(16.10 hodin)
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Tuto interpelaci máme také za sebou. Prosím ještě pana poslance Davida Šeicha, který má interpelaci na Františka Bublana.
Poslanec David Šeich: Pane předsedající, dámy a pánové, pan ministr bohužel není v jednacím sále.
Dne 31. 7. 2005 se do České republiky vrátil v Rumunsku odsouzený český podnikatel František Příplata. Je to jistě právně sporný případ a není důvod nenechat zcela transparentní vývoj právnímu řešení tohoto problému. Média nicméně přinesla výrok pana ministra Bublana, a to výrok odsuzující útěk podnikatele Příplaty slovy: Postup pana Příplaty není správný, postavil tak Českou republiku do těžké pozice.
Chtěl jsem se zeptat, zda není primárním úkolem českého státu hájit české občany a jestli je spíše úkolem občana chovat se v nesnadné situaci tak, aby nečinil komplikace svému státu. Čili jestli pan ministr za těmito svými výroky stojí a zda je považuje za správné a vhodné.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Prosím pana ministra Bublana o reakci.
Ministr vnitra ČR František Bublan: Musím říci jednu věc. Neviděl jsem, co zaznělo v televizi, ale jestli to byla tato věta, bylo to vytrženo z velkého balíku. Mluvil jsem k tomu dlouze. Mluvil jsem především o eurozatykači, o tom, že kdyby Rumunsko vstoupilo do EU, samozřejmě by se eurozatykač vztahoval i na tuto zemi, a potom by nastal problém, který teď řeší Ústavní soud, zda je silnější eurozatykač, nebo naše ústava, a jak z toho ven. Bylo to v době, kdy jsem dostal informaci, že František Příplata opustil Rumunsko a nebylo ještě zřejmé, zda je v České republice nebo někde jinde. Proto jsem mluvil o tom, že Rumunsko vyhlásilo pátrání po této osobě cestou Interpolu, a to v zóně 2 a 3. Zóna 2 je Evropa a zóna 3 je severní Afrika. Pokud by byl nalezen v některé z těchto zemí, potom by musel být zemí vydán, protože Rumunsko je signatářem Evropské úmluvy o vydávání odsouzených osob. Pokud by země byla také signatářem této smlouvy, musela by tuto osobu vydat zpátky do Rumunska. Rumunsko současně požádalo i naši policii o to, zda se pan František Příplata zdržuje na našem území a zda zná policie jeho adresu. Odpověděli jsme, že se zdržuje na našem území, adresu jsme nesdělili, protože na to nemáme právo.
Jsem si plně vědom toho, že občan ČR může být předán pouze jinému členskému státu EU, a to na základě evropského zatýkacího rozkazu. Česká republika, potažmo Ministerstvo spravedlnosti, může být pouze požádána příslušným orgánem Rumunské republiky o uznání rozsudku. Pravděpodobně i tento případ u nás nastane.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji, pane ministře. Prosím ještě pana poslance Šeicha, který se může ještě ptát.
Poslanec David Šeich: Právně je to samozřejmě případ složitý. Právnímu řešení je třeba nechat průchod. Spíše to byla otázka nad slovy, že postup pana Příplaty není správný, že postavil Českou republiku do těžké pozice. Nedokáži posoudit kontext dalších vět, ale vypadalo to tak, že český stát není dostatečně připraven hájit zájmy českých občanů.
Doplňující otázku mám v tom smyslu, jaký je vývoj této kauzy a jaký postoj zaujme ČR, potažmo Ministerstvo vnitra a Ministerstvo spravedlnosti, v otázce žádosti rumunské strany na vydání tohoto občana, zda bude, či nebude vydán.
Ministr vnitra ČR František Bublan: Ministerstvo vnitra v tom nemá žádnou důležitou roli. Ministerstvo spravedlnosti pana Příplatu nemůže vydat, protože je to v rozporu s naší ústavou. Je to celkem jednoznačné.
Ještě k mému výroku. V tu chvíli nebylo jasné, zda je pan Příplata na našem území, nebo se zdržuje někde v severní Africe. Mluvil jsem obecně o principu evropského zatykače a o tom, že potom by Česká republika byla postavena do svízelné situace, kdyby Rumunsko bylo členem EU. Ono je signatářem evropské smlouvy, o které jsem zde před chvíli mluvil. Vztahuje se to potom na ostatní země. Kdyby byl v severní Africe, potom by mohl být samozřejmě zpět do Rumunska vydán.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji, pane ministře. Snad je to vše, protože čas našich interpelací vypršel. Končím projednávání ústních interpelací v tomto dnešním jednacím dnu. Končím bod Ústní interpelace v Poslanecké sněmovně na premiéra i členy vlády ČR.
Přejdeme k dalšímu bodu, kterým jsou
41.
Odpovědi členů vlády na písemné interpelace
Na pořad této 46. schůze jsou předloženy tři odpovědi na vznesené interpelace, s nimiž poslanci nejsou spokojeni a z toho důvodu požádali o zařazení na schůzi Sněmovny.
Upozorňuji všechny poslance na ustanovení § 112 odst. 6 jednacího řádu Sněmovny, které zní: Není-li interpelující poslanec na schůzi Sněmovny přítomen, nekoná se o odpovědi na jeho interpelaci rozprava a Sněmovna k ní nezaujme stanovisko ani o ní dále nejedná.
Nicméně v tuto chvíli se mi zdá, že všichni interpelující poslanci jsou přítomni ve sněmovně, takže nic nebrání tomu, abychom se pustili do první, což je interpelace na předsedu vlády Jiřího Paroubka, který odpověděl na interpelaci poslance Pavla Hojdy ve věci výstavby přeložky železniční tratě v úseku Březno u Chomutova - Chomutov. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako tisk 1029.
Požádám nejdříve pana poslance Hojdu, aby sdělil příčiny své nespokojenosti s odpovědí a uvedl tak projednávání této písemné interpelace. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Pavel Hojda: Pane předsedo, vážená vládo, pane premiére, dámy a pánové, vyslovil jsem nespokojenost s odpovědí na mou interpelaci týkající se přeložky železniční trati v úseku Březno u Chomutova - Chomutov. Než budu říkat své námitky a důvod, proč nejsem spokojen, chtěl bych zde sdělit, že musím poděkovat za to, že jsem byl kontaktován jednak náměstkem ministra dopravy panem Ing. Kocourkem a přímo generálním ředitelem Správy železniční dopravní cesty panem Ing. Komárkem. Podrobně mi vysvětlili, jak postupuje pověřený investor Správa železniční dopravní cesty v této kauze ve smyslu co nejrychlejšího ukončení a bezproblémového dokončení této přeložky a této stavby jako takové. Chtěl bych za to poděkovat. Myslím si, že jsem dostal informace, které konečně povedou k tomu, aby tato stavba už byla řádně vedena a dokončena.
Musím ale konstatovat, že tato kauza není kauzou posledního období, ale že určité problémy nastaly už v době, kdy se tato poměrně velká stavba - byla vysoutěžena v ceně více než 1 mld. 180 mil. Kč - připravovala. Když jsem psal tuto interpelaci panu premiérovi, chtěl jsem upozornit na to, že právě proto, že už při přípravě docházelo k určitým problémům a nesrovnalostem, už to zadávalo příčinu k tomu, že nakonec výsledný efekt u této stavby je ten, že je nejen opožděná a bude opožděná o cca 1,5 roku, ale navíc že tam došlo k nárůstu vysoutěžených nákladů o více než 100 %, to znamená na téměř 2,6 mld. Kč.
***