(18.30 hodin)
(pokračuje Páralová)
V současné úpravě se životní minimum skládá ze dvou složek, a to ze složky k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb a z částky potřebné k zajištění nezbytných nákladů na domácnost, a vláda navrhuje, aby bylo napříště životní minimum jednosložkové, a navíc přichází s novým pojmem, a tím je existenční minimum. Životní minimum se stanoví jako minimální hranice peněžních příjmů fyzických osob k zajištění výživy a ostatních základních potřeb. Existenční minimum se stanoví jako minimální hranice příjmu osob, která se považuje za nezbytnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb na úrovni přežití. Životní minimum ani existenční minimum nezahrnuje nezbytné náklady na bydlení, jako tomu bylo dosud. Sociální dávky k zajištění úhrady nezbytných nákladů na bydlení jsou přesunuty do zákona o pomoci v hmotné nouzi a jsou nově upraveny i v zákonu o státní sociální podpoře. Fakticky se jen současné životní minimum víceméně formálně rozděluje na dvě části a vše je významně pracnější.
Životní minimum pro jednotlivce je stanoveno na 2870 Kč a existenční minimum na 2010 Kč. Rozdíl je pouhých 860 Kč. 860 korun, to je částka, která je k dispozici pro motivaci k hledání práce.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní zpravodajce Aleně Páralové a přerušuji bod číslo 14, projednávání tisku 1062, a zahajuji bod
15.
Vládní návrh zákona o pomoci v hmotné nouzi
/sněmovní tisk 1063/ - prvé čtení
Chce pan ministr přednést úvodní slovo k tisku 1063? Je tomu tak. Prosím, pane ministře.
Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Zdeněk Škromach: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, aby to nebylo příliš monolitické vystoupení, takže ke každému tisku asi úvodní slovo uvedu zvlášť.
Předložený vládní návrh zákona o pomoci v hmotné nouzi navazuje na novou právní úpravu životního a existenčního minima, jak už jsem uvedl při předchozím tisku, a mění současný systém dávek sociální péče poskytovaných z důvodu sociální potřebnosti. Zákon o pomoci v hmotné nouzi využívá novou právní úpravu životního a existenčního minima v řadě aspektů. Využívá nejen částek životního nebo existenčního minima, ale i institutu společně posuzovaných osob, okruhu započitatelných příjmů apod. Částky životního minima jsou využívány při posuzování situace hmotné nouze a výpočtu dávek.
Existenční minimum bude využíváno jako minimální výše příjmů, která je nezbytná k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb u osob v hmotné nouzi, které nesplňují podmínku snahy o řešení nepříznivé sociální situace, s výjimkou nezaopatřených dětí. Za osoby v hmotné nouzi však nebudou považováni ti, kteří se zcela vyhýbají práci. Výjimečně jim může být v této situaci poskytnuta pomoc při ohrožení života a zdraví.
Základní dávkou je příspěvek na živobytí. Při stanovení výše příspěvku na živobytí, který bude dávkou zajišťující nezbytné náklady na výživu, se bude vycházet ze systému bonifikace, tj. přičítání určitých navýšení v závislosti na snaze osob v hmotné nouzi zlepšit si svou nepříznivou sociální situaci. Jde zejména o aktivní přístup k hledání zaměstnání, ale též například k využití majetku.
Důvodem nárokového zvýšení dávky bude nezbytnost dietního stravování spojená se zvýšenými náklady. Pro jednotlivé typy diet budou částky stanoveny prováděcí vyhláškou.
Systém bonifikací umožní odstupňovat výši dávky podle míry součinnosti a snahy posuzovaných osob. Tuto dávku bude, tak jako dosud dávku podle zákona o sociální potřebnosti, vyplácet pověřený obecní úřad.
V oblasti poskytování dávek osobám v hmotné nouzi dochází k novému způsobu doplňování chybějících potřebných prostředků na zajištění bydlení. Vedle příspěvku na bydlení ze systému státní sociální podpory v případě, že bude třeba řešit mimořádnou pomoc s krytím nákladů na bydlení, bude potřebným občanům poskytován doplatek na bydlení, a to v samostatné působnosti obcí. Jde o změnu oproti současné praxi, kdy je dávkami sociální péče poskytována pomoc v oblasti bydlení výhradně ze státních prostředků. Úhrada z prostředků obcí, i když za pomoci ze zdrojů státního rozpočtu, by měla vést k jejich motivaci řešit bytovou situaci občanů případně i jinou než finanční pomocí. Je to systémová změna, která určitě bude diskutována.
Chci předběžně říci, že se předpokládá, že by mělo jít o navýšení příjmů obcí asi o více než 3 mld. Kč, které by, jestliže by je nevyužily na vyplácení těchto sociálních dávek v oblasti bydlení, mohly by je v podstatě samozřejmě využít k jinému účelu, ale myslím si, že vzhledem k diskusi, která je kolem tohoto vedena, předpokládám, že jsme otevřeni všem možným řešením, a budeme samozřejmě hledat řešení, které bude nejefektivnější a nejprůchodnější. Na zajišťování této povinnosti by obce měly dostávat příspěvek ze státního rozpočtu, který by musely využít jen k danému účelu, avšak bez povinnosti každoročního zúčtování proti státnímu rozpočtu. Obce by přitom nemusely situaci potřebných občanů řešit jen poskytováním doplatku na bydlení, ale např. pomocí při získávání přiměřeného a dostupného bydlení, při výměnách bytů, možností slev na nájemném apod.
Doplatek na bydlení je konstruován tak, aby občanům, kteří ani s příspěvkem na bydlení nejsou schopni uhradit odůvodněné náklady na bydlení, zůstaly po zaplacení bydlení prostředky na živobytí a nepřišli tak z důvodu nízkých příjmů o své bydlení, což zpravidla vede k jejich sociálnímu vyloučení.
Předložený návrh zákona by měl na jedné straně zpřísnit podmínky pro posuzování situace osob s nedostatečnými příjmy, klást větší nároky na jejich snahu o zvládnutí situace vlastními silami a na druhé straně tyto osoby k této vlastní snaze motivovat. Vedle pomoci prostřednictvím dávek bude poskytováno poradenství a prováděna sociální práce. Ta základní změna by tedy měla spočívat v tom, nejdříve se snažit řešit situaci toho člověka v dané situaci, a teprve potom vyplácet sociální dávky. Myslím si, že to je postup, který by pomohl těmto lidem vlastně více než jenom navýšení sociálních dávek o nějakou korunu.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za úvodní slovo k tisku 1063 bodu č. 15 místopředsedovi vlády a ministru práce a sociálních věcí Zdeňku Škromachovi.
Znovu žádám zpravodajku pro prvé čtení paní poslankyni Alenu Páralovou o její zpravodajskou zprávu k tomuto tisku. Prosím, paní zpravodajko, máte slovo.
Poslankyně Alena Páralová: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, členové vlády, kolegyně a kolegové. Předkládám zpravodajskou zprávu k vládnímu návrhu zákona o pomoci v hmotné nouzi, sněmovní tisk 1063.
Návrh zákona upravuje agendu, která je v současné době v zákonu č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti. Zákon zavádí tři typy dávek poskytovaných v režimu hmotné nouze: za prvé - příspěvek na živobytí, za druhé - doplatek na bydlení, a za třetí - mimořádná okamžitá pomoc. Dávky budou poskytovat stejně jako dávky sociální potřebnosti pověřené obecní úřady.
V důvodové zprávě jsou uvedeny příklady znázorňující vliv motivačních prvků přijetí zaměstnání, o nichž zde hovořil ministr práce a sociálních věcí.
V tabulce vidíme, že pokud jednotlivec, člověk, práci hledá, dostane sociální dávky ve výši 6772 Kč, a pokud ji nehledá, dostane 6170 Kč. Rozdíl mezi tím, kdo práci hledá, a tím, kdo práci nehledá, tedy ve výši dávky je pouhých 602 Kč. Domnívá se někdo, že se budou nezaměstnaní snažit hledat práci? Nezaměstnaný člověk, pokud pobírá dávky sociální potřebnosti v současné době, musí pravidelně pověřenému obecnímu úřadu vykazovat, že hledá práci.
***