Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2002 – 2006

(18.40 hodin)
(pokračuje Páralová)

Za tím účelem vyplňuje každý měsíc tabulku, kde všude se ucházel o práci. Tyto údaje ale nejsou doložitelné a nezaměstnaný si je fakticky může vymyslet a sociální pracovnice nemá šanci údaje zkontrolovat. Zaměstnavatelé nejsou povinni tyto informace poskytovat a nevidím důvodu, proč by měli.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní zpravodajko, já vás přeruším a požádám sněmovnu o klid, a to odleva doprava, včetně vašich kolegů, včetně opozice i koalice. Opravdu neprojednáváme ledajakou věc, takže bych prosil o klid a soustředit se na projednávanou věc.

Prosím, pokračujte, paní zpravodajko.

Poslankyně Alena Páralová: Děkuji, pane místopředsedo. Jediným výsledkem této v uvozovkách motivační úpravy, kterou přinesl nový zákon o zaměstnanosti, je, že se na pověřených obecních úřadech hromadí údaje a každý měsíc přibývají nové a nové tabulky a brzy nebude kam je uložit.

V důvodové zprávě se praví, že na jednoho pracovníka připadá asi tři sta klientů a pouze tři hodiny času ročně pro vlastní sociální práci včetně ověřování plnění podmínek nároku na dávku a její výši. Jestliže každé sociální pracovnici přinese každý měsíc tři sta klientů tabulku, ve které vykazují, kde všude hledají prací, není se co divit, že není kam tato zbytečná hlášení ukládat.

Podle návrhu, který projednáváme, se administrativní náročnost ještě podstatně zvýší o další pěkné vynálezy. Pracovnice nebo pracovník obecního úřadu bude muset vypracovat takzvaný aktivizační program s každým, komu je poskytován příspěvek na živobytí déle než půl roku. Cituji ze zákona: "Obsahem aktivizačního plánu směřujícího ke zvýšení možností osoby řešit stav hmotné nouze je zejména stanovení postupu a časového harmonogramu plnění jednotlivých opatření, cílů, které mají být při řešení hmotné nouze osoby dosaženy, aktivit na straně příjemce nebo společně posuzované osoby a nástrojů a opatření, které budou ze strany orgánů pomoci v hmotné nouzi použity včetně rozsahu spolupráce s tímto orgánem. Rámcový obsah aktivizačního plánu stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem." Konec citátu ze zákona.

Kolegyně a kolegové, umíte si představit, jak dvacetiletá dívka, sociální pracovnice úřadu, sepisuje aktivizační plán s člověkem, který celý život pracoval a dejme tomu v šedesáti letech dva roky před důchodem přišel o práci? Umíte si představit, jak každá sociální pracovnice a každý sociální pracovník sepisuje aktivizační program se stem až třemi sty lidmi, kteří se vyhýbají práci? Máme půl milionu nezaměstnaných! Zákon neříká, co se stane, když nebude žadatel o dávku aktivizační plán plnit. Zdá se, že se nestane nic.

Důvodová zpráva konstatuje, že změna konstrukce životního minima si vyžádá dodatečné finanční prostředky ze státního rozpočtu jen v minimálním rozsahu. Domnívám se, že toto tvrzení není korektní. V prosinci 2004 bylo evidováno 228 000 rodin, kterým byla poskytnuta dávka sociální péče nebo sociální potřebnosti. Z nich bylo jen 75 000 rodin s nezletilými dětmi a 153 000 rodin bezdětných. Z celkového počtu 153 000 bezdětných rodin bylo 87 % jednotlivě posuzovaných osob.

Vláda navrhuje zvýšit podporu menších rodin a jednotlivců na úkor vícečetných rodin. Vzhledem k tomu, že jednotlivců a menších rodin je podstatně více, je logické, že dojde k navýšení výdajů. Pokud se podíváte do důvodové zprávy, kde jsou příklady dávek pro jednotlivé domácnosti, je evidentní, že výše sociálních dávek se pro vzorky, které jsou tam uvedeny, zvyšuje. Na základě jednoduchého modelování systému jsme došli k závěru, že musí nutně dojít k navýšení výdajů na dosavadní chudinské dávky, takzvané dávky doplácené do životního minima, díky tomuto zákonu.

Zákon není stimulační k získání soběstačnosti - je tomu přesně naopak. Nezavádí žádné výrazné resocializační prvky. Velmi výrazně se zvýší komplikovanost agendy sociálních dávek na pověřených obecních úřadech. Nová agenda způsobí nové jednorázové výdaje na vybavení pověřených obecních úřadů počítačovou technikou a jednotným softwarem, na vytvoření jednotného informačního systému a na vybavení pracovníků kancelářskou technikou. Ještě před účinností zákona, tedy před 1. červencem roku 2006, dosáhnou tyto výdaje jedné miliardy. Celkový dopad na státní rozpočet bude 2,5 miliardy. Nová agenda dále přinese zvýšení neinvestičních nákladů na informační systém o 230 milionů korun ročně, a to nepočítám navýšení výdajů na zvýšení počtu sociálních pracovníků. A jak jsem řekla, určitě se zvýší i pravidelné mandatorní výdaje na dávky doplácené do životního minima.

Komplikuje se ochrana v oblasti bydlení zavedením dvou typů dávek, příspěvek na bydlení v rámci státní sociální podpory je a bude i nadále zabezpečován úřady práce, doplatek na bydlení v systému hmotné nouze bude nově zabezpečován pověřenými obecními úřady. Tento systém bude velice administrativně náročný. Zákon nepodněcuje obce k úsporám.

Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní zpravodajce Aleně Páralové a přerušuji bod číslo 15, projednávání tisku 1063.

Otevírám bod číslo 16, kterým je

Úvodní slovo opět přednese z pověření vlády ministr práce a sociálních věcí a místopředseda vlády Zdeněk Škromach. Prosím, pane místopředsedo, máte slovo.

Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Zdeněk Škromach: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, vážené dámy a pánové, poslední z této trojice předložených tisků, takže se pokusím pouze krátce.

Poslední z těchto předpisů nově upravujících oblast životního a existenčního minima a řešení situace osoby, jejíž příjmy nepostačují k zabezpečení nákladů na výživu, případně přiměřených nákladů na bydlení, je vládní návrh zákona obsahující návrhy změn některých zákonů souvisejících s oběma předešlými zákon. Ve vztahu k návrhu zákona o životním a existenčním minimu je nezbytné s ohledem na zásadní změnu konstrukce životního minima novelizovat právní předpisy, které dosud institutu životního minima využívají, a to zpravidla jako kritéria pro posouzení příjmové situace osob, popřípadě formou násobku ke stanovení výše určité dávky nebo plnění.

Vedle těchto změn obsahuje návrh zákona významnou novelizaci zákona o státní sociální podpoře, v němž se kromě změn vyvolaných novou konstrukcí životního minima též zásadním způsobem mění podmínky nároku a výše příspěvku na bydlení. Podle navržené právní úpravy bude příspěvek na bydlení poskytován všem domácnostem, jejichž náklady na bydlení překročí stanovený podíl jejich příjmů, a to v Praze 35 % příjmů domácnosti a v oblastech, v ostatních obcích, 30 % příjmů domácnosti. Stanoví se též určité limity formou takzvaných normativních nákladů na bydlení diferencované podle velikosti domácnosti, velikosti obce a formy vlastnictví. Tato dávka by měla zaručit, že stát bude při zabezpečování nákladů na bydlení nadále přispívat nejen domácnostem s nejnižšími příjmy, nýbrž i těm, jejichž příjmy se sice pohybují trochu výše, ale jejich náklady na bydlení jsou takové, že nadměrně zatěžují finanční rozpočet domácnosti. Jde o právní úpravu zcela srovnatelnou s jinými evropskými státy.

Úplně na závěr bych chtěl říci, že samozřejmě vycházíme ze zadání, které bylo dáno vládou, a to je, abychom v podstatě vystačili s finančními prostředky, které jsou k dispozici, a zároveň aby nedošlo k dalšímu navyšování administrativní činnosti, to znamená počtu lidí, kteří zajišťují výkon této správy. To samozřejmě vždycky potom souvisí s problémem počtu lidí, možností času na agendu apod.

***