(18.20 hodin)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: V souladu s jednacím řádem paní kolegyně Páralová navrhla procedurálně hlasovat o sloučené rozpravě k bodům 14, 15 a 16.
O tomto návrhu rozhodneme bez rozpravy v hlasování pořadové číslo 49. Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 49. Kdo je pro? Kdo je proti?
V hlasování pořadové číslo 49 z přítomných 114 pro 107, proti nikdo. Návrh byl schválen. Po úvodních slovech budeme konat sloučenou rozpravu k bodům 14, 15 a 16.
Zahajuji bod číslo
14.
Vládní návrh zákona o životním a existenčním minimu
/sněmovní tisk 1062/ - prvé čtení
Z pověření vlády předložený návrh uvede místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach. Než se ujme slova, požádám, aby své místo u stolku zpravodajů zajala zpravodajka pro první čtení poslankyně Alena Páralová.
Pane místopředsedo, máte slovo.
Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Zdeněk Škromach: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně a poslanci, dovolte mi, abych úvodem upozornil na skutečnost, že všechny tři vládní návrhy zákonů, které budu nyní odůvodňovat, to je tisky 1062, 1063 a 1065, představují jednotný organismus, kdy jeho jedna součást nemůže existovat bez druhé. Znamenají významný krok v přestavbě dávek pro sociálně nejslabší. Dosavadní úprava je zastaralá a nevyhovující, zejména pro již neodpovídající hodnocení potřeb na bydlení a jejich krytí sociálními dávkami. Zásadní změna peněžitých dávek souvisejících s bydlením se přitom předpokládá tak, aby mohla začít být využívána s přijetím nové úpravy nájemného bydlení. Souvisí to i s navrhovaným zákonem o uvolnění nájemného. Dovolím si říci, že tyto zákony souvisejí i s dalším zákonem, který by měl v nejbližší době dorazit do Poslanecké sněmovny, to je zákon o sociálních službách.
Nyní k prvnímu z předloženého vládnímu návrhu zákona, a to k návrhu zákona o životním a existenčním minimu. Nejzásadnější z navrhovaných změn v novém zákoně o životním a existenčním minimu je změna konstrukce životního minima z dvousložkové na jednosložkové. Částka na bydlení již nadále nebude součástí životního minima. Životní minimum se navrhuje již pouze jako částka, která bude vyjadřovat nezbytné náklady na výživu a ostatní základní a osobní potřeby.
Tady bych chtěl zdůraznit, že se často zvláště ve sdělovacích prostředcích objevuje tvrzení, které není pravdivé - že se životní minimum snižuje. Samozřejmě to ve své podstatě není pravda, protože se mění systém. Systém je naprosto jiný než stávající. Porovnávat tyto dávky v peněžité hodnotě je nereálné. Je třeba vycházet z příkladů, které jsou součástí předkládaných tisků v odůvodnění, kde si můžete propočítat, jak bude který konkrétní případ vypadat.
Vyčlenění částek vymezujících náklady na bydlení domácností ze životního minima reaguje na zkušenosti ze zahraničí a na nutnost vystihnout diferencovanost nákladů na bydlení podle jednotlivých regionálních úrovní jejich jednotlivých položek, které nelze z centra vymezovat. Nová právní úprava příspěvku na bydlení reaguje na diferencované náklady na bydlení, a to nejen podle počtu osob domácnosti, ale podle velikosti obce, podle formy vlastnictví a možnosti získat v určité lokalitě přiměřený byt či bydlení.
Další významné změny se týkají stanovení částek životního minima, které budou nově odstupňovány nejen s ohledem na nezaopatřenost dítěte a podle jeho věku, ale také v závislosti na pořadí osob v domácnosti, které má v zákoně stanovena určitá pravidla. Odstupňování částek životního minima v závislosti na pořadí osob v domácnosti vychází z nižších nákladů, které vyplývají z vícenásobného společného a racionálnějšího využívání věcí v početnějších domácnostech. Proto je stanovena jedna nejvyšší částka pro první osobu v pořadí, nižší částky pro jednotlivé kategorie fyzických osob ve druhém pořadí a nejnižší částky pro nezaopatřené děti ve třetím a dalším pořadí.
K dosavadní konstrukci životního minima se výše částek na osobu při rostoucím počtu členů domácnosti snižuje jen v části společných nákladů na domácnost. Částky na osobní potřeby jednotlivých osob se u vícečlenných domácností nemění, pouze se aritmeticky sčítají. Nepřihlíží se k nižším nákladům, které vyplývají z vícenásobného společného a racionálnějšího využívání věcí v četnějších domácnostech. V důsledku toho jsou dosavadní souhrnné částky životního minima vícečlenných domácnosti vyšší, než je jejich objektivně nutná potřeba.
Ze stejného důvodu se nově stanovuje okruh společně posuzovaných osob. Osoby žijící a hospodařící společně mají nižší životní náklady, než kdyby byly posuzovány samostatně. Okruhy společně posuzovaných osob jsou stanoveny v souladu s vyživovacími povinnostmi existujícími mezi manžely, rodiči a nezaopatřenými dětmi, ale též mezi rodiči a zletilými dětmi. Společně posuzováni přitom budou rodiče se zletilými dětmi jen při společném užívání bytu.
Ze stanoveného okruhu společně posuzovaných osob vychází též zákon o pomoci v hmotné nouzi.
Další významnou úpravou je zavedení institutu existenčního minima, který by měl odpovídat minimálnímu životnímu standardu nezbytnému k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb, které umožňují přežití. Tento institut v našem právním řádu zatím chybí. Existenční minimum bude využíváno v zákoně o pomoci v hmotné nouzi, a to zejména jako minimální výše příjmů, která je nezbytná k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb u osob v hmotné nouzi nesplňujících podmínku snahy o řešení nepříznivé sociální situace. Nadále však bude platit, že nárok na dávku z důvodu nedostatečných příjmů nebude mít ten, kdo se zcela vyhýbá práci. Výjimečně může být v této situaci poskytnuta pomoc při ohrožení života a zdraví. Systém bonifikace při pomoci v hmotné nouzi přitom umožní odstupňovat výši dávky podle míry součinnosti a snahy svůj stav změnit u posuzovaných osob.
Chtěl bych také zdůraznit, že tyto zákony ve svém celkovém objemu počítají s využitím prostředků ve stejném rozsahu, jako tomu bylo dosud. Znamená to, že cílem těch opatření není snížit nebo omezit výdaje do této oblasti, což by nebylo účelné, ale naopak je snaha přerozdělit tyto prostředky efektivněji a hlavně spravedlivěji - to chci zdůraznit. Myslím, že změna systému je takto postavena.
Věřím tomu, vážené paní poslankyně a páni poslanci, že tyto zákony propustíte do druhého čtení s tím, že je možné hovořit o tom, zda ta či ona dávka je vysoká či nízká, zda je potřeba některý princip upravit. To je možné právě ve druhém a třetím čtení.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu místopředsedovi vlády a ministru práce a sociálních věcí Zdeňku Škromachovi. Nyní prosím, aby se ujala slova zpravodajka pro první čtení poslankyně Alena Páralová. Paní zpravodajko, máte slovo.
Poslankyně Alena Páralová: Vážený pane místopředsedo, členové vlády, kolegyně a kolegové, dovolte mi přednést zpravodajskou zprávu k vládnímu návrhu zákona o životním a existenčním minimu, sněmovní tisk 1062. Tento zákon má nahradit stávající zákon o životním minimu ze dne 29. října 1991.
Zákon o životním a existenčním minimu nastavuje stejně jako zákon o životním minimu určitou hranici minimálních příjmů, hranici, kdy se jednotlivec nebo rodina dostává pod hranici tzv. hmotné nouze. Od tohoto zákona se odvíjí výše dávek státní sociální podpory, dávek sociální péče, dávek sociální potřebnosti vyplácených do životního minima a také příspěvku při péči o osobu blízkou.
***