Neautorizováno !

(10.20 hodin)
(pokračuje Tlustý)

Nabízí se mnoho hypotéz, a vracím se k původnímu: proč blokujete vyšetřování? Důvod je jednoduchý: protože znáte jeho obsah! Vy přece znáte ta fakta! My je neznáme! My si přejeme, aby všechno bylo objasněno, a vy, pokud blokujete vyšetřování, tak říkáte jasně, vždyť vy to všechno víte. Vy jenom nechcete, abychom to věděli my, a nechcete, aby to věděla veřejnost v této zemi, protože takový skandál tady ještě nikdy nebyl! Je to úplatkářská aféra a nazývejme to pravými jmény, ve kterých je zmiňována částka 42 milionů eur. Já se obávám, že veřejnost vůbec netuší, kam až může něco takového dojít. To je přes miliardu českých korun! Tady nikdy v historii tohoto státu nebyly indicie pro úplatkářskou aféru v rozsahu přes miliardu korun, a vy se to snažíte bagatelizovat! (Potlesk ODS.)

A aby bylo jasno, tady se přece tyto peníze hledají. A od všech ostatních kauz je tady obrovský rozdíl, vážení pánové. Polští manažeři totiž buď zdokumentují, komu ty peníze dali, zdokumentují, že to byly pro ně provize a pro někoho úplatky, zdokumentují ekonomický základ těchto provizí a těchto úplatků, a ten je jediný: prospěch soukromého subjektu, který nutně musí být ztrátou českého státu.

Já vás, vážení pánové, vyzývám, abyste seriózně jednali o této věci a nepředstírali, že nerozumíte, o co jde. Já myslím, že je to naprosto evidentní a to, co tady dneska předvádíte, jenom dokazuje, jak špinavé máte svědomí!

Děkuji vám. (Dlouhý potlesk ODS.)

Místopředseda PSP Ivan Langer: Dalším přihlášeným do rozpravy je pan ministr Sobotka, po něm pan kolega Schling.

Místopředseda vlády a ministr financí ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji, vážený pane místopředsedo. Já nebudu reagovat na vystoupení pana předsedy Tlustého, neboť pan předseda Tlustý zde včera chyběl v Poslanecké sněmovně, já jsem ho zde neviděl, když jsme včera vedli debatu o tom, jaká je skutečná podstata celé kauzy. Já se mu nedivím, že nemá informace a že v tuto chvíli po těchto informacích volá. Já bych mu chtěl pouze doporučit vaším prostřednictvím, pane předsedající, aby zde seděl, když se o této věci vede diskuse. Já jsem ho tady včera v sále neviděl. To je jenom jedna poznámka. (Nesouhlasný hukot v řadách ODS.)

Druhá poznámka se týká toho, co zde uvedl předřečník pana předsedy Tlustého. Zde byl odkaz na situaci bývalého ministra financí pana Ivo Svobody a bylo zde řečeno, že to byl jediný ministr, který se ocitl v této situaci, že je tedy ve výkonu vazby. Já bych chtěl vzpomenout situaci jiného ministra financí. Byl to ministr financí ve vládě Občanské demokratické strany, byl to ministr financí, který se jmenoval Ivan Kočárník, a já bych vám chtěl připomenout, dámy a pánové, debatu, která se před několika lety odehrála v této Poslanecké sněmovně.

Tato Poslanecká sněmovna byla požádána Policií České republiky o to, aby zbavila imunity poslance Ivana Kočárníka v důsledku vyšetřování činnosti, které se tento poslanec v roli ministra financí podle policie dopustil. Já nechci posuzovat, zda tehdy policie měla pravdu, či neměla pravdu. Já chci pouze konstatovat, že Poslanecká sněmovna v té době obdržela žádost o vydání tohoto poslance, aby byl pan Ivan Kočárník zbaven imunity, a chtěl bych také podotknout, že tato Poslanecká sněmovna ho odmítla svým usnesením zbavit imunity. Ten rozdíl hlasů nebyl velký. Tam bylo jenom několik málo hlasů, které rozhodly o tom, že pan poslanec Kočárník, tehdy ministr financí za ODS, nebyl zbaven poslanecké imunity. Chtěl bych vám všem tuto věc připomenout.

A chtěl bych také připomenout, že pan Ivo Svoboda nebyl poslancem Parlamentu, to znamená, neměl tu možnost jako pan Ivan Kočárník, aby využil institutu poslanecké imunity a vyhnul se trestnímu stíhání. Chtěl bych také říci, že podle dostupných veřejných zdrojů ta věc, která byla předmětem trestního stíhání u pana Svobody, nesouvisela s jeho činností jako člena vlády a ministra financí. Ta věc, která byla předmětem tehdejšího vyšetřování policie a týkala se pana Ivana Kočárníka, souvisela s tím, jaké kroky činil ve funkci ministra financí. A znovu opakuji: Nechci to hodnotit, nechci říkat, zda byl vinen, či nebyl vinen, pouze chci připomenout této Poslanecké sněmovně, že to byla tato Poslanecká sněmovna, která odmítla bývalého ministra za ODS, ministra financí Kočárníka, zbavit poslanecké imunity. Prosím, až budete podobně poukazovat na tyto analogie, buďte důslední a hovořte také o svých bývalých ministrech.

Děkuji. (Potlesk ČSSD.)

Místopředseda PSP Ivan Langer: Slovo má pan kolega Schling, nicméně ještě před ním s faktickou poznámkou pan Petr Nečas.

Poslanec Petr Nečas: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře financí, jen suše konstatuji, že pan ministr Kočárník nebyl tehdy měsíc před volbami vydán za situace, kdy znovu nekandidoval, Sněmovnou, ve které měli komunisté, sociální demokraté a republikáni většinu.

Místopředseda PSP Ivan Langer: Slovo má pan kolega Schling, připraví se pan předseda Zaorálek.

Poslanec Jaromír Schling: Pane předsedající, dámy a pánové, chtěl bych připomenout, že přes velké rozdíly v politických názorech jednotlivých politických stran, poslaneckých klubů a jejich členů jsem se domníval, že máme jeden společný zájem, že máme společný zájem na udržení a rozvíjení demokracie v této zemi. Víme ovšem, a historie nás v tom poučuje, že demokracie je křehká květinka, že se může poměrně lehce stát za určitých okolností, že se demokratický režim změní v režim autoritativní. A když na naše demokratické instituce, především na Parlament, na Poslaneckou sněmovnu útočí novináři a dehonestují celé tyto demokratické instituce ne tím, že by kritizovali jednotlivé členy za jejich nepravosti, ale že obecně útočí na tyto demokratické instituce, tak to moc nechápu, anebo to možná chápu u některých médií, kdy víme, že jejich vlastníky jsou pravicové kruhy jedné země, která je také členem Evropské unie. Když ovšem útočí na demokracii jakási sekta, kterou tady jeden kolega před chvílí připomněl, kterou jsme tady měli, když na demokracii vlastně útočili republikáni, tak to také ještě chápu, ale opravdu to poměrně málo chápu od Občanské demokratické strany. A co jiného, vážené kolegyně a kolegové, děláte, když zde rozvíjíte tímto způsobem takovouto debatu, která tady probíhá již od včerejška? Vždyť vy dobře znáte fakta, vždyť vy víte, o co jde.

Podívejte se, já začnu věcí, o které řada z vás jistě ví. Mnoho starostů přijímá návštěvy nejrůznějších firem a jakýchsi zprostředkovatelů, kteří jim slibují, že jim zajistí dotaci tu z fondu životního prostředí, tu z Ministerstva pro místní rozvoj, když dostanou dvě procenta ze získané dotace. My všichni víme, že tito, jak já říkám, čičmundové nic nezajistí, protože ty věci probíhají velmi transparentně, a když ta žádost splňuje náležitosti a když fond peníze má, tak ta žádost je kladně vyřízena, anebo také není, když peníze nejsou anebo žádost má nedostatky. Ale když ta žádost náhodou je kladně vyřízena, tak onen čičmunda dostane svá dvě procenta. Je to korupce? No přece není. Korupce, to je jev, při kterém někdo získává neoprávněnou výhodu na základě úplatku, který poskytl, ale v tomto případě získal někdo něco? Ten čičmunda získal svá dvě procenta, ale to byl podvod! Nepleťme si pojmy a dojmy. Ano, podvodníčků touto zemí obchází hodně a bohužel někdy se jim dostane u starostů anebo i jiných funkcionářů sluchu, ale to není korupce. Ale že korupce je nemoc, která ohrožuje demokracii, ano, to samozřejmě všichni jsme schopni uznat. Tak ale proti korupci něco dělejme, skutečného, reálného, a nerozvádějme takovéto diskuse, které v podstatě o korupci nejsou. Protože když budu pokračovat v rozvíjení příkladu, který jsem uvedl u toho čičmundy z nějaké radnice, tak copak to, co jsme viděli na televizi Nova, to svědčilo o nějaké korupci?

***