(9.30 hodin)
(pokračuje Zralý)
A konečně za třetí. Oba navrhované instituty pro přežití v chudobě nejsou na rozdíl například od sousedního Německa regionálně diferencované. Přitom náklady na přežití v hlavním městě Praze byly v červnu 2005 tyto - ceny ošacení o 17 procentních bodů vyšší, než je celostátní průměr, ceny obilí o 12 procentních bodů, než je celostátní průměr, a například ceny kovového nádobí o 10 procentních bodů nad celostátním průměrem. Ale pokud jde o ceny potravin, tak ty byly například v třicátém týdnu roku 2005 nejvyšší v Jihočeském kraji a nejnižší v kraji Pardubickém. Čili jsou tady značné rozdíly, které se pohybují na průměru 7 až 8 procent.
Důsledkem absence regionální diferenciace životního a existenčního minima je pak převážně podhodnocení, resp. někdy i nadhodnocení sociálních dávek. Vychází nám z těchto propočtů, že v hlavním městě Praze jsou sociální dávky podhodnoceny o 10 procentních bodů. Při stanovování hranic chudoby, resp. při stanovování hraničních hodnot sociálně únosných nákladů na bydlení, je nezbytné mít tyto jevy stále na paměti. V opačném případě vědomě devastujeme sociální skupiny závislé na sociálních dávkách. A to nejsou jen sociální skupiny v ekonomicky aktivním věku, které si mohou samy pomoci: seniorů s penzemi pod životním minimem je například 24 tisíc, ale jde, a to zde již bylo řečeno, i o rodiny pečující o více dětí.
Pokud bych se měl stručně vyjádřit k dalšímu tisku, kterým je tisk 1063, pak bych řekl, že tento návrh zákona je ve vztahu k životnímu a existenčnímu minimu zákonem prováděcím a má nahradit současný zákon číslo 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti. Systémově jde o nové pojetí pomoci osobám v hmotné nouzi, jejíž charakter byl utvářen po celou dobu, jak jsem již uvedl, uplynulých čtrnácti let. Cílem tohoto návrhu je aktivizovat osoby v hmotné nouzi a zabránit zneužívání sociální pomoci.
Nově je celospolečenská odpovědnost za pomoc přežití člověka v hmotné nouzi přenesena ze státu též na obec, a to v oblasti bydlení. Spolu se zákonem o jednostranném zvyšování nájemného z bytu jde o první pokus ze zákona motivovat obce k vytvoření sektoru sociálních bytů. Ale neodpustím si, abych vás zde neseznámil s tím, jak se na to dívá Svaz měst a obcí.
Nová dávka, nazvaná doplatek na bydlení, bude vyplácena všemi obcemi v samostatné působnosti s tím, že jim část prostředků přidělí stát. Stále není znám klíč, podle kterého se plánované tři a půl miliardy rozdělí mezi přibližně 6250 obcí. Především pro menší obce bude úprava znamenat zásah do rozpočtů i proto, že budou muset nově z vlastních zdrojů - jako na činnost v samostatné působnosti se na toto nevztahuje příspěvek na výkon přenesené působnosti - zaplatit úředníka, který bude vyřizovat žádosti o dávku. Dále zákon donutí obce s pověřeným obecním úřadem zaměstnat nové úředníky rovněž v souvislosti s vypracováváním aktivizačních plánů, o tom hovoří § 19 návrhu. Pokud budou naplněny teze vyhlášky připojené k sněmovnímu tisku, půjde o poměrně složitý dokument, který navíc bude muset řešit návaznost na individuální akční plán vypracovaný klientovi podle zákona o zaměstnanosti úřadem práce. A k tomu bude nutné zaměstnat odborně způsobilé zaměstnance. V mnoha menších obcích dvojkového typu panuje obava, že podobně kvalifikované zaměstnance bude problém v jejich lokalitách nejen zaplatit, ale vůbec nalézt.
Nová úprava, přesouvající rozhodování o dávce samostatné působnosti na obce, může zhoršit vztahy mezi obcí a občany, protože nyní už to nebude stát, který dávku odmítl, ale obec. To by v konečném důsledku mohlo snížit ochotu obcí angažovat se v samostatné působnosti v sociální oblasti.
Tento tisk 1063 má však i kladné aspekty. Byly například akceptovány dřívější návrhy a požadavky, jako je snížení rozsahu správního uvážení úředníků o přežití člověka, bylo vyloučeno z testování motorové vozidlo pro výdělečnou činnost a z prodeje majetku, testování a prodej majetku až po třech či šesti či dvanácti měsících, atd.
Poslanecký klub KSČM však i zde upozorňuje na nedostatky a rizika. O některých jsem již hovořil a k nim se můžeme i připojit. Jde o nedostatečné ošetření sociální ochrany osob nezaviněně setrvávajících v hmotné nouzi dlouhodobě, zejména osob v postekonomicky aktivním věku, rizikovou správu a obsluhu doplatku na bydlení též malými obcemi, i když systémově jsou podněty státu na koncipování sociálního bydlení obcí jistě správné. Oproti současnosti dvojnásobný nárůst administrativní zátěže žadatelů o sociální dávky na bydlení. To je ten problém. Kromě státu, tedy úřadu práce, příspěvek na bydlení, budou tedy příjmovou situaci, resp. též majetkové poměry žadatelů, testovat také obce při doplatku na bydlení. Jestliže se vláda rozhodla, že zjednoduší životní minimum, mohla také myslet na zjednodušení, pokud jde o příspěvek na bydlení.
Pokud jde o poslední zákony, tak je samozřejmé, že jde o celou řadu zákonů, a to o 46 novel zákonů souvisejících eventuálně s přijetím předcházejících dvou tisků. Chtěl bych však upozornit, že když se do toho začtete, tak tam také zjistíte, že například v zákoně číslo 114/1988 Sb. se vypouští, že obce nebudou poskytovat občanům, kteří se ocitli v mimořádně nepříznivých sociálních podmínkách, jednorázový peněžní příspěvek, že se v zákonech vypouští celá řada jiných věcí, jako je například vypuštění příspěvku na zřízení telefonní stanice. V některém případě je řečeno, že je to hrazeno víceméně právě určitými slevami firem poskytujících tuto službu. V některých případech je to však zcela bez náhrady. Například příspěvek na rekreaci a lázeňskou léčbu pro osoby starší je naprosto vypuštěn, a to bez náhrady. Je to, i pokud jde o příspěvek na provoz telefonní stanice, jak jsem již řekl, na zřízení telefonní stanice, příspěvek na rekreaci dětí, důchodců, a mohl bych hovořit ještě o dalších. Blíží se to číslu deseti. Tyto všechny příspěvky jsou uváděny v tabulce - zrušeny bez náhrady. Jiné příspěvky jsou zahrnuty do příspěvku na živobytí.
I když tisk uvádí názorně příklady, jak si lidé polepší, poslanecký klub KSČM tento nadšený názor nesdílí. Obáváme se, že praxe bude jiná. Máme obavy z toho, že se tisíce občanů mohou dostat do ještě tíživější situace než dosud, neboť pro mnohé je téměř nemožné zajistit si práci. Včera tady zaznělo - 550 tisíc nezaměstnaných. To prostě opravdu není možné. Proto navrhujeme dále diskusi. Nebráníme se jí. Chceme, abychom o těchto věcech hovořili. Jsme si vědomi toho, že zjednodušení tohoto celého systému je nutné. Proto navrhujeme, aby všechny zákony byly vráceny k dopracování, a nebude-li tento návrh přijat, pak navrhuji jeho zamítnutí.
Děkuji.
***