(Jednání pokračovalo ve 14.30 hodin.)
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Dámy a pánové, vážení kolegové, je 14.30 hodin, začíná bod číslo
40.
Ústní interpelace
Dnes jsme za účasti ověřovatelů vylosovali pořadí poslanců, v němž budou vystupovat a podávat ústní interpelace nejprve na předsedu vlády pana Jiřího Paroubka, po 15.15 pak na ostatní členy vlády. Seznam máte v lavicích.
Nyní bych dal jako prvnímu slovo panu poslanci Václavu Exnerovi, který má interpelaci ve věci kanceláře sudetoněmeckého landsmanšaftu v Praze. Jako další se připraví poslankyně Eva Dundáčková. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Václav Exner: Pane ministerský předsedo, pár metrů odsud, v Tomášské 14, je obchodní společnost s označením SKS - Informační středisko Praha, společnost s ručením omezeným. Na zvonku má jenom zkratku SKS/SL, jinak není provozovna této společnosti nijak označena. Tato obchodní společnost se občas označuje jako velvyslanectví sudetoněmeckého landsmanšaftu. Učinil to tak nejen evropský poslanec a politik Spolkové republiky Německo Bernd Posselt, ale také pan Peter Barton alias Petr Bartoň, který se občas vydává za velvyslance sudetoněmeckého landsmanšaftu.
Podle mého názoru, a nejen mého, jde o jasné zneužití obchodního práva a o klamavý postup, který využívá tato obchodní společnost k zastření politické činnosti v České republice. Vyzval jsem svého času vašeho předchůdce pana Vladimíra Špidlu, že instituce České republiky by neměly být v této věci nečinné, a navrhl jsem mu určitou možnost, aby orgány České republiky udělaly upozornění, případně výzvu směrem k této obchodní společnosti s tím, že ji upozorňují na zneužití obchodního práva, a daly najevo, že činnost za takových okolností je v České republice nežádoucí, a požádaly o ukončení její činnosti v České republice. Bohužel dosud jsou nečinné jak Ministerstvo vnitra, tak Ministerstvo zahraničních věcí, tak instituce hlavního města Prahy.
Pane ministerský předsedo, jste toho názoru, že v této věci by se mělo pokračovat v dosavadní politice, nebo přece jen by mohly instituce České republiky něco udělat?
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano. Děkuji za dodržení časového limitu. Nyní bude mít slovo předseda vlády České republiky Jiří Paroubek. Prosím, pane premiére, máte slovo.
Předseda vlády ČR Jiří Paroubek: Dámy a pánové, výše uvedená kancelář, já tu mám i výpis z obchodního rejstříku, byla do obchodního rejstříku zapsána dne 4. prosince 2002 jako společnost s ručením omezeným s názvem SKS - Informační středisko Praha, s. r. o., se sídlem Tomášská ulice 21, Praha 1. V materiálech Sudetoněmeckého krajanského sdružení, Sudetendeutsche Landsmannschaft, figuruje nejčastěji jako kontaktní kancelář Sudetoněmeckého krajanského sdružení, přičemž její vedoucí se na vizitkách prezentuje jako Petr Barton, SKS, Sudetendeutsches Bureau Prague Geschäftsführer, tj. jednatel.
Žádost o povolení vyvíjet činnost jakožto politické sdružení nepodala Ministerstvu vnitru ani tato kancelář sama, ani Sudetoněmecké krajanské sdružení se sídlem v Mnichově, k němuž se tato kancelář výše naznačeným způsobem hlásí. Podle zápisu v obchodním rejstříku jsou předmětem podnikání této podobně deklarované obchodní společnosti vydavatelská, nakladatelská činnost, reklamní činnost a marketing, jakož i činnost informační a zpravodajské kanceláře.
Zasahování do postavení a činnosti obchodních společností ovšem nepřísluší ani vládě jako celku, ani žádné ze součástí vládní administrativy. Eventuální neshodu mezi skutečným právním stavem a charakteristikami zápisu v obchodním rejstříku by musel podle obchodního zákoníku České republiky řešit rejstříkový soud.
Aktivity kanceláře, podle mého názoru nepříliš významné, zahájené v březnu roku 2003, monitorují jak Ministerstvo vnitra České republiky, tak i Ministerstvo zahraničních věcí České republiky. Z informací, jež jsou k dispozici Ministerstvu zahraničních věcí, vyplývá, že zřízení této kanceláře samo o sobě v komunikaci o otázkách minulosti nic nového nepřináší.
(pokračuje Paroubek)
Zmíněné ministerstvo proto nepovažuje činnost kanceláře SKS za příliš závažnou a soudí, že dopad jejích aktivit by neměl být přeceňován.
Mám-li říci své stanovisko, pane poslanče, rovněž já si myslím něco podobného. Nepřeceňoval bych tuto činnost.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji, pane premiére. Táži se pana poslance, jestli chce položit předsedovi vlády doplňující otázku.
Poslanec Václav Exner: Pane ministerský předsedo, ani já nepřeceňuji činnost této informační kanceláře, resp. společnosti s ručením omezeným. Přesto se ovšem domnívám, že je naprosto zřejmé, že jde o klamavý přístup k tomu, jakým způsobem se dostat do České republiky. Domnívám se, že tady je v sázce vlastně suverenita České republiky a že není jen tak jednoduše možné reagovat tak, že tedy nic nebudeme dělat.
Na otázku, zda jste stejného názoru, že se nebude nic dělat, jste mi vlastně neodpověděl. Prosil bych vás tedy, jestli váš názor není jen takový, že výsledek monitorování je neutrální, ale jestli jste také toho názoru, že není potřeba vůbec nijak zasahovat.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano. To byla doplňující otázka. Prosím, pane premiére, o odpověď.
Předseda vlády ČR Jiří Paroubek: Já to řeknu úplně otevřeně. Já si myslím, že činnost této kanceláře je tak nevýznamná, že není potřeba v té věci nic dělat. A myslím si, že i kdybychom chtěli dělat, těžko bychom našli i právní instrumenty v tomto směru.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji. To je podle mne vše, co tu může zaznít na této interpelaci, a můžeme postoupit k další. Tou je interpelace paní poslankyně Evy Dundáčkové ve věci protiteroristických opatření. Potom se připraví paní poslankyně Alena Páralová. Nyní prosím paní poslankyni Dundáčkovou.
Poslankyně Eva Dundáčková: Vážený pane premiére, vězte prosím, že patřím mezi zastánce té politiky státu a té role státu, která má sloužit ve prospěch občanů, že jsem zastáncem ochrany občanů a soukromých práv. A nebudu teď tady vířit CzechTek a otázky s tím související, neboť jsem přesvědčena, že v rámci rozpravy na půdě Poslanecké sněmovny bude situace kolem CzechTeku dostatečně objasněna.
Dovolte mi, abych se v krátkém čase, který mám pro svou interpelaci, vrátila do minulosti o něco delší, a sice k teroristickým útokům, které postihly celosvětové společenství v průběhu letošního léta. V souvislosti s teroristickými útoky, ke kterým došlo v Londýně a posléze v Egyptě, vydala česká vláda některá prohlášení, kterými slibovala, že ochrání, resp. učiní opatření, kterými ochrání české občany. Mne ta prohlášení poněkud znepokojila, neboť jsem v nich nenašla nic nového, resp. se mi zdálo, že opatření, která chce teď vláda po událostech v létě realizovat, měla být na základě jejího vlastního akčního plánu již dávno realizována. Dovolte, abych některá z nich připomněla.
***