde, nerozhodují voliči, ale dává to větší možnost vybrat stranickým vedením, což někdy je dobře, někdy ne. Takže já to říkám jenom proto, abych relativizoval to, co pan místopředseda tady předvedl se značným vášnivým zaujetím, jehož já už v této věci nejsem schopen.

Ale pan místopředseda také položil otázku, proč čtyři preferenční hlasy, případně i proč snížení ze sedmi na pět. To bylo předmětem poměrně rozsáhlé diskuse. Byl k tomu předtím předložen pozměňující poslanecký návrh. A já myslím, že to je dobře z toho hlediska, že přece jenom často jsme svědky toho, že systém poměrných voleb na základě stranických kandidátek bývá předmětem kritiky ze strany občanů v tom smyslu, že občané prostě nemají možnost ovlivnit toho, kdo na kandidátce je, že jsou nuceni prostě přijmout kandidátku, jak ji strana jaksi předložila. Toto dává jistou možnost řekl bych osobnějšího vztahu voliče k těm, které volí. Říkám "dává možnost osobnějšího", prostě relativizuji to, protože žádné optimální řešení, které bychom si přáli, tu není. Výhody, které má většinový systém v přímé vazbě občanů jako voličů toho, koho volí, systém poměrného zastoupení nemá, ale má podle mého soudu zase poměrně větší výhody nebo větší přednosti z hlediska demokratického než systém většinový.

Toto, pokud jde o ty čtyři hlasy. A myslím, že tomu odpovídá i snížení procent na pět, aby možnost voličů ovlivnit pořadí na kandidátce byla reálná, protože až dosud byla minimální a těch poslanců, kteří se sem dostali na základě preferenčních hlasů, bylo skutečně minimální množství.

Viděl bych v tom tedy jistá zlepšení systému, který máme. Pokud s ním nejsme spokojeni, veďme o tom diskusi, třeba i v rámci předvolební kampaně, ale teď si samozřejmě nemyslím, že by byl čas na to, abychom do volebního systému hlouběji zasahovali, protože bychom mohli dosáhnout jedině toho, že nepřijmeme ani ty změny, které jsou myslím žádoucí, tj. korespondenční volbu. Protože já se pro ni osobně také vyslovuji.

Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám. Nyní mám přihlášky od pana poslance Stanislava Křečka, Zdeňka Koudelky, opětovně se hlásí pan místopředseda Jan Kasal a ještě pan kolega Kubinyi. Nyní má tedy slovo pan poslanec Stanislav Křeček.

Poslanec Stanislav Křeček: Paní předsedající, kolegyně a kolegové, také já bych se chtěl do třetice vyjádřit negativně k návrhu kolegy Kubinyiho ohledně negativních hlasů, a to z jednoho hlediska. Uvědomte si, že negativní hlas může dostat jen ten, o kom něco víte, kdo je znám. Kdo není znám, šedivá myš, která nikde nevystoupí, k ničemu se nevyjádří, sice nevzbudí žádné pozitivní reakce, ale ani negativní, takže negativní hlasy by byly jen bič na ty, kteří se angažují, kteří něco obhajují, kteří vystupují. Nemluvím už o technických potížích, že bychom museli zvážit, co s těmi negativními hlasy budeme dělat, zda jeden negativní hlas vymaže jeden pozitivní nebo jak to všechno bude.

Čili já se domnívám, že to rozhodně není dobrý návrh, a rozhodně nedoporučuji hrát si s volebním systémem tak jednoduše, jak někteří kolegové činí.

Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane kolego. S přednostním právem nyní pan místopředseda Sněmovny Jan Kasal, poté bude mluvit pan kolega Koudelka.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Paní místopředsedkyně, já chci jenom ve stručnosti reagovat na to, co tady zaznělo spíše formou faktické poznámky.

Stávající d´Hondtův volební systém znamená, znovu to chci podtrhnout, že strana, která získá větší počet hlasů, nemusí získat větší počet mandátů. V tomto spatřuji porušení principu poměrnosti, dá se to lehko matematicky dokázat.

A pak chci reagovat na to, co tady říkal pan poslanec Jičínský stran druhého skrutinia. Má pravdu, že s tím byly vždy potíže, vždy velké trápení. Ale to se dá jednoduše odstranit a ten návrh byl připraven už v roce 1998, kdy tehdejší ministr vnitra Cyril Svoboda měl připraven návrh, že ve druhém skrutiniu budou mandáty přidělovány automaticky systémem mandát do kraje a v kraji dostává mandát ten, kdo je právě na řadě. To je řešitelné automatismem.

A co se týká preferenčních hlasů, k tomu chci jenom říci, že výsledky voleb v roce 2002 ukázaly, že stávající, tedy sedmiprocentní hranice a dva kroužky stačily minimálně pro tři čtvrtiny klubu poslanců KDU-ČSL pro to, aby tuto hranici přestoupily. Z tohoto pohledu tedy stávající systém považuji za dostatečný, dostatečně se zobrazila vůle voličů pro vytáhnutí těch kandidátů, kteří byli na zadních místech.

To je asi všechno, ale rád budu pokračovat. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane místopředsedo. Nyní má tedy slovo pan kolega Koudelka.

Poslanec Zdeněk Koudelka: Vážená paní předsedající, vážená Sněmovno. Chtěl bych reagovat na slova pana místopředsedy Kasala. On ve své kritice d´Hondtova systému dospěl k tomu, že to není systém volebního dělitele, který by naplňoval ústavní zásadu poměrného systému. Domnívám se, že však to není pravda, dokazují to výsledky voleb i u nás. Kde je opravdu problém, je problém ve druhém skrutiniu a v tom, že v některém malém kraji, např. v Karlovarském, třetí strana dostane významný počet hlasů, ale protože již tam nezbývá žádný mandát, nedají se ty hlasy nikam převést, tak propadají. Ale to je problém druhého skrutinia, nikoli volebního dělitele d´Hondta. Koneckonců to, že i lidová strana - protože Karlovarský kraj je samozřejmě příklad lidové strany - může zvítězit v rámci volebního systému d´Hondt, dosvědčuje to, že v Jihomoravském kraji v krajských volbách lidová strana byla nejsilnější, zvítězila, a tam je dokonce v krajských volbách upravený d´Hondt, to znamená ještě více systém s většinovými prvky, to je právě dědictví opoziční smlouvy, tolerančního patentu; to dědictví zůstalo ve volbách do zastupitelstev krajů, nikoliv ve volbách do Poslanecké sněmovny, protože tam to zrušil Ústavní soud.

Stačí zvítězit ve volbách, a získáte většinu mandátů. Chtít takový volební systém, který by vedl k tomu, že mám získat většinu mandátů, když nezvítězím ve volbách, není prostě možné.

A co se týká počtu volebních kroužků, preferenčních hlasů. Tady jsem právě asi vycházel i z toho, že pan místopředseda Kasal bude kritizovat dědictví opoziční smlouvy, a právě stávající dva volební preferenční hlasy jsou dědictvím opoziční smlouvy, protože původně jak do Federálního shromáždění, tak do České národní rady, tak do Poslanecké sněmovny v 90. letech se vždy volilo se čtyřmi preferenčními hlasy. Teprve tím, že byly zavedeny podle volebního zákona dle opoziční smlouvy velmi malé volební kraje, které byly ve velikosti vlastně dvou či tří okresů, došlo k tomu, že byl počet preferenčních hlasů snížen ze čtyř na dva.

***