(15.40 hodin)
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane premiére. Pro paní kolegyně a pány kolegy pouze sděluji, že pan ministr z pohledu pléna sedí vpravo, ale z mého pohledu sedí vlevo. Vezměme společně toto zjištění na vědomí a panu ministrovi samozřejmě přejeme úspěch v jeho nelehké funkci.
Vracíme se do projednávaného bodu. Řádně přihlášeným v obecné rozpravě je pan kolega Jiří Pospíšil, po něm bude mít slovo pan kolega Svatomír Recman. Prosím nyní pana kolegu Pospíšila.
Poslanec Jiří Pospíšil: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych se relativně stručně vyjádřil k projednávanému zákonu.
Já se záměrně zbavím hodnocení onoho materiálu z věcného pohledu, pouze na konci zmíním jeden věcný aspekt a pokusím se upozornit na některá právní úskalí, která podle mého názoru zákon má, a na základě nich budu chtít podpořit návrh kolegy Chytky, že pokud chceme tento tisk seriózně projednat, pak je nutné se nad jednotlivými paragrafy ještě jednou zamyslet a v ústavněprávním výboru je prodiskutovat a případně pozměnit. Říkám to i s vidinou toho, že předložený tisk je mediálně populárním tématem, ale je nutné vnímat, že v případě, že bude urychleně přijat, aby někdo mohl prezentovat svoji ochotu přijmout takovýto tisk bez toho, že budou domyšleny všechny důsledky, tak se v praxi může ukázat, že může mít dalekosáhlé dopady, například na činnost české justice.
Návrh totiž, dámy a pánové, a předpokládám, že tak všichni tušíte, výrazně zasahuje do soukromí veřejných činitelů. Neříkám, že tak nemá být, ale pokud tak má být, pak je nutné, aby takovéto zásahy byly propracovány, promyšleny a nebyly v rozporu s ústavním pořádkem České republiky. Protože ústava a ústavní pořádek chrání všechny občany bez odvislosti na tom, zda jsou veřejnými činiteli, anebo adresáty služeb veřejných činitelů. Proto, když dovolíte, poukáži na některé věci, které by měly být podle mého názoru znovu - a zdůrazňuji - věcně a odborně diskutovány.
Poukazuji hned na § 2, kde je výčet osob, na které spadá režim upravený v předloženém sněmovním tisku. Osobně se domnívám, dámy a pánové, že pokud vláda rozšiřuje tento okruh například na soudce, to znamená, rozšiřuje to na osoby, které vykonávají veřejnou moc způsobem, že rozhodují o právech a povinnostech ostatních občanů, pak by podle mého názoru, pokud výčet má být systematický, měla zdůvodnit, proč ostatní úřední osoby, které rozhodují o právech a povinnostech -
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Promiňte, pane kolego. Velmi nerada přerušuji své kolegy ve chvíli, kdy hovoří k tématu v Poslanecké sněmovně. Zdá se mi to vůči nim velmi nevhodné a nefér, protože jsme mezi dospělými lidmi. Ale některé chvíle už nemohu nechat proběhnout bez tohoto přerušení. Prosím proto důrazně ještě jednou všechny kolegy, aby věnovali pozornost bodu, který projednáváme, aby nerušili řečníky. Pokud je nechtějí nebo nemohou poslouchat, aby opustili jednací síň. Děkuji.
Poslanec Jiří Pospíšil: Dámy a pánové, chci říci, že by se měl podle mého názoru prodiskutovat okruh osob, na které se má vztahovat předložená úprava. Je možný model, kdy se úprava vztahuje na osoby, které rozhodují o právech a povinnostech občanů, ale pak tento výčet podle mého názoru není úplný. Já neříkám, že jsem příznivcem rozšiřování, ale podle mého názoru to, co v tuto chvíli je stole, diskredituje, resp. diskriminuje soudce oproti jiným úředním osobám, které rozhodují o právech a povinnostech. Podle mého názoru z pohledu teorie veřejné moci je soudní rozhodování stejné jako správní rozhodování nebo jiné rozhodování, kde jsou právo a povinnost občana určovány takovouto úřední osobou.
Chci poukázat např. na § 5, kde je upravena otázka, kdy veřejný funkcionář zastupuje stát, obec, kraj v orgánech podnikající právnické osoby. Je zde napsáno, že takto nemůže zastupovat stát, obec, kraj v případě, že stát, obec, kraj v takovéto právnické osobě má menší podíl než 10 % v hlasovacích právech. Rád bych slyšel, proč je tu takováto úprava. Podle mého názoru oněch 10 % nemá daný jasný smysl. Je to možná pouze číslovka, která je uvedena, ale měli bychom se nad § 5 znovu zamyslet. Já osobně nic nemám s tím, aby takováto úprava zde byla, ale předem říkám, že číslovka 10 % mně není jasná.
Měli bychom se znovu zamyslet nad § 10, který upravuje ona oznámení o majetku. Pan kolega Chytka zde říkal, že se víceméně budou přiznávat nemovitosti, nemovité věci, movité věci, jejichž hodnota je více než 250 tisíc korun, a pak drobné "movité" věci, pokud si jich za rok koupíte více než v hodnotě půl milionu. To je možná úprava. Je dobré si toto uvědomit, a jak řekl kolega Chytka, začít sbírat paragony a útržky o oblečení nebo si kupovat saka, jejichž hodnota je méně než 10 tisíc korun.
Co však podle mého názoru přinese v praxi problém a co podle mého názoru nelze jednoznačně vyložit, je odstavec 6 tohoto § 10, který upravuje tato majetková přiznání. Tam je totiž napsáno, že na počátku volebního období jiný veřejný činitel učiní prohlášení o stavu majetku ke dni zahájení výkonu funkce. Dámy a pánové, z toho jasně nevyplývá, jestli přiznává pouze nemovitosti nebo movité věci nad 250 tisíc korun, anebo všechny drobné movité věci, jejichž hodnota je více než 10 tisíc korun, anebo zda si bude muset vzpomenout nový poslanec, který bude zvolen v roce 2006, že v roce 1992 si nakoupil zařízení do chaty za 600 tisíc korun, že jej stále má a že si k tomu v tom roce ještě koupil nový oblek. Já vím, že případy vypadají paradoxně, ale bohužel takovéto případy mě při úvahách nad textem zákona napadají, nejen mě, ale i ostatní právníky, kterým jsem materiál poskytl, a měli bychom je vychytat, resp. vydiskutovat tak, aby takovéto nejasnosti nevznikaly a v případě nejasnosti potom veřejný činitel nebyl postižen.
Takže upozorňuji, že ustanovení § 10 odst. 6 je podle mého názoru ve své aplikaci nejasné, stejně tak přechodná ustanovení týkající se přiznávání majetku na konci zákona. Jsou to ale podle mne věci, které je možné v ústavněprávním výboru vydiskutovat.
Dále bych chtěl poukázat, dámy a pánové, na samotný registr oznámení a na orgány, které spravují registr a potom následně též provádějí řízení s veřejným činitelem. Jak řekl pan kolega Chytka, jedná se o dvě rady. Za prvé ústřední rada, která v zásadě rozhoduje o ústředních politicích nebo veřejných činitelích, a potom krajské rady. Já mám, dámy a pánové, problém s tím, jak je vůbec tento orgán vymezen. Je totiž konstatováno, že se jedná - cituji ze zákona - o nezávislé orgány. Ale chceme-li, aby něco bylo nezávislé, pak musí zákon stanovit podmínky nezávislosti a to podle mého názoru v zákoně není. Soudce je nezávislý např. proto, že se na něj bude vztahovat takovýto zákon, že nemůže podnikat, že může vykonávat určité formy činnosti atd., ale takováto omezení pro potenciálního člena rady neplatí podle zákona - takže kde je jaká nezávislost? Má pouze deklarovaný charakter, nemá jasný obsah. Já si myslím, dámy a pánové, pokud někdo má přezkoumávat soudce a obecně veřejné činitele, pak by sám takovýto člověk měl být takovéto kontrole podroben, mělo by být jasné, jaké má majetkové příjmy, s kým je spojen atd. Myslím si, že postavení člena takovéto rady musí být diskutováno věcně, odborně, nikoliv politicky, a myslím si, že bychom měli dojít k závěru, že určité zpřísnění, pokud má mít takovýto orgán určitou relevanci a nemá být pouze východiskem různých politických tlaků, tak určité omezení tam musí nastat. Jak odborné, tak podle mého názoru by měla být jistá záruka nezávislosti.
Já osobně mám i problémy s tím, jak jsou takovéto rady ustavovány. Podíváte-li se na ústřední radu, obsahuje 13 členů, z toho v zásadě 3 volí parlament, 3 volí vláda. Podle mne zde hrozí reálně, a je jedno, kdo v tu chvíli bude u moci, že zkrátka a dobře může vládní většina v parlamentu a ve vládě obsažená za určitých časových okolností získat 6 lidí. Říkám, že to by mělo být také k diskusi, ale není to podle mě klíčový problém. V čem spatřují klíčový problém při ustavování rad, je to, že na úrovni kraje v zásadě 8 z 13 takovýchto členů rad volí Svaz měst a obcí. Já chci říci, dámy a pánové, že nemám nic proti Svazu měst a obcí - ale co je Svaz měst a obcí?
***