(15.50 hodin)
(pokračuje Pospíšil)

To je v zásadě soukromoprávní iniciativa, to je v zásadě právnická osoba ustavená na principu dobrovolnosti, ustavená mj. podle občanského zákoníku, a v zásadě, pokud vím, tak dnes nemá žádné veřejnoprávní oprávnění. Záleží na obci, zda se sdruží, ovšem není to její povinnost. A takovéto soukromoprávní instituci, subjektu, my dáme takové zásadní veřejnoprávní oprávnění - vybírat, v zásadě fakticky ustavovat takovýto kontrolní orgán. Opět říkám: je možné takto postupovat, ale mělo by to být vydiskutováno. Bez toho, že nějakým způsobem upravíme statut Svazu měst a obcí, je podle mého názoru pouze úprava takovéto pravomoci nebezpečná a podle mého názoru nedostatečná, zvláště když, jak jsem řekl, nejsou stanoveny kvalifikační podmínky pro člena takovéto rady.

Mohu zde namítat, že mám problém s iniciací řízení proti komunálnímu politikovi. V zákoně je napsáno, že proti komunálnímu politikovi to mohou iniciovat tři členové příslušného zastupitelstva. Podle mého názoru vzhledem k tomu, že máme různě velká zastupitelstva, by bylo vhodnější to upravit zlomkem, ať je to jedna čtvrtina zastupitelů, jedna třetina, ale zkrátka a dobře jiná síla bude, pokud to někdo iniciuje v Praze, kde tři zastupitelé mají určitou sílu, a jiná takováto síla bude na malém městě, kde máme šesti- sedmičlenné zastupitelstvo. Tam samozřejmě to bude o něčem jiném. Takže pokud má být ta síla přibližně stejná, osobně bych to vyjádřil spíše zlomkem, procentem, nikoli nominální číslicí.

A dále zmiňuji § 18, který zmínil kolega Chytka. Sám osobně mám velký problém s tím, jak je upravena působnost těchto rad. Je jasné, že ty rady musejí mít určitou působnost, pokud mají být funkční, ale měla by být pregnantně vymezena, protože, dámy a pánové, je to zkrátka zásah do soukromí občanů České republiky, byť osob, které mají statut veřejného činitele. A zásah do soukromí podléhá ústavní ochraně, soudní ochraně. Měl by být též chráněn zákonem. Já říkám, že § 18 je podle mého názoru hodně obecný. Vychází to i z toho, že jsem si nechal udělat několik právních analýz a každá mi odpověděla na to, co § 18 obsahuje, v zásadě jinak. Jedna analýza mi sdělila, že víceméně umožňuje právo vstupu do obydlí, druhá že nikoliv, atd. A to si myslím, že by také mělo být v ústavněprávním výboru diskutováno - jaké pravomoci a jak pregnantně vymezené by takovýto orgán měl v zásadě mít, protože říkám, že právo vstupu je podle mého názoru na hraně s ústavností a podle mého názoru by orgán takovéto oprávnění mít neměl.

Chci obecně říci, že podíváte-li se na procesní část návrhu zákona, není dostatečně ochráněna procesní pozice veřejného funkcionáře, dostatečně není chráněno procesní právo se hájit. Je zde víceméně pouze zmíněn odkaz na správní řád, že se víceméně užije přiměřeně správní řád. Vždyť právě proto jsme přijímali, vy, kolegové z vládních stran, na počátku tohoto volebního období nový správní řád, aby se odstranilo to, že speciální zákony budou přiměřeně poukazovat na nový správní řád. To přece byla praxe starého správního řádu 60. let - nekvalitní praxe, která způsobovala velikou právní nejistotu účastníků správního řízení. A tento návrh to obsahuje, to, co jste chtěli sami odstranit. Takže kde je procesní ochrana práv účastníků, jejich právo na obhajobu, na to, mít možnost být zastupován atd.? To jsou přece práva, která by i veřejný funkcionář v demokratickém právním státě měl mít zaručena.

Mohl bych takto pokračovat dále nad konkrétními instituty, kde podle mého názoru bude třeba zákon doplnit, dopracovat, aniž by se ztrácel jeho smysl. Opět říkám: já nebojuji proti smyslu, ale chci, aby ten zákon odpovídal principům demokratického právního státu na počátku 21. století.

A na závěr, jestli dovolíte, poslední věc. Neodpustím si jednu věcnou hodnotící poznámku daného tisku. Myslím si, dámy a pánové, že bychom se měli zvláště zamyslet nad tou pasáží zákona, která se týká postavení soudce, protože soudce je v jiné pozici než volený politik. Soudce vykonává mandát celý život, soudce se střetává s organizovaným zločinem, soudce by měl být podle mého názoru více chráněn státní mocí a soudce hlavně musí být nezávislý. Osobně si myslím, že právní stát má soudci zajistit, aby jiná státní moc nemohla do jeho činnosti ingerovat, to je první věc. A za druhé, stát má zajistit soudci, aby se soudce nebál být odvážný rozhodnout a postavit se i organizovanému zločinu. To znamená, stát nemá soudce vysvléknout donaha a postavit ho před zločince a umožnit zločinci, aby na něj "střílel". A zde se domnívám, dámy a pánové, že návrh tímto směrem jde. Myslím si, že je na hraně ústavnosti, pokud v zásadě politický orgán - ta rada - bude moci posuzovat soudce a hlavně bude moci rozhodovat o tom, zda soudce na konci celého procesu nepřijde o mandát. To si myslím, že je za hranou ústavnosti. Myslím si, že politické těleso by nemělo mít možnost iniciovat ztrátu mandátu soudce, a to, když si prostudujete ten text, je v zásadě umožněno. To je první problém, kde prosím, aby se členové ústavněprávního výboru tomu věnovali.

A ten druhý problém jsem naznačil, to je ta nahota soudce. Já si myslím, že pokud soudce má podávat majetková přiznání, a já nejsem proti, pak by tato majetková přiznání zvláště u soudce neměla být zveřejňována. Já jsem chodil k soudu, pracoval jsem v advokátní kanceláři a vím, jak to vypadá u soudů v trestních kauzách. Věřte nebo ne, garantuji vám, že pokud majetkové poměry soudce budou na internetu, tak zvláště v trestních věcech to každý druhý, třetí, čtvrtý obviněný využije. Advokát takového obviněného podá šikanózní návrh na přezkum majetkových poměrů soudce. Soudce, neříkám, že bude přímo vydíraný, ale bude podle mého názoru určitě méně odvážný v boji proti trestné činnosti, než když jeho majetkové poměry proti těm, kteří jsou souzeni, zůstanou utajeny. Takže já říkám, ať soudci, pokud to bude vůle Sněmovny, zůstanou v tomto seznamu, ale, dámy a pánové, prosím, velmi zvažme, jestli chceme, aby soudce na základě tohoto procesu mohl přijít o mandát, to je první věc, a aby soudce musel své majetkové poměry vystavit na internet a v zásadě si tím stáhnout kalhoty před obviněnými a čekat, co na něj případně obviněný a jeho advokáti vymyslí.

Takže, dámy a pánové, já jsem se snažil klidnou formou poukázat na některé podle mého názoru věcné problémy sněmovního tisku. Předem říkám, nebráním se aktivní činnosti v ústavněprávním výboru a jsem rád, že pan ministr víceméně i takto vystoupil. Nebráním se tomu, abychom tisk podrobně projednali, abychom jednotlivé instituty zvážili a abychom na konci projednávání třeba došli k závěru, že jsme schopni podpořit návrh, který bude kvalitní, bude efektivní, ale nebude v rozporu s ideou právního státu.

Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane kolego. Nyní má slovo pan kolega Svatopluk Recman, poté je přihlášen místopředseda Sněmovny Vojtěch Filip. Prosím, pane kolego.

 

Poslanec Svatomír Recman: Děkuji, paní místopředsedkyně. Páni ministři, vážené kolegyně a kolegové, na rozdíl od svého předřečníka nebudu podrobně hovořit o smyslu a obsahu zákona, ponechám si to na projednávání ve výborech, popř. na druhé čtení tohoto zákona v Poslanecké sněmovně, protože jsem přesvědčen o tom, že návrh zákona je potřebný, a mám víru ve váš dobrý úsudek, s tím, že jsem přesvědčen o tom, že z tohoto pohledu propustíte návrh zákona do druhého čtení.

Z pohledu komunistických poslanců musím říci, že se jedná o návrh, který věcně a programově je v souladu s volebním programem Komunistické strany Čech a Moravy. Pokud si vzpomínáte, v nedávné historii komunističtí poslanci podporovali a podporují přijetí tohoto zákona po celé minulé volební období a jsem rád, že vláda takovýto návrh, byť v závěru čtvrtého volebního období, do jednání Poslanecké sněmovny předložila. Naše návrhy nebyly tak rozsáhlé, byly poněkud obsahově a legislativně odlišné, než je současný návrh vlády. Přesto jsem přesvědčen o tom, že to byl trend správný a že komunističtí poslanci při naplňování svého legislativního plánu postupovali správně.

Chci připomenout, že posledním takovýmto legislativním krokem komunistických poslanců je návrh zákona předložený skupinou poslanců. Je to návrh zákona o přiznání k majetku a o změně zákona č. 586/92 Sb., o daních z příjmů, krátce řečeno zákon o přiznání k majetku. Tuto poslaneckou iniciativu jste obdrželi jako sněmovní tisk 1036.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP